Fondy a sbírky předkládané ve studovně Milady Horákové 133, tj. studovně 1, představují součást rozsáhlého archivu, který reflektuje správu a hospodářské i sakrální dění pražského arcibiskupství a jeho různých konventů. Zpracovali je badatelé R. Purnochová a M. s různými proveniencemi; obsah zahrnuje zlomky patrimoniálních registratur, registratury kol. 15.-19. století a bohaté soubory z kolegiátních kapitul vyšehradských, řádu bosých karmelitek v Praze-Hradčanech a řady gubernií, dvorských komor a dalších oddělení arcibiskupství.
Struktura a orientační přehled fondů
Mezi klíčové části patří:
- zlomky patrimoniálních registratur, 15.-1880, sv. - 1880, sv. kvaterny desk zemských;
- kolegiátní kapituly vyšehradské, díl I. - inventář listin, kol. 15. a 19.; díl III. - invent registr.
- řád bosých karmelitek v Praze - Hradčanech; gubernium (díly I.-X, včetně IX. a X.);
- 3. oddělení dvorské komory a jednotlivá oddělení I.-V.;
- skizzy z let 1826-1843 (1879) a jejich II., III. díly;
- farních důchodů arcidiecése pražské; sociální dějiny; purkrabství v Praze 16. století;
- k deskám Zemským, seznamy a místní rejstříky (I. až XVI., včetně XVI. křižovníků s červenou hvězdou);
- archivy konventů a klášterů (benediktínů v Břevnově, premonstrátů na Strahově, konventy alžbětinek, karmelit, voršilek a další);
- archivy kapucínů, dominikánů, redemptoristů, mapy a plány, grafické listy, kreseb a maleb; typáře a manipulace 14. století - 1805; katastrální mapy a další.
Jazyk zápisů je různorodý: němčina, latina a čeština. Nejrozsáhlejší a chronologicky souvislejší část materiálů pochází z druhé poloviny 19. století a z první poloviny 20. století. Elektronické inventární soupisy včetně digitálních reprodukcí farních kronik jsou dostupné v Archivním katalogu. Nezpracované fondy se ke studiu nepůjčují.
Obsah a typy pramenů v jednotlivých fondech
Fondy farních úřadů, deponované v Archivu hl. města Prahy, obsahují:
- úřední knihy (promulgatio divinorum, ordo divinorum), knihy biřmovaných, změn náboženství, prohlášky snoubenců a protokoly;
- hospodářské knihy (kostelní účty, inventáře, nadační knihy, persoluční).
- registraturní pomůcky a korespondence; spisy personální, školní a matriční;
- normativní materiály (kopie arcibiskupských patentů a dekretů, kurendy konsistoriální);
- spisový materiál ke stavebním úpravám a opravám kostelů a farních budov.
Velmi cenným typem pramene jsou pamětní knihy, které zaznamenávají dobové církevní i světské události a poskytují cenný pohled na reflexi těchto událostí z církevní perspektivy.
Součástí farních fondů bývaly i matriky, nyní však tvoří samostatnou sbírku (viz Sbírka matrik). Zpracované fondy farních úřadů jsou přístupné bez omezení; elektronické inventární soupisy a digitální reprodukce kronik jsou dostupné v Archivním katalogu. Nezpracované fondy se ke studiu nepůjčují; k případným dotazům o přístupnosti fondů lze kontaktovat správkyni fondů.
Kontext a význam pro výzkum
Materiály z arcibiskupství představují bohatý zdroj pro studium místních náboženských poměrů, sociálního a hospodářského života poddaných i správy církevních objektů v období 16.-20. století. Záznamy o hospodářském využití usedlostí, gruntovní knihy, nábytku a vybavení venkovských i městských panství poskytují vhled do každodenního života poddaných, jejich rodinné kontinuity a vztahů s vrchností. Důležitou roli hrají také záznamy o majetku arcibiskupství a jeho administrativě, které pomáhají rekonstruovat politickou a ekonomickou strukturu pražské diecéze.
Přehledně shrnuje stav a organizaci farní správy i dalších církevních institucí archivní katalog a poznámky správců fondů, které mohou usnadnit vyhledávání konkrétních dokumentů a jejich studium v návaznosti na jednotlivé historické období.
Pro koho jsou fondy nejvhodnější
Archivní sbírky jsou určeny badatelům historie církve, genealogům, historikům společnosti a kultury, kteří hledají primární prameny o farnostech, kostelní správě, hospodářském životě venkova a města, stejně jako o vztazích mezi vrchností a poddanými v Čechách.
Praktické poznámky pro studium
Pokud plánujete práci s těmito fondy, začněte u elektronických inventárních soupisů a digitálních reprodukcí kronik v Archivním katalogu. Nezpracované fondy nejsou k půjčení, a proto je třeba cílit na již zpracované položky s jasným vymezením tematiky, například farní kroniky, registratury a materiály k stavebním úpravám kostelů. K dotazům používejte kontakty správců fondů a buďte připraveni pracovat s německými, latinskými či českými texty podle příslušného období a fondu.
Mezi doplňující zdroje patří literatura o arcibiskupství, z velké části zahrnující výstavní a obrazové materiály, které mapují stavebně-historický vývoj Arcibiskupského paláce a související sakrální památky, často inspirované archivními zdroji a muzeálními sbírkami.
Na závěr lze připomenout význačnou publikaci Arcibiskupství v Praze a souvisejících institucích, která prostřednictvím fotografií a historických podkladů poskytuje ucelený obraz o vývoji paláce, interiérech, sbírkách a společenství na Hradčanech a v jeho okolí.
tags: #archiv #prazskeho #arcibiskupstvi #inventar