Bechyňský klášter Nanebevzetí Panny Marie a jeho gotický klenebný poklad

Klášter nad řekou Lužnicí ukrývá gotický architektonický klenot - největší soubor sklípkových kleneb v ČR. Bechyně najdeme nedaleko náměstí, na skále nad řekou Lužnicí. Původní stavba, patrně z konce 13. století, zanikla během husitského dobývání Bechyně roku 1422. Na konci 15. století byl klášter v duchu pozdní gotiky znovu vystavěn. Obsahuje největší soubor sklípkových kleneb u nás. Za husitských válek byl klášter zničen a k jeho obnovení došlo až v roce 1491. Budova je trojkřídlá, s ambitem okolo čtvercového dvora.

Ke klášteru je připojen pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je dvoulodní, zaklenutý sklípkovou klenbou. Presbytář zdobí síťová žebrová klenba. Centrální barokní kaple u jižní strany lodi pochází z roku 1725. V kostele je hodnotné zařízení z 18. století s mnoha renesančními náhrobky. V podzemí klášterního kostela bylo postupně postaveno několik hrobek, z nichž poslední přistavěli k chrámu roku 1898 Paarové. Kostel proslavily po celém kraji zázraky, které jsou připisovány dvěma soškám Panny Marie a plastice Ukřižování. Plastiky Panny Marie Bolestné (Piety) jsou obě gotické, Ukřižování je mladší, z druhé poloviny 16. století.

Úcta k těmto památkám začala prudce stoupat na samém počátku třicetileté války, neboť se jim podařilo téměř „zázračně“ přestát řádění stavovského vojska generála Jana z Bubna, jehož vojáci v září roku 1619 zničili téměř celý mobiliář kláštera, dokonce vnikli i do hrobky rodu Šternberků a ostatky zemřelých rozházeli po kostele. Vojáci se také snažili sochy všemožně zničit - jeden z vojáků hodil na krucifix kámen, ten se však odrazil a udeřil vojáka takovou silou, že „víc mrtvý než živý z kláštera byl vyveden“. Další čtyři měšťané vypovídali, že když se pak ostatní vojáci posmívali Ukřižovanému, obklopila kříž tak silná záře, že je zachvátila nepopsatelná hrůza. Větší soška Panny Marie přišla při plenění dokonce o hlavu. Jistý mušketýr jí „hlavu sťal“ a hrubými slovy se zhanobené soše posmíval v tom smyslu, že ji měl raději nechat celou, protože je hezká a měl by pěknou milenku. Jak však vět dořekl, vykřikl a padl jako podťatý. Když sem po odchodu vojáků pojal tehdejší bechyňský konšel a zvedl ji ze země, hlava pootevřela ústa, jako by chtěla promluvit. Poslední ze tří zázračných památek, menší soška Piety, unikla ohni. Vojáci rozdělali na hřbitově u kostela oheň a pálili veškeré zařízení chrámu. Vhodili sem i Pietu, dokonce třikrát po sobě, ale soška vždy sama z ohně vyskočila ven. Mnoho svědků popisuje zázračná uzdravení. Například 10. května 1740 byl zázračně uzdraven synáček Václava Salaby, řezníka a radního města Týna, který si vidličkou vypíchl oko. „Přímluvou svatého obrazu vypíchnutého oka opětně nabyl“.

Rodina Salabova byla velmi zbožná - z 11 dětí Václava Salaby se dvě dcery staly řeholnicemi. V kostele se nachází hodnotné zařízení z 18. století, a to hlavní oltář z roku 1780; rámový, bohatě ornamentálně zdobený sochařem F. Feitem z Pelhřimova a řezbářem V. Modlerem ze St. Boleslavi. Na oltáři je umístěna socha Ukřižovaného z druhé poloviny 16. století a pod ním Pieta z konce 15. století. Ze 16. století pocházejí náhrobní desky Ladislava a Jana ze Šternberka, jeho manželky Johany Švihovské z Riesenburku a Kryštofa ze Švamberka. Do téhož století je datována též kropenka v podobě kmene s propletenými suchými větvemi a socha Piety, umístěná ve výklenku s tepanou mříží na jižní straně presbytáře. V podzemí klášterního kostela bylo postupně postaveno několik hrobek, z nichž poslední přistavěli k chrámu roku 1898 Paarové.

Roku 1673 byla k jižní stěně kostela přistavěna kaple Ukřižování Páně a Bolestné P. Marie, kterou nechala roku 1725 nahradit Marie Terezie Paarová dokonalejší stavbou, založenou na osmiúhelném půdorysu, zaklenutou kopulí s lucernou a bohatě vně i uvnitř zdobenou. Klášter, který vznikl současně s kostelem Nanebevzetí P. Marie, je trojkřídlou, jednopatrovou stavbou s ambitem kolem čtvercového dvora. U severovýchodního nároží byla vystavěna kaple sv. Karla Boromejského. Obdobně jako lodě kostela byly kapitulní síň, kaple sv. Karla Boromejského, ambit, západní předsíň a sakristie sklenuty sklípkovou klenbou. Refektář, přistavěný na místě starší stavby v roce 1684, byl sklenut valeným lunetovým stropem. V roce 1785 byl vybudován klášterní vodovod a od roku 1791 stávala na klášterním dvoře škola.

Ke klášteru patří i duchovní a historická kontinuita: konvent byl násilně rozehnán státní bezpečností roku 1950, řádu se navrátil po roce 1990. Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie stojí v Bechyni na okraji města. Klášter založil řád Minoritů ve 13. století. V období husitských bojů byl klášter silně poškozen a opuštěn. Až o mnoho let později na konci 15. století přišli noví řeholníci z františkánského řádu a začali klášter opravovat. To se podařilo i díky pomoci bechyňské šlechty. Unikátní jsou zejména vzácné sklípkové klenby kostela a křížové chodby. V současné době využívá klášterní prostory základní umělecká škola. V kostele Nanebevzetí Panny Marie se slouží pravidelné bohoslužby. Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie je postaven v pozdně gotickém stylu. V kostele a křížové chodbě se nachází vzácná sklípková klenba. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Pro návštěvu kostela je možné využít prohlídky přes soukromou agenturu Tourist information Bechyně. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je možné navštívit s průvodcem každý den. Na místě původního kostela, stavěného od roku 1281, byl od konce 15. století budován nový klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie. Na dobu jeho vzniku ukazuje letopočet 1491, umístěný na sedile na severní straně presbytáře kostela. Stavebníky byli Zdeslav a Ladislav ze Šternberka. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven jako síňové dvoulodí s obdélným presbytářem. V baroku byla na jižní straně přistavěna centrální kaple Ukřižování Páně a Bolestné P. Marie. Refektář byl sklenut lunetovým stropem. V interiéru kostela zůstaly zachovány části výbavy ze 16.-18. století.

tags: #becbyne #kostel #pany #marie