Chrám v Karnaku je vlastně komplexem chrámů a kaplí, Ptahův chrám, Chonsuův chrám, chrám Ipet, usirovské kaple, které postupně budovali faraoni 18. a 19. dynastie.
Pod vedením Amona a jeho záštitou Egypt znovu nabyl svou svobodu.
Bylo tedy vhodné postavit důstojný chrám odpovídající jeho významu.
Tento zlatý věk Amonova chrámu v Karnaku začíná kolem roku 1500 př. n. l. za vlády Thutmose I. a pokračuje až do vlády Thutmose IV. cca 1390 př. n. l.
S nástupem královny Hatšepsut se práce na chrámu v Karnaku dále zrychlila.
V Amonově velechrámu nechala Hatšepsut postavit osmý pylon a tzv. Červenou kapli z červeného křemence.
Nechala zde vztyčit dva obelisky zakončené pyramidiony z elektra, přírodní slitiny zlata a stříbra, které měly zářit ve slunečních paprscích.
Thutmose I. se věnoval Amonově chrámu.
Chrám obehnal ohradní zdí s monumentálními branami z růžové žuly a vytvořil první velké královské nádvoří.
Dalším velkým stavitelem byl Amenhotep III., pod jehož vedením získal Amonův chrám největší lesk.
Za vlády 19. dynastie nastal další rozkvět chrámu.
Byla vybudována nádherná Velká sloupová síň, obrovský prostor o rozloze 102 x 53 metrů, v němž se do výše 25 metrů zvedalo 134 sloupů.
Ramesse II. rozhodl o výstavbě chrámu Amona, který naslouchá modlitbám.
Kolem roku 1250 př. n. l. začal úpadek Nové říše a faraonská moc se začala rozdrobovat, jedinou autoritou v Egyptě mělo Amonovo kněžství.
Chrám v Karnaku byl budován asi od r. 2000 př. n. l. a v průběhu dalších let neustále rozšiřován.
Velký Amonův chrám vybudoval Ramesse II., který se nechal zpodobnit jako odvážný hrdina porážející nepřátele.
Sloupová síň, Velký hypostyl, s více než 130 sloupy asi 24 m vysokými byl kdysi považován za div světa.
Při prohlídce je zastávka u Hatšepsetina obelisku, vysokého sloupu s reliéfy, zhotoveného z jednoho kusu kamene.
Dále pak je obrovská socha faraona Ramesse II., kterému u nohou stojí socha jeho manželky Nefertiti.
Následuje alej sfing se lvím tělem a beraní hlavou.
V dávných dobách spojovala chrámy v Karnaku a Luxoru a bylo zde asi 124 soch.
Nyní od prvního pylonu je jich zachováno asi 40, mezi tlapami mají sochu Ramesse II. a mnoho je jich poškozených.
Do hlavního chrámu se vstupuje mohutnou plochou branou, následuje obdélné nádvoří a sloupová síň.
Za ní se vstupuje do vlastního chrámu, temné obdélné místnosti, obklopené chodbami a malými místnostmi.
Sloupová síň má plochu asi 5 000 m² se 134 masivními sloupy v šestnácti řadách.
122 sloupů je deset metrů vysokých, dvanáct sloupů měří na výšku 21 metrů a jejich průměr je přes tři metry.
Text: popis20.2. Chrámový komplex v Karnaku je největším v Egyptě, leží v oblasti starověkého Vesetu (Théb).
Rozkládá se na ploše cca. 2000 akrů.
Jeho nejstarší části pocházejí přibližně z období 2000 let př. n. l. (v té době zde stávaly menší svatyně, výstavba současného chrámu byla zahájena okolo roku 1500 př.n.l.), poslední přístavby jsou z období vlády prvních Ptolemaiovců.
Na jeho výstavbě se podílela většina významných panovníků své doby.
Hlavní chrám v Karnaku byl zasvěcen Amonovi, který se stal v období 18. dynastie nejdůležitějším egyptským bohem.
Jeho kult splynul s kultem slunečního boha Re a byl uctíván jako Amon-Re.
Jeho posvátným zvířetem byl beran, zpodobovaný většinou jako beraní sfinga.
Přístupovou cestu střeží sochy beranů.
Do Amonova chrámu se vstupuje sérií pylonů zbudovaných v různých obdobích.
Nejstarší dva (IV. A V. pylon) nechal vystavět Tuthmosis I.
Na prvním nádvoří byste neměli minout velkou sochu faraona Ramesse II..
Hlavní karnacký chrám je zajímavý především velkou sloupovou síní - Hypostylovou síní.
Hala má rozlohu téměř 5000 m2, zdobí ji 134 mohutných sloupů v šestnácti řadách.
Většina sloupů (122) vystavěných Setim I. je vysoká 10 m, prostřední sloupy vystavěné Ramessem II. dosahují výšky 21 m a mají průměr 3 m.
Hlavice sloupů jsou tesány do podoby lotosu nebo papyru.
Na dalším nádvoří stojí slavný obelisk královny Hatšepsut.
Druhý obelisk bohužel v minulosti spadl a rozlomil se na několik dílů.
Oba obelisky byly vytesány v lomech u Asuánu.
Hatšepsut byla velkou stavitelkou.
V karnackém komplexu nechala zbudovat například také známou červenou svatyni (použita byla málo obvyklá červená žula).
V červené svatyni byla uložena posvátná bárka Amona-Re.
Součástí výzdoby chrámu v Karnaku byl také „Karnacký královský seznam“.
Vznikl za vlády Thutmose III. a je jedním z prvních dochovaných seznamů panovníků.
K chrámovému komplexu patří mimo hlavní Amonův chrám ještě chrámy dalších bohů - chrám Ptaha, Ipet, Chonsuův chrám a další svatyně.
Největším chrámovým komplexem a pamětihodností celého faraonského Egypta je chrám v Karnaku s proslulou sloupovou síní, svatým jezerem a tajemnými hieroglyfy.
Jeho prohlídka probíhá proti chronologii času, neboť novější stavby leží u dnešního vchodu a starší z dob Střední říše se nacházejí v zadní části areálu.
Chrám v Karnaku, založený Senusretem I. kolem roku 1950 př. n. l., leží na severním okraji Luxoru (starověký Veset).
Vstup do komplexu, zhruba 1 500 let budovaného faraóny jako Thumose I., Thumose III., Hatšepsut, Haremheb, Ramesse I., libyjskými králi a Ptolemaiovci, tvoří první pylon (brána).
Za ním se rozkládá největší chrámové nádvoří celého Egypta o rozloze 8 tisíc metrů čtverečních.
Uprostřed se tyčí 21 metrů vysoký sloup, vlevo od vchodu je chrám Sethiho II., vpředu vpravo chrám Ramesse III.
Po stranách druhého pylonu jsou dvě kolosální sochy Ramesse II. z růžové žuly a vlevo 15 metrů vysoká socha krále s malou soškou jeho dcery a manželky.
Největší poklad Karnaku tvoří Velký sloupový sál, jehož výstavba trvala 50 let.
Třetí pylon pochází z doby Amenhotepa III.
Čtvrtým až šestým pylonem se přichází do nejvyšší svatyně, kde se ukrýval posvátný člun a obraz boha Amóna.
Součástí obřadů, symbolizujících denní nebeskou cestu boha slunce Ámona (Réa), bývalo přenesení posvátných bárek na hladinu posvátného jezera nedaleko Velkého Amónova chrámu.
Za vlády faraonů 18. dynastie byly nejobdivovanějším egyptským městem právě Théby (Vaset).
Karnak (Ipetisut) byl největším náboženským chrámovým komplexem celého starého Egypta.
Poté, co byli z Egypta posledními králi 17. dynastie vyhnáni Hyksósové, asijský národ, který ovládal sever země ze svého hlavního města Avaris, začala narůstat moc Amonova kněžstva.
Postupně došlo k propojení s kultem Rea, a Amon-Re se stal celonárodně uctívaným božstvem.
Chrám v Karnaku je vlastně komplexem chrámů a kaplí (Ptahův chrám, Chonsuův chrám, chrám Ipet, usirovské kaple), které postupně budovali faraoni 18. a 19. dynastie.
Po porážce Hyksósů byla Amonovi projevována mimořádná vděčnost.
Vždyť právě pod jeho záštitou Egypt znovu nabyl svou svobodu.
První rozsáhlejší práce na chrámu tedy zahájil Thutmose I.
Svatyni přeměnil ve skutečný chrám, jehož architektonický půdorys s obelisky a prvním pylonem byl typickým půdorysem chrámů z období Nové říše.
Thutmose II. S nástupem královny Hatšepsut se práce na chrámu v Karnaku dále zrychlila.
V Amonově velechrámu nechala Hatšepsut postavit osmý pylon a tzv. Červenou kapli z červeného křemence, která stála uprostřed „paláce Maat“.
Hatšepsut také přebudovala vstup do svatyně, který se datoval z období vlády Amenhotepa I.
Podle legendy vyrůstal Thutmose III. v samém srdci Amonova chrámu, kam jej umístila nevlastní matka Hatšepsut do střeženého domácího vězení.
Možná právě proto věnoval později Amonově chrámu takovou pozornost.
Po dokončení paláce Maat nechal Thutmose vystavět Achmenu, určený pro význačné obřady, a vyhloubit posvátné jezírko s nilometrem.
Chrám obehnal ohradní zdí s monumentálními branami z růžové žuly a vytvořil první velké královské nádvoří.
Dalším velkým stavitelem byl Amenhotep III. - pod vedením získal Amonův chrám zřejmě největší lesk.
Chrám v Karnaku za vlády 19. Další rozkvět chrámu nastal za vlády panovníků 19.dynastie - za vlády Sethi I. a Ramesse II..
Byla vybudována nádherná Velká sloupová síň, obrovský prostor o rozloze 102 x 53 metrů, v němž se do výše 25 metrů zvedalo 134 sloupů.
Ramesse II. rozhodl o výstavbě „chrámu Amona, který naslouchá modlitbám“, jenž byl jako první přístupný veřejným pobožnostem.
Kolem roku 1250 př.n.l. začal úpadek Nové říše a faraonská moc se začala rozdrobovat, jedinou autoritou v Egyptě mělo Amonovo kněžství.
Ohromný Amónův chrám v Luxoru (Ipetresejet) začal stavět Amenhotep III. a stavba pokračovala ještě za vlády jeho nástupců - Tutanchámona, Ramesse II. a Nechtebofa.
Poslední dostavby nesou data z období nadvlády Alexandra Velikého a Římanů.
Hned za vstupním pylonem luxorského chrámu stojí na nádvoří chrám Tutmose III. Spolu se třemi kaplemi byl zasvěcen božské triádě - Amónovi, Mut a Chonseva.
Zdejší sloupy, ve tvaru stvolů papyru, jsou o 200 let starší než sloupy hypostylu.
Od hlavního pylonu ve vstupu do Amónova chrámu míří návštěvníci k impozantní kolonádě Amenhotepa III.
Tvoří ji 14 sloupů, zdobených hlavicemi ve tvaru papyru.
Sloupy jsou vysoké 16 metrů a kdysi podpíraly strop ohromné síně.
Kolonáda ústí na Sloupové nádvoří.
Chrám byl úplně zasypán, a tak se zachoval v poměrně dobrém stavu.
Jeho vysvobození z písku trvalo dva roky.
Součástí chrámových komplexů byly královské paláce.
Nezachovalo se však z nich vůbec nic, protože, na rozdíl od kamenných budov chrámu, byly stavěny ze dřeva.
Před průčelím vstupního pylonu v luxorském chrámu boha Amóna stojí obelisk z růžové žuly.
Je vysoký 24 metry.
Původně tu stávaly obelisky dva.
Jeden z nich však dnes zdobí náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži.
Noční pohled na Amonův chrám.
Na jižním konci kolonády stávala Sloupová síň.
Její strop neslo 32 sloupů rozmístěných do čtverce.
Za síní se nacházely hlavní chrámové místnosti, obětní kaple a svatostánky jednotlivých bohů.
První (vstupní) pylon karnackého chrámu je široký 115 metrů a vysoký 45 metrů.
Stěny jsou silné až 15 metrů.
Přežil i nájezd Assyřanů v roce 663 př.n.l.
Alej sfing s beranními hlavami vede k prvnímu (vstupnímu) pylonu chrámu v Karnaku (Ipetisut).
Právě beran byl ztotožněním boha Amóna, jako posvátné zvíře, ztělesňující symbol plodivé síly.
Po průchodu 3. a 4. pylonem karnackého chrámového komplexu míjejí návštěvníci dva obelisky.
Ten vyšší je největší v Egyptě.
Poté se otevírá vstup na ústřední nádvoří.
Nachází se zde Velká síň Tuthmose III.
Nádvoří za vstupním pylonem je jedním z největších otevřených prostorů chrámového komplexu.
Po levé straně stojí chrám Sethi II. se třemi svatyněmi božstev Amona, Muty a Chonseva.
Severní a jižní stranu nádvoří lemují řady sloupů s hlavicemi ve tvaru papyru.
Diagonálně v protilehlém rohu nádvoří se oproti chrámu Sethi II. Kolonáda podélně po obou stranách nádvoří propojuje první a druhý pylon.
Na protilehlé straně nádvoří se nachází chrám Ramesse III.
Velká síň Tutmóse III. stojí za šestým pylonem chrámového komplexu.
Před ní se rozprostírá centrální nádvoří.
Zdi vestibulu zdobí jedinečné reliéfy botanických a zoologických druhů, s nimiž se panovník setkal na svých výbojích do Sýrie.
Amonův chrám v noci - zrcadlení ve Svatém jezeře.
Chrámový komplex v Karnaku (Ipetisut) byl stále rozšiřován a s chrámem v nedalekém Luxoru (Ipetresejet) jej spojovala posvátná cesta, dromos.
Při slavnostech opet se po ní vydávala na cestu posvátná Amonova bárka.
Chrám navštěvoval bůh každoročně na dobu 11 dnů.
Letecký pohled na zbytky velkého Amonova chrámu.
První dvůr Amonova chrámu půlila kolonáda, kterou nechal postavit faraon 25.dynastie Taharka.
