Barokní perla nacházející se na Špitálském předměstí byla vytvořena podle návrhu J. K. Kosche, který se nechal inspirovat pražským klášterem sv. Anny na Slupi. Slavnostní položení základního kamene kláštera proběhlo dne 14. července 1748. V Kadani vznikl klášter alžbětinek z iniciativy hraběnky Karolíny ze Schönkirchenu; k oficiálnímu uvedení řádu do Kadaně došlo 16. listopadu 1746.
První představenou kláštera byla Marie Johana od Svatého Kříže, vlastním jménem Maria Therezia z Vogelmayeru (1674-1755). Místo pro klášter bylo vybráno na výhodném místě s dostupným stavebním materiálem a hlínou pro pálení cihel; brzy byl dokonce objeven pramen pitné vody a zřízena studna. Slavnost položení základního kamene kostela svaté Rodiny proběhla 4. října 1753, stejně jako přizpůsobení obytných prostor pro uvedení sester. Dokončení obou budov a slavnost u příležitosti jejich dokončení se uskutečnila v děkanském kostele Povýšení sv. Kříže.
Roku 1754 císařovna Marie Terezie povolila rozšíření lůžkové kapacity na jedenáct a konventu na deset sester; během vlády Josefa II. se počet sester zvýšil na osmnáct, v 19. století ustálil na čtrnácti. Významnou součástí byla lékárna s vlastní zahradou, která distribuovala léky i do jiných nemocnic. V 18. století byly příjmy kláštera nedostačující a zvyšovány byly především dary sester přijímajících řádové roucho. S rozvojem kláštera přišly i významné kulturní a sociální aktivity.
V 19. století byl klášter rozšířen o sirotčinec svatého Josefa; stavba byla vysvěcena ku cti svatého Josefa Pěstouna 20. září 1853. Z důvodu vzrůstající potřeby služeb byl počet sester postupně navyšován; na konci 19. století docházelo k dalším rozšířením díky nadacím a podpoře významných osobností, například vídeňského arcibiskupa Vincence Eduarda Mildeho. Mezi roky 1748-1841 bylo ošetřeno více než 6 225 nemocných, v letech 1842-1875 jejich počet vzrostl na 9 016. Ke klášterním konventu patřila nemocnice, sirotčinec, škola pro sirotky a lékárna.
Ve 20. století zůstávaly osudy alžbětinského kláštera nejasné. V letech 1946-1948 byly německé řeholní sestry odsunuty do Německa; české sestry z pražského Slupi nahradily jejich místo. Rušení klášterů kadaňského konventu se na počátku padesátých let 20. století nedotklo. V letech 1950-1951 převzal stát správu nad klášterní nemocnicí a v roce 1961 odešly poslední alžbětinky. Česká katolická charita budovu přeměnila na charitní domov pro staré a nemocné řeholnice.
Klášter je čtyřkřídlá barokní budova s vnitřním dvorem a kostelem sv. Rodiny spojeným dvouramenným schodištěm. Fasády člení kordonové římsy a okna s jednoduchými kamennými šambránami; nad průčelím domu můžeme vidět data úprav v letech 1837, 1872, 1891, 1910 a 1972. Kostel svaté Rodiny stojí vpravo od hlavního západního průčelí konventu; interiér je osvětlen kasulovým oknem a působí štítem a věžičkou, přičemž presbyterium je mělké.
Výzdoba refektáře je dílem Joséfa Fuxe; fresky z roku 1860 ukazují alegorie tří božských ctností a výjevy Starého a Nového zákona. Hlavní oltář z roku 1754 zdobí dvojice sloupů a rokokové oltáře zahrnují i oltářní obraz Svatá Rodina; kazatelna má reliéf Narození Páně a anděly. Pražské Jezulátko se nachází v zasklené rokokové skříňce. Kostel patří k unikátnímu souboru staveb J. K. Koscheho, který tvořil varianty na motivy K. I. Dientzenhofera.
Až do 2. poloviny 50. let 20. století byla hlavní pracovní náplní sester sociální péče a nemocniční služby. Dnes je klášter bez využití. Kromě refektáře, který byl restaurátorsky opraven v roce 1960, patří mezi klíčové komponenty i lékárna s bohatou historií, která spolu s hospodářstvím kláštera významně ovlivňovala regionální zdravotní péči.
Jako součást širšího kontextu regionu stojí Klagenfurt am Wörthersee na jihu Rakouska, hlavní město Korutan, s více než 95 000 obyvateli. Historické centrum města tvoří Nové náměstí, radnice na západní straně a Dračí kašna s erbem draka. Nad Novým náměstím se nachází Staré náměstí se Stará radnice a Morový sloup. Dóm Klagenfurtu a kostely jako Heiligengeistkirche a St. Egid představují významné sakrální památky, a město bylo zakládáno klaněním ke starým a novým politickým silám Korutan a Habsburků.
tags: #alzbetinskeho #klastera #v #klagenfurtu