V Sixtinské kapli ve Vatikánu se konala historická modlitba papeže Lva XIV. a britského krále Karla III., který je mimo jiné oficiální hlavou anglikánské církve.
Stalo se tak poprvé od roku 1534, kdy se anglikáni od katolíků odtrhli, uvádí agentury.
Před modlitbou papež přijal britského panovníka, kterého na návštěvě Vatikánu doprovází manželka, a mluvil s ním několik desítek minut.
Tématem obřadu byla ochrana stvořeného, což odráží společný zájem papeže a britského panovníka o ekologii.
Společnou modlitbu vedli papež a arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell, druhý nejvýše postavený anglikánský duchovní, obřad se konal v latině a angličtině.
Král a popež byli usazeni na stejné úrovni před oltářem v Sixtinské kapli pod známou freskou Posledního soudu od Michelangela.
Během zhruba půlhodinového ekumenického obřadu zazněly úryvek z Listu Římanům od Pavla z Tarsu, žalmy či zpěv, jehož text přeložil do angličtiny kardinál John Henry Newman, který byl polovinu svého života anglikánem a pak významným katolickým teologem.
Akce se konala během 10. výročí od vydání encykliky Laudato si’, ve které předchozí papež František zdůraznil význam ochrany životního prostředí, varoval před hrozbami spojenými s klimatickými změnami a poukázal na potřebu omezit využívání fosilních paliv.
Původně se měla konat v dubnu, což se nestalo kvůli zdravotním problémům Františka, který ten měsíc zemřel, uvádí vatikánská média.
Po akci měli papež a král na programu setkání s podnikateli, jejichž firmy usilují o udržitelné podnikání.
Karel III. by měl také dostat v papežské bazilice svatého Pavla za hradbami titul královského spolubratra.
„Sbližování církví“
Očekává se, že návštěva bude znamenat další sblížení mezi katolickou a anglikánskou církví.
Obě čelí podobným výzvám, například sekularizaci Evropy, mají však odlišný postoj k LGBT+ komunitě či k roli žen v církvi.
Duchovní hlavou anglikánské církve se za několik měsíců stane Sarah Mullallyová, zatímco v katolické církvi se ženy nemohou stát kněžími, a tudíž ani usednout na papežský stolec.
Kvůli schizmatu z roku 1534 Vatikán a Británie dlouho neudržovaly oficiální vztahy.
Prvním britským panovníkem, který papeže v jeho státě navštívil, byla královna Alžběta II. v roce 1961 za vlády Jana XXIII..
Tehdy se však neuskutečnil žádný společný náboženský obřad.
První papež, který navštívil Británii od odtržení anglikánů, byl až Jan Pavel II. v roce 1982.
Eduard III. byl jedním z nejúspěšnějších králů Anglie ve středověku, a během vlády došlo k velkému rozvoji legislativy, vlády, vývoji parlamentu i velké morové nákaze.
Po válečném tažení ve Skotsku si začal roku 1340 činit nárok na francouzský trůn a zahájil tak konflikt Stoleté války.
Eduard III. narodil se na Windsorském hradě, byl korunován 1. února 1327 a vládu nastoupil po de facto abdikaci svého otce.
Eduard III. zvolna rekonstruoval říši, která zahrnovala Normandii a Anjou a později i větší části Francie.
Státní zločin
Jan Bezzemek byl často zobrazován jako nejzlovolnější král Anglie a jeho činy vedly k mnoha konfliktům s dalšími evropskými mocnostmi.
Jindřich II. svým způsobem formoval Plantagenetskou říši a Jan bývá spojován s krutostí a intrikami vůči svým bratřím i podřízeným.
Raporty kronikářů a historiků popisují, jak Jan získával říšské pozemky a jaké konflikty následovaly po jeho pokusech uzurpovat moc.
Hrob Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské se nachází v Královském opatství Fontevraud v Chinonu ve Francii.
Richard I. a jeho království bylo natolik prominentní, že po návratu z Svaté země řešil konflikty a spory s Janem na kontinentu.
Jan byl obklopen složitými dynastickými mlýnskými koly a konflikty o kontinenty vedly k rozkladu Plantagenetské říše.
Hrad Corfe sloužil jako vězení politických odpůrců a Jan ho využíval k potrestání nepřátel.
ARCIBISKOVÉ A CASTLE - Král Jan byl známý jako „Měkký meč“ a jeho konflikty s francouzskou korunou vedly k ztrátám na kontinentu.
Arcibiskup Langton a Magna Charta se stali symbolem sporu s papežstvím a afektem moci mezi církví a králem.
V průběhu let se historie Plantagenetů prolínala s bojem o moc, teritorium a legitimitu nástupnictví.
V době, kdy Edward III. a jeho synové vládu drželi, došlo k řadě klíčových bitev a politických změn, které definovaly středověkou Anglii.
Společná ekumenická modlitba a setkání s klíčovými osobnostmi v oblasti ekonomiky a mezinárodních organizací podtrhla význam společného dialogu o udržitelnosti a míru.
Král Charles III. a královna Camilla se ve čtvrtek 23. října zúčastnili ekumenické modlitby, kterou vedl papež Lev XIV. v Sixtinské kapli.
Charles a Camilla přijeli z Londýna s velkou ekumenickou delegací.
Duchovním zástupcem „Church of England“ byl Stephen Cottrell, arcibiskup z Yorku, který společně s papežem Lvem vedl ekumenickou modlitbu.
Presbyteriánskou církev Skotska zastupovala její moderátorka Rosemary Frew.
Katonickou církev zastupoval předseda biskupské konference Anglie a Walesu, kardinál Vincent Nichols z Westminsteru, a arcibiskup skotského Saint Andrews a Edinburghu, Leo Cushley.
Ekumenická polední modlitba v Sixtinské kapli trvala asi půl hodiny.
Ekumenický charakter návštěvy se odrazil v liturgii, která mimo jiné zahrnovala hymnus svatého Ambrože z Milána, zpívaný v anglickém překladu svatého Johna Henryho Newmana, a čtení z osmé kapitoly listu Římanům.
Ekumenicky zaměřený byl rovněž hudební doprovod této modlitby třemi sbory: papežský sbor Sixtinské kaple, anglikánský sbor kaple sv. Jiří ve Windsorském zámku a dětský sbor Královské kaple St. James’s Palace.
Závěrečné požehnání udělili společně papež a anglikánský arcibiskup, což bylo silné symbolické gesto vůle k jednotě.
Před obřadem v Sixtinské kapli, soukromé kapli papežů, přijal Lev XIV. krále Charlese a královnu Camillu při soukromé audienci.
Poté britský monarcha hovořil s kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem.
Jak sdělilo vatikánské tiskové středisko, tématem hovoru byly „dobré bilaterální vztahy“ a některé témata společného zájmu, jako je ochrana životního prostředí a boj proti chudobě.
Zvláštní pozornost byla věnována „společnému úsilí o podporu míru a bezpečnosti tváří v tvář globálním výzvám“.
Nakonec, s odkazem na historii církve ve Spojeném království, byla vyjádřena společná nezbytnost další podpory ekumenického dialogu.
Mezitím královna Camilla absolvovala soukromou prohlídku kaple sv. Pavla, která se nachází v Apoštolském paláci v bezprostřední blízkosti Sixtinské kaple.
Mezi oběma kaplemi se nachází Sala Regia, Královský sál. Tam papež Lev po modlitbě přijal britský monarchický pár ještě jednou.
Král a hlava církve si navzájem darovali exemplář orchideje Cymbidium stejného druhu.
Setkání se zúčastnily také osobnosti z oblasti ekonomiky, odborníci OSN a environmentalisté, včetně delegátů mezinárodního hnutí Laudato si'.
Setkání podtrhlo úzké vztahy mezi katolickou a anglikánskou církví v otázkách životního prostředí.
Bylo to první setkání britského královského páru s papežem Lvem XIV., který byl v květnu 2025 zvolen hlavou katolické církve.
Jen několik týdnů předtím, 8. dubna, navštívili král Charles a královna Camilla těžce nemocného papeže Františka, který zemřel 21. dubna.
Původně byla na duben plánována oficiální návštěva britské královské rodiny ve Vatikánu, při které by se oslavovalo také 10. výročí sociální encykliky Laudato si' papeže Františka.
Král Charles v bazilice sv. Pavla za hradbami ode dne setkání zůstává v kontaktu s ekumenickými aktivitami a dalšími náboženskými představiteli.
Vzhledem k historickým vazbám a pokroku dosaženému na cestě smíření mezi římskou církví a anglikánskou církví udělí arcikněz této baziliky, kardinál James Michael Harvey, a opat mnišské komunity, dom Donato Ogliari, se souhlasem papeže Lva XIV. titul Royal Confrater svatého Pavla Jeho Veličenstvu králi Karlu III. K této příležitosti byl vytvořen trůn s erbem krále Karla a latinským nápisem Ut unum sint - „Ať všichni jsou jedno“, citátem ze sedmnácté kapitoly Janova evangelia.
