6. ledna se přicházejí poklonit tři králové Ježíškovi - Kašpar, Melichar a Baltazar. Je to tedy důležitý den pro hospodyňky a hospodáře - uklízíme vánoční výzdobu. Vánoce nám končí po Třech králích a tak by se měla poctivě sklidit veškerá vánoční výzdoba. Odstrojíme stromeček a spálíme jej, případně ho odvezeme do kompostárny nebo věnujeme do útulku pro zvířátka. Je třeba ale zavolat, zda ho chtějí. Pro zvířátka musí být stromek opravdu důkladně odstrojen, aby si zvířata neublížila a nesežrala třeba kus staniolu či háček. Jediné co necháme z výzdoby až do dalších Vánoc je jmelí.
Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík, čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou.
Původně se nad dveře psalo C+M+B+ a někteří badatelé tvrdí, že může jít o zkratku „Christis mansionem benedicat“ česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Jde však o převzetí pohanského obřadu, který se dělal na ochranu domu před zlými silami. Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Tři králové také chodívali na koledy sami, původně je představovali mladíci, později starší děti. Masky byly jednoduché: papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, bílé roucha a červené šátky; tváře třetího krále byly pořád začerněné. Tam kde byla krajina kopcovitá, chodívali se třemi králi ještě „pastýři“.
Při koledě se někdy rozdávaly „tříkrálové lístky“ - svaté obrázky zobrazující sv. Tři krále. O jejich rozdávání se píše koncem 18. století. Ve velkých městech některé obchůzky s kadidlem a svěcenou křídou již nechodí, ale tříkrálová sbírka na charitu a svěcení křídy a vody zůstávají. Naši předci prováděli ještě další zvyky: v předvečer sv. Tří králů zapalovali všichni členové domácnosti stejně veliké svíce; kdo svíce zhasla jako první, ten prý první z rodiny zemřel.
Svatí Tři králové byli mudrcové. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku ve 12. století, kdy se obnovila úcta po tom, co roku 1194 družina římského císaře přinesla ostatky sv. Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem. Betlémem se rozumí scénické vyobrazení narození Ježíše v Betlémě. Původně šlo o připomínku zásadních okamžiků křesťanství, a to v souvislosti s narozením Ježíše, Božího Syna, Spasitele a mesiáše. Příběh putování Josefa a Marie do Betléma je popsán v Lukášově a Matoušově evangeliu; Lukášovo evangelium uvádí, že se narodil v Betlémě, městečku poblíž Jeruzaléma, kde se pasou ovečky a ovce. Betlém je místem narození krále Davida a nejstarší zápisy o slavení Vánoc pocházejí z roku 354.
Stavění betlémů je spojováno s bazilikou Santa Maria Maggiore v Římě a s dílem sv. Františka z Assisi, který v roce 1223 postavil první živý betlém. V Čechách se první jesličky objevily v Týnském chrámu v Praze ve 2. polovině 16. století; po zákazu Josefa II. byly jesličky vytlačeny z kostelů do domácností a zrodil se fenomén lidových jesliček. Dnes jsou betlémy běžně v kostelích i domácnostech. Staví se na konci adventu a na Štědrý den bývá světlo u jeslí; výzdoba zůstává až do svátku Zjevení Páně (Křtu Páně).
Vánoční čas zahrnuje i řadu tradičních jídel a zvyklostí: na štědrý den se objevují postní jídla a až později kapr na černo se švestkovou omáčkou nebo na modro; dříve bývala ryba obsažena celý advent. Adventní věnec se čtyřmi svíčkami je tradiční, přičemž dnešní barvy svíček bývají různorodé a zvyky se mění podle regionu. Adventní období, které začíná čtyřmi nedělemi před Štědrým dnem, je přípravou na příchod mesiáše.
Štědrý den a dny po něm jsou spojeny s tradičními tabulemi: česnek proti zlým silám, med pro sladký život, luštěninová polévka, hrachová či čočková polévka, huspeniny a kaše; kapr se objevil až později, a to různými úpravami. Předvánoční období i samotné Štědré stravování se liší regionálně, ale touha po rodinné pohodě je společná.
Betlémy a koledy zůstávají nedílnou součástí českých Vánoc. Největší lidový mechanický betlém na světě, Krýzovy jesličky, byl vytvořen Tomášem Krýzou a nachází se v muzeu Jindřichohradecka; obsahuje 1398 figurek, z nichž 133 se pohybuje. Jejich stavba a bohatý detail odráží život a zvyky regionu. Betlémy a jejich díla jsou tak historickým svědectvím české lidové kultury a rodinné tradice trvají dodnes.
Historie a význam třech králů v nábožensko-kulturním kontextu
Podle biblické tradice přišli tři králové do Betléma, aby uctili narozené Jezušíčko a přinesli dary - zlato, myrhu a kadidlo. Tyto dary symbolizují různá skupenství světa, která se spojují v jednom okamžiku oslavy narození. Znamená to také, že Tři králové jsou spojeni s koledami a svěcením křídy a vody, které se konají ve dnech kolem 6. ledna.
Současná česká tradice zahrnuje koledy, psaní iniciál a letopočtu křídou nad dveře, svěcení křídy a vody a další zvyky jako omývání děvčat sněhem a věštění budoucnosti. Betlémy jako umělecká a kulturní forma se v Čechách rozšířily zejména v době baroka a jejich rozmach pokračoval v 19. století.
Stavění betlémů a jejich regionální variace odrážejí sociální a ekonomickou strukturu společnosti: postavy odpovídají místním krojům a řemeslům a vyobrazení narození Ježíše doplňují scény z každodenního života. Dnes je přístup k betlémům širší a jejich význam se posunuje k rodinné pohodě, vzájemnému sdílení a vzpomínkám na kulturní dědictví.
Josef Balabán: Srdce Tří králů – boj proti Gestapu
Tabulka: hlavní tradiční prvky Tří králů a jejich význam
| Prvek | Popis |
|---|---|
| Tři králové | Králi Kašpar, Melichar a Baltazar, darovali Ježíškovi zlato, kadidlo a myrhu |
| Křída nad dveře | Symbol požehnání domu; původně C+M+B+ |
| Svěcená voda | Ochrana domova a polí |
| Koleda | Koledníci v maskách, tradiční zpěv a označování domů svěcenou křídou |
| Betlém | Scéna narození Ježíše; regionální variace a lidové vyobrazení života |