Kostel sv. Anny v Benešově je barokní římskokatolický kostel, který dominuje Masarykovo náměstí a je propojen s piaristickou kolejí. Stavba kolégia a chrámu sv. Anny je úzce spjata s příchodem piaristického řádu do města a s rozvojem vzdělávání v regionu Podblanicka.
Byl zahájen příchod piaristů do Benešova v roce 1703 a architektem kolégia i chrámu byl Giovanni Battista Alliprandi. Výstavba probíhala v letech 1705-1710 a posvěcení chrámu se konalo 9. července 1710. Předcházel mu kostel sv. Mikuláše a Minoritský klášter na Karlově, které Benešovu v té době sloužily jako migrační základna pro začínající piaristický klášter a školu.
Piaristé přišli do Benešova po dohodách na místě jezuitů, aby zaručili vzdělávání v regionu. Založení gymnázia a kolégia souviselo s převodem panství Konopiště do vlastnictví rodu Přehořovských z Kvasejovic, konkrétně Františka Karla Přehořovského, který sehrál klíčovou roli při založení kolégia. Stavba kolégia byla zahájena v roce 1705 a dokončena v 1706, zatímco kostel sv. Anny byl dokončen kolem roku 1710. Později pak Jan Josef z Vrtby zajistil právní konsolidaci a rozvoj kolégia.
Fasády koleje jsou na první pohled jednoduché, s minimální architektonickou výzdobou. V jižním křídle byl umístěn refektář se štukovou nástropní výzdobou a v patře nad ním se nacházela knihovna se štukovým nástropním rámem. Interiéry koleje a chrámu zahrnují bohatě profilovanou římsu a vnitřní prostory s různými typy kleneb. Zvláště významné jsou intarzované knihovní skříně Josefa Waltera (1736-1744), které byly v roce 1896 prodány Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze a dodnes jsou instalovány ve studovně tamní knihovny.
Vnější fasády kolégia zobrazují rokokové prvky, včetně rokokových slunečních hodinek v rajském dvoře, jejichž autorem je malíř Pavel Kristián Noldinger. Kostel sv. Anny je postaven na půdorysu řeckého kříže a jeho průčelí je členěno lisénami, které přecházejí v horizontální pás pod římsou. V ose středního pole je hlavní vstupní portál s jednoduchým ostěním, který je převýšen kartouší s erbem Jana Josefa z Wrtby a rokem 1717; nad ním se nachází okno a trojúhelný štít oddělený římsou.
Vnitřní prostor kostela je řešen plackovou klenbou ve střední ose, boční kaple a kněžiště mají vítězný oblouk ve tvaru převýšeného půlkruhu a podkruchtí je zaklenuto valenou klenbou. Sakristie a zimní kaple, nad nimiž se nacházejí oratoře, mají taktéž valenou klenbu s lunetami. Prostory jsou členěny pilastry a nesou bohatě profilovanou římsu, která propojuje architektonické prvky chrámu a kolégia.
Kostel i kolej tak představují významnou barokní památku Benešova, která vznikla díky iniciativě piaristů a vlivu italského architekta Alliprandiho. Její význam spočívá nejen v architektuře, ale i ve spojení s historií vzdělávání v regionu a s kulturními institucemi, které po staletí doprovázely město.
Autor textu: PhDr. Mgr.
Historie a architektura v detailech
Působnost piaristického řádu v Benešově byla spojena s vybudováním gymnázia a koleje, které sloužily jako významné vzdělávací a kulturní centrum města. Stavba kolégia a chrámu byla dokončena kolem roku 1710 a sloužila k ubytování učitelů i studentů, včetně rozsáhlé knihovny a refektáře. V jádru stavby se odráží klarisně kladené požadavky tehdejší doby na školství, církevní obřady a sociální provoz kolégia.
Fasády a interiéry koleje zůstávají důležitými svědky barokního stylu a výzdoby, včetně rokokových motivů na fasádě a štukových prvků v interiérech. Kostel sv. Anny jako samotný chrám zůstává centrálním bodem Masarykova náměstí a jeho řecký křížový půdorys odráží tradiční barokní koncepci sakrální architektury.
Celkové vyznění památky spočívá v harmonickém propojení architektonického výrazu a historické funkce, která pro Benešov znamenala důležité spojení s vzdělávacími instituty a církevní správou. Kostel byl slavnostně vysvěcen dne 9. července 1710 a od té doby zůstává jedním z nejvýznamnějších barokních objektů ve městě.