Texty uvedené v úryvcích popisují Boží promluvu „Ať je světlo!“ a nastolení denního a nočního cyklu, který se opakuje v různých verzích Genesis 1 a souvisejících částech Bible. Bůh viděl světlo, že je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy; Bůh nazval světlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl večer a bylo ráno, den první.
Různé překlady a jejich vyobrazení stvoření světla a nebe
Genesis 1:14-19 uvádí, že Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let; budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ - a stalo se. Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy.
Český studijní překlad CSP uvádí, že Země byla pustá a prázdná a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil Bůh světlo od tmy. Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno, jeden den. Tos dal prostor pro pochopení, že světlo a den vznikly na počátku stvoření.
Další verze hovoří o tom, že Bůh řekl: „Ať jsou světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení, k určování časů, dnů a let. Ať jsou světly na nebeské klenbě, aby svítila na zemi.“ A stalo se tak. Bůh udělal dvě veliká světla: Větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci, a hvězdy. Bůh je dal na nebeskou klenbu, aby svítila na zemi, a aby ovládala den a noc a oddělovala světlo od tmy. Bůh viděl, že to bylo dobré. A byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
BKR Bible Kralická 1613 uvádí: Země pak byla nesličná a pustá, tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.
Čtení a čas v kontextu stvoření
Podle různých textů se slovo den používá různě: jako denní světlo, jako část dne, ale také jako jednotka času s délkou různou dle hebrejského a řeckého kontextu. Hebrejsky jóm znamená „den“, a sluneční den bývá standardně rozdělen na 24 hodin, i když některé texty ukazují, že den může znamenat i delší epochu času v teologickém kontextu. Navíc, den v proroctvích či v historických pasážích nemusí vždy znamenat jen 24 hodin, ale často symbolizuje období či rok.
V souvislosti s dnem a nocí se uvádí, že 1. Mojžíšova 1-2 používají jazyk k popisu časového sledu: šest dnů stvoření následovaných sedmým dnem odpočinku. V Novém zákoně a v židovské liturgii se tato struktura objevuje a slouží jako vzor pro časové označení a svátky. V textu se rovněž ukazuje, že den a noc mohou označovat i části dne, které nejsou přesně definované, a pojmy jako ranní svítání, úsvit, poledne či západ slunce mají své specifické významy.
Filozofické a teologické načasování stvoření
Tvrdí se, že Bůh stvořil nebe a zemi a připravil svět pro život a lidstvo. Zmiňuje se, že Bůh stanovil hranice vesmíru a času; v některých výkladech se uvádí, že Boží den odpočinku (sedmý den) pokračuje a že jeden „den“ v Božím světě může trvat tisíce let. Žalmisté a apoštolové připomínají, že čas je v Božích rukou a že „jeden den je u Jehovy jako tisíc let a tisíc let jako jeden den“ (Žalm 90:4; 2. Petr 3:8 v některých překladech).
Některé pasáže zvažují, zda slunce a měsíc byly primárně zástupci světla a času až na čtvrtý den stvoření, zatímco světlo bylo možné již od prvního dne. Je známo, že od prvního dne do čtvrtého dne se světlo v různých verzích zjevuje a zůstává součástí stvoření a jeho cyklů. Tato diskuse ukazuje, že texty Genesis řeší nejen fyzické aspekty světa, ale i jeho význam a cíle - připravit zemi pro život a pro obraz Boha v člověku.
Přehled hlavních myšlenek
- Boží proslov „Ať je světlo!“ a separace světla od tmy jako základní krok stvoření dne.
- Nastolení dne a noci a jejich časových a cyklických funkcí na nebeské klenbě.
- Různé překlady Genesis 1 a jejich důraz na světlo, den, noc a hvězdy.
- Diskuse o tom, co znamená „den“ v různých kontextech - doslovně, jako období či epochu.
- Vzorec šesti dnů stvoření a sedmého dne odpočinku jako teologický rámec pro svět a lidstvo.
- Vztah Boha, člověka a světa, a otázky týkající se času, prostoru a Božího řízení vesmíru.
