Betlémská kaple byla prvním kazatelským chrámem v Evropě. Založena byla dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu a bohatým staroměstským kupcem Janem Křížem, který byl jedním z mála českých konšelů na Staroměstské radnici. 24. 5. 1391 podepsali zakládací listinu kaple, výslovně určené pro kázání v českém jazyce. Betlémská kaple je zasvěcena památce Nemluvňátek, novorozenců zavražděných v Betlémě na příkaz krále Herodesa. Půdorys Betlémské kaple má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, hlavním stavebním materiálem je lomový opukový kámen. Za doby Mistra Jana Husa měla kaple dřevěný trámový strop a tři vchody. Zajímavostí je, že žádný z nich nebyl hlavní, všechny měly stejnou důležitost a byly umístěny tak, aby příchozí nerušili v prostoru před kazatelnou. Betlémská kaple nebyla nikdy farním kostelem. I přes svoji rozlehlost byla vždy označována jen jako kaple. Její mimořádnost spočívala v tom, že byla největším shromaždištěm lidí, vešlo se do ní až 3000 osob.
Svého historického významu dosáhla Betlémská kaple v letech 1402-1413, kdy zde jako kazatel a administrátor působil Jan Hus, jedna z nejznámějších osobností českých dějin. Narodil se v roce 1371 v jihočeském Husinci. V Praze získal akademickou hodnost bakaláře a v roce 1396 mistra svobodných umění. Když mu bylo 31 let, začal přednášet na univerzitě. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze, krátce byl také děkanem artistické (dnes filozofické) fakulty. Od března 1402 pak působil deset let jako kazatel v Betlémské kapli. Místo kazatele pro něj znamenalo materiální zajištění, ale také naplnění potřeby pracovat na národní i mravní obrodě. Celých sedm let jeho kazatelskou činnost podporovali arcibiskup i král. Jeho kázání měla široký ohlas, jeho názory se ale postupem času stávaly stále kontroverznějšími. V roce 1410 vydal papež příkaz o uzavření Betlémské kaple, čímž chtěl Husa umlčet. To se mu ale nepodařilo. Hus v kázáních pokračoval a v roce 1412 vystoupil proti obchodování s odpustky, které mělo přinést do pokladny peníze na křižácká tažení. Naposledy kázal Mistr Jan Hus v Betlémské kapli v únoru 1413, poté musel Prahu kvůli svým názorům opustit. Kázal především na venkově prostým lidem a napsal také řadu spisů. Na podzim roku 1414 byl svolán do Kostnice koncil, jehož cílem bylo udělat v církvi pořádek. Hus se rozhodl na koncil přijet a oslovit jej se svojí Řečí o míru - Sermo de pace. V doprovodu předních českých šlechticů odjel 14. října 1414 do Kostnice, už 28. října byl ale zatčen a 6. V roce 1622 předala Karlova univerzita kapli jezuitům, kteří zde obnovili katolickou bohoslužbu a když byl jezuitský řád v roce 1773 zrušen, přešla Betlémská kaple do majetku státu. O deset let později se stala na krátkou dobu filiálním kostelem sv. Jiljí. Ve svatováclavském semináři, který zbudoval jezuitský řád, byla zřízena roku 1786 inženýrská škola - 1. Vysoké učení technické. Ing. František Herget, který školu řídil, byl pověřen průzkumem stavby kaple. Bylo zjištěno, že kaple má nebezpečné trhliny a klenba hrozí zřícením. V témže roce vydala dvorská kancelář na základě Hergetova posudku příkaz k jejímu zbourání. Zbourána byla klenba s krovem a střechou, které nebyly součástí původní gotické kaple, ale pocházely z přestavby ze 16. století. Některé části ze 14. století, včetně domu kazatele, zůstaly zachovány. V letech 1836-37 byl na místě kaple postaven třípodlažní obytný dům, který zde stál až do roku 1949. Myšlenka rekonstrukce Betlémské kaple se objevila už začátkem 20. století u T. G. Masaryka a tehdejšího ředitele Národního muzea Karla Gutha, veřejnost tomu ale nebyla nakloněna. První průzkum zbytků kaple byl zahájen až na počátku 1. světové války. Svého vrcholu dosáhl 30. července 1949, kdy vláda rozhodla o obnově kaple. Projekt její záchrany a obnovy, včetně úpravy okolí, byl svěřen významnému architektovi Jaroslavu Fragnerovi. Rekonstrukce kaple nemohla být naprosto přesná, stejně jako do detailu neodpovídá svému originálu z 15. století ani její interiér. Obnovená kaple má však stejný půdorys a skoro stejnou výšku jako ta původní, 10,5 metru. V zájmu zachování co nejvěrnějšího vzhledu byl hlavní vchod do kaple umístěn v jižní zdi. Ze severní zdi se dochovala pouze její pravá část včetně původního okna a fragmentu nápisu Jana Husa De sex erroribus (O šesti bludech) z roku 1412. Nad tento nápis byl umístěn obraz Mistra Jana Husa na hranici, převzatý z Jenského kodexu. Na východní stěně je velká pamětní deska připomínající popravu tří mladíků na Staroměstském náměstí a dva obrazy z Jenského kodexu - Papež s průvodem prelátů a Vyhánění penězoměnců z chrámu, oba z 2. poloviny 15. století. Přilehlý dům kazatele byl postaven v gotickém slohu, avšak o něco dříve než Betlémská kaple. Původní sladovnický dům, který patřil k domu kupce Kříže, prošel adaptací v průběhu stavby kaple a byl v něm zřízen refektář. Celé první patro bylo v roce 1775 upraveno pro školu, která tu sídlila až do roku 1804. V současnosti je zde stálá výstava „Betlémská kaple v českých dějinách a tradice nekatolického myšlení“, která byla otevřena v roce 1995 k 850. výročí upálení Mistra Jana Husa. Sklepení bylo během Fragnerovy rekonstrukce rozšířeno pod celou plochou současné kaple. Velkou část podzemí tehdy tvořily hroby. Pohřbívalo se zde až do roku 1773, kdy byl jezuitský řád zrušen. Zachován byl z husitské doby pouze jeden hrob, který byl obezděn a zakryt skleněným krytem. Ostatní nalezené pozůstatky byly uloženy do hromadného hrobu. V podzemní části kaple byly také zachovány původní fragmenty zdiva ze 14. století. Celé podzemí Betlémské kaple, tzv. Další úpravy Betlémské kaple, tentokrát pro reprezentativní účely, začaly v roce 1982 podle návrhu architekta Jaroslava Sýkory. Kaple byla zbavena předchozích nevhodných zásahů, bylo do ní citlivě instalováno podlahové topení a klimatizace, opravena podlaha podle zbytků staré pálené dlažby a podařilo se dát upravit a zpřístupnit nové dominantní prostory. Projektantem a realizátorem rekonstrukce byl Projektový a vývojový ústav ČVUT v Praze, Fakulta stavební a Fakulta architektury ČVUT. Po dokončení rekonstrukce byla 26. Dnes je Betlémská kaple slavnostním a reprezentativním místem Českého vysokého učení technického v Praze, které ji oficiálně převzalo 1. 3. 1987. U příležitosti 300. výročí založení ČVUT v Praze byly provedeny další drobné úpravy. Pod taktovkou architekta Jaroslava Sýkory bylo vybudováno nové podium, zvětšena kapacita hlediště, instalováno nové ozvučení sálu a speciální osvětlení a opravena původní Fragnerova světla. Konají se zde slavnostní promoce, předávání zvláštních cen, koncerty, divadelní a baletní představení, recepce a mnohé další společenské a kulturní akce. V rámci uctění památky Mistra Jana Husa byl 5. 7. V roce 2014 byla prostřednictvím Spolku přátel a absolventů ČVUT vyhlášena veřejná sbírka nazvaná „Píšťaly pro ČVUT“, jejímž cílem bylo pořízení klasických varhan do Betlémské kaple. Vybraná čátka však nestačila vysoké náklady pokrýt a tak se na jejich nákupu z velké části podílel Rektorát ČVUT. 14. prosince 2021 se konal v Betlémské kapli vánoční koncert, na kterém byly nové varhany pokřtěny a poprvé se rozezněly jejich tóny. Navrženy a vyróby byly renomovaným varhanářem Vladimírem Šlajchem. Jde o klasické jednomanuálové píšťalové varhany s 26 rejstříky se skříní ze smrkového dřeva. Nástroje tohoto typu byly a jsou běžné v italských a španělských katedrálách, v Čechách jde o naprosto raritní technické řešení. Z vrcholných uměleckých děl určených varhanům bude možné i při této formě nástroje interpretovat nejen velkou část varhanní literatury ve stylovém rozsahu od skladeb ze 17. století až po díla současná, ale například i podstatný počet vrcholných opusů J. S. Architektonická Galerie Jaroslava Fragnera funguje v areálu Betlémské kaple od roku 1954, pojmenování na architektovu počest je však používáno až od roku 1968. Výstavní síň patřila od počátku Svazu českých architektů, po roce 1989 ji spravovala nejdříve Obec českých architektů a později Nadace české architektury. V roce 2020 koupilo budovu s galerií od Nadace české architektury (NČA) České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Betlémská kaple je novostavba podle návrhu architekta Jaroslava Frágnera, za spolupráce konstruktéra Bedřicha Hacara (Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů). Rekonstrukcí a úpravou prošly i okolní domy spadající do areálu kulturní památky Betlémská kaple. Kaple byla postavena v letech 1949 - 1954 jako novostavba představující rekonstrukci středověké kaple. Vznikla na základě politického podnětu z roku 1949 prostřednictvím dochovaných plánů, vedut a pozůstatků původní stavby jako precizní analytická rekonstrukce původního stavu z konce 14. Původně gotická kaple z konce 14. století postavená namístě zahrady. V 16. stol upravovaná, zbořena 1786, na jejím místě zřízen sklad stavebního materiálu. Ve 30. letech 19. století na celé parcele postaven třípatrový dům (stavitel Duda), od roku 1948 postupně bouraný. Součástí stavby a současného čp. 256 je tzv. Dům kazatele, přístavek, přiléhající ke kapli z nádvoří (se základy časově ještě staršími než samotná kaple byl postupně součástí dalších domů na parcele, dnes odděleného Křížova domu (dnes čp. 169), jeden čas i někdejší sladovny. Upraven byl rovněž v rámci rekonstrukce v 50. letech. Kaple měla původně čp. 255, poté byla nějaký čas i bez čp., dnes nese čp. 256 (parcely č. 201 - kaple a 200 - Dům kazatelů).
Současný tvar a význam
Historie Betlémské kaple je spojena s univerzitou; od počátku byla kaple spojena s universitou. Založili ji v roce 1391 pražští měšťané kramář Jan Kříž a dvořan Hanuš z Mühlheimu. V zakládací listině z 24. 5. 1391 oba dárci výslovně ustanovili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce. Nejvýznamnější kapitolou v dějinách kaple bylo období po roce 1402, kdy se zdejším kazatelem a správcem stal mistr Jan Hus. Svědectvím o významu je i skutečnost, že v Betlémské kapli byly 11. července slavně pohřbeni i první oběti odboje, tři jinoši, kteří byli popraveni pro výtržnosti proti odpustkové. 1. října 1412 dokonce Němci, vedeni Bernardem Chodkem, táhnou na Betlém, aby Hus zajali. V únoru roku 1413 Hus kázal v Betlémě naposled. Původní kaple z roku 1391, ve které Mistr Jan Hus kázal, byla zbořena roku 1786. V letech 1948 - 1954 byla kaple znovu vybudována J. Fragnerem podle nákresů původní kaple. Do nové stavby byly začleněny dochované části zdiva a architektonických článků i zlomky nápisů. V přilehlém Domě kazatele je v 1. patře stálá expozice historie vzniku Betlémské kaple, dále je zde světnička, ve které bydlel mistr Jan Hus. Podzemní část kaple tzv. lapidárium slouží pro výstavní účely.
Pavel Koutský: 42 Jan Hus Dějiny udatného českého národa (2013)
Architektura a rekonstrukce
Betlémská kaple byla postavena v letech 1391-1394 a v letech 1402-1413 zde kázal mistr Jan Hus. Od počátku byla spojena s univerzitou. V roce 1786 byla kaple z větší části zbourána, na jejím místě byl postaven obytný dům a ten zde stál až do roku 1949. V 50. letech proběhla velká rekonstrukce pod vedením Jaroslava Fragnera; kaple získala novou podlahu, topení a klimatizaci a byl upraven její interiér tak, aby co nejvěrněji odpovídal původnímu vzhledu. Dne 26. 3. 1992 byla kaple znovu otevřena veřejnosti. Dnes je Betlémská kaple reprezentativním místem ČVUT v Praze a konají se zde významné akademické i kulturní akce.
Jako novostavba z 50. let 20. století vychází ze starého půdorysu; hlavní vchod je umístěn v jižní zdi a severní zeď si zachovala jen pravou část s původním oknem a fragmentem nápisu De sex erroribus z roku 1412. Nad nápisem je obraz Mistra Jana Husa převzatý z Jenského kodexu. Na východní stěně je pamětní deska připomínající popravu třech mladíků a dva obrazy z Jenského kodexu. Podzemí kaple obsahuje originální fragmenty zdiva ze 14. století a archeologické nálezy, například kruhové železářské pece z 11. století.
Současné využití a kulturní význam
Od doby rekonstrukce 50. let je kaple využívána pro slavnostní a reprezentativní akce ČVUT: promoce, předávání cen, koncerty, divadelní a baletní představení a další společenské akce. Architektonická Galerie Jaroslava Fragnera funguje v areálu Betlémské kaple od roku 1954 a její pojmenování na architektovu počest je používáno od roku 1968. V roce 2020 byla budova s galerií koupena ČVUT. V roce 1987 kapli oficiálně převzalo ČVUT a následně ji zrekonstruovalo. Dnešní podoba kaple je výsledkem velkorysé stavební obnovy realizované v letech 1950-1954 podle Fragnerova návrhu a s respektováním dochovaných fragmentů původní stavby.