Kostel sv. Z původně gotické stavby kostela zachován jen presbytář a obvodové zdivo lodi. Novogotická úprava spolu s věží jsou z roku 1867. Kopie deskových obrazů českých patronů z konce 14. stol. kostel Stětí sv. Původně románský kostel, u něhož nelze přesně určit datum vzniku a jež si od té doby v podstatě uchoval svou tvář. Interiéru a pořízen novorománský oltář a kazatelna. Kostel sv. Gotický kostel z 1. poloviny 14. století byl roku 1767 zbarokizován Tomášem Vojtěchem Budilem, která dostala novou barokní tvář.
Vnitřní zařízení kostela barokní, nad oltářem visí obraz sv. Kostel sv. Z původně raně gotického kostela, prvně zmiňovaného roku 1364, se dochovalo podvěží a presbytář. Upravená v 16. století. Kostel sv. apsidou a věží, který ze starého kostela převzal jen průčelní zeď. Svatyně byla v období komunistického režimu postupně devastována, až na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo k důkladné opravě. Milíčova evangelická modlitebna postavena v letech 1950-57 podle projektu architekta Bohumila Bareše. Modlitebna byla v provozu do začátku 80. 20. století, kdy byla kvůli špatnému stavu budovy a malému počtu věřících uzavřena.
Kostel sv. Gotický kostel ze 14. století, barokně upravován a v 19. století regotizován. Kostel v neobvyklém tvaru jehlanu o základně 30 metrů a výšce 25 metrů postaven podle projektu architekta Jindřicha Synka. Slavnostně vysvěcen byl 17. července 1994 za účasti pražského arcibiskupa Miloslava Vlka. Základní kámen kostela, nazývaného dříve též Betlémská kaple, byl položen 6. dubna 1924 a po necelých pěti měsících byla stavba dokončena. Věžičkou nad průčelím s trojúhelníkově zaklenutými okny má nad vchodem nápis s hebrejským pojmenováním chrámu Bét-el, což česky znamená Dům boží.
Původní kostel ze 14. století byl barokně přestavěn v letech 1740-43. Kostel je jednolodní, obdélníkový s obdélníkovým presbytářem, sakristií a hranolovou, bohatě členěnou věží. Oltář, plastiky a kazatelna pocházejí z 18. století. Základní kámen kostela položen 1. července 1923 a 7. kaple sv. Novogotická kaple s arkádami postavena uprostřed vinohradského hřbitova v roce 1897 podle projektu architekta Antonína Turka.
Funkcionalistickou stavbu kostela se skeletovou zvonicí postavil v letech 1930-31 architekt Pavel Janák. Má vložené točité schodiště. Na jejím vrcholu se tyčí kalich. Bohoslužebná síň má podlahu klesající směrem k obětišti s prostorným stolem. Reliéfy sochaře Josefa Znoje z roku 1936, vytvořené z pálené hlíny a představující přední osobnosti husitství.
Kostel sv. Funkcionalistický kostel postavený v letech 1929-30 podle projektu Josefa Gočára. Budovou zvyšující se směrem ke kněžišti s průčelní věží vysokou 80 metrů. Připomíná mostní oblouk. Kostel sv. Původní kostel ze 14. století byl barokně přestavěn v roce 1704 a v letech 1894-96 opět přestavován, prodloužen, dostal nové průčelí. Budova Husova sboru byla slavnostně otevřena 21. prosince 1930, necelých devět měsíců po zahájení stavby. Jenž zde poprvé použil unikátní technologii rámové konstrukce z přepjatého betonu. Na výzdobě interiéru se podíleli malíři Rudolf Adámek a J. Původně románský kostel z 12. století je jednolodní s polygonálním gotickým presbytářem s žebrovou klenbou. Straně sakristii. V druhé polovině 18. století byl kostel přestavěn a v letech 1876-80 původní věž nahradila věž novorománská.
- Kostely a jejich proměny: gotické, barokní, novogotické a funkcionalistické období.
- Interiérové prvky a oltáře pocházejí z různých století, ukazují kontinuitu sakrální architektury.
- Historické změny od 14. do 20. století včetně restaurování po období komunismu.
Barokní kostel Sv. Anny
Vzdělávací přehled vyzdvihuje, že původní gotická, románská i novorománská období se v jednotlivých objektech mísí a odráží historické vrstvy regionální sakrální architektury.