Alžírsko a Česká republika se dlouhodobě zabývají bilaterálními projekty napříč kulturou, vzděláním, energetikou a ekonomikou, což se odráží v řadě akcí a vzájemných iniciativ.
Na výročí a oslavy spojené s kulturními tematy navazují bilaterální semináře a výstavy, které dohromady vytvářejí široký obraz spolupráce mezi oběma zeměmi.
Ve dnech 28. 10. 2018 uspořádal ZÚ Alžír oslavu 100. výročí založení Československa a Alžírsko delegovalo tradičně ministryni pošt, telekomunikací a informačních a počítačových technologií H.
Ve dnech 29. října až 10. listopadu 2018 se v Alžíru konal 23. ročník Mezinárodního knižního salonu, a Česká republika se zúčastnila jako významný host.
Desátý ročník Mezinárodního kulturního festivalu symfonické hudby v Alžíru (13. - 19. října 2018) zaznamenal další výrazný příspěvek českých umělců.
Celá řada dalších projektů zahrnuje i výstavní činnosti a odborné semináře, které se zabývají restaurací a údržbou sbírkových předmětů v rámci českých hradů a zámků.
V Alžírsku byla vydána vyhláška o předepsaných nutričních údajích na balených potravinách a Alžírsko má v plánu postupně snižovat energetickou závislost na ropě a plyn a ubírat se cestou zelených energií.
Česká republika se zúčastnila 23. Mezinárodního knižního salonu v Alžíru, a ČR tak nadále reprezentuje kulturní a diplomatické vazby.
V průběhu spolupráce mezi Prahou a Alžírem byla zahájena nebo rozpracována řada projektů, včetně činností spojených s muzeálními institucemi a národními divadly.
Na okraj letošních aktivit byla zahájena výstava k 30. výročí sametové revoluce a fotografická výstava k 30. výročí, která přibližuje události spojené s tímto významným mezinárodním momentem.
Archeologická a historická spolupráce zahrnuje návštěvy a výměny mezi Národním muzeem v Praze a univerzitami v Alžíru, které se zintenzivnily po domluvě s ministerstvem zahraničních věcí obou zemí.
V rámci energetické politiky a ekonomické diverzifikace Alžírsko plánuje rozšířit produkci fosforečných a dusíkatých hnojiv, což může mít dopad na mezinárodní obchodní vztahy a spolupráci v zemědělství a chemii.
Součástí kulturního dialogu se stala také Košířská Madona - ikona spojená s Revolver Revue a s bohatou historií české samizdatové éry, která se stala symbolem vzájemného dialogu o vizualitě a kultuře v 80.-90. letech.
Košířská Madona je nejen historickým motivem, ale i důkazem trvalé inspirace v evropském kulturním kontextu, která nadále oživuje debaty o digitalizaci, autenticity a patronátu nad kulturním dědictvím.
Historie emblemů a jejich variací ukazuje, jak kulturní symbol může překlíčit geopolitiku a spojovat umělce napříč hranicemi, přičemž loga a reprodukce slouží jako nosiče sdílených vzpomínek a identit.
Desetiletí vzájemných kontaktů mezi Českou republikou a Alžírskem jsou podpořena konkrétními akcemi a programy, které zahrnují restaurátorské semináře, výstavy, i organizační spolupráci na kulturních událostech a zahraničním obchodě.
Jan Pivec – Vyznání / Madonno má
Košířská Madona v kontextu Revolver Revue a české kultury
Soubor 47 autorů poslala do jubilejního čísla 50/2002 variacemi na logo RR; Pocta Madoně představuje souhrn děl inspirovaných Košířskou Madonou.
Jiří Kolář vytvořil své koláže s Madonou již v roce 1990, a to jako součást širšího konceptu tématu na stranách Revolver Revue.
V roce 1990 vznikla první reprodukční verze loga RR, která byla použita na obálce, a dodnes je spojována s identitou časopisu i s Klamovkou, místem, kde se tato Madona stala ikonou redakce.
V letech 1995-2005 se Madona RR stala ústředním motivem obálek Kritické Přílohy Revolver Revue a detaily z její tváře a těla se prolínaly s rubrikami časopisu.
Později byla Madona RR často vyobrazena i v knižní řadě Edice Revolver Revue a stala se významným vizuálním prvkem, který připomíná čtenářům historii samizdatové edice i její transformaci po listopadu 1989.
Historie loga zahrnuje i příběh samotné fotografie a prostředí hospod na Klamovce, kde vznikla a kde byla zobrazená na obálce Revolver Revue č. 9 z roku 1988.
Součástí vyprávění o Madoně jsou i technické detaily o původu, procesu tisku a vlivu vlhkosti a stavu historických materiálů na barevnost a prezentaci obrazu.
Termín Madona či Košířská Madona se ujal natolik, že dnes patří mezi nejznámější názvy spojené s touto ikonickou fotografií.
Návštěvníci Klamovky mohou spatřit repliku Madony díky archivu Revolver Revue a zůstává tak živým spojovacím bodem mezi archivem a současnou tvorbou.
Formální data a kontexty výstupů
Beata, svatá Panna Marie s Ježíškem je vyobrazením, které se původně nacházelo na desce beatus a jeho zobrazení v průběhu let prošlo restaurováním a konzervací.
Beata je jednou z nejstarších zobrazení Mariae s Ježíškem a v kontextu Zlaté Koruny je považována za klíčový příklad mariánského typu, posuzovaného v římskokatolické ikonografii.
Beata byla zobrazená s tradičním modrým pláštěm a zlatým pozadím; detailně byla popsána technika a temperové barvy, které byly použity v 15. století.
Kontexty ukazují, že zlatokorunský typ a svatovítský typ se v různých obdobích vyvíjely a že současná terminologie odkazuje na Madonu namalovanou kolem roku 1400 pro katedrálu sv. Víta v Praze.
tags: #alzirska #madona #fotografie