Kaple byla založena r. 1391 pro česká kázání a v letech 1402-1413 zde kázal mistr Jan Hus. V r. 1786 byla z větší části zbourána, v 50. letech 20. století však byla postavena replika původní podoby s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Na fasádě se nachází 8 menších silných desek, které při využití principu slunečních hodin vytvoří ze stínů nápis „Za pravdu“ jako odkaz Jana Husa a připomínku jeho mučednické smrti. Dnes prostory kaple slouží jako slavnostní aula ČVUT, v přilehlém Domě kazatele je v 1. Ve dnech konání promocí a akcí ČVUT je kaple uzavřena. Zavřeno 24. 12. a 31.
Stojí na místě klasicistního třípatrového domu postaveného v letech 1836-1837, v jehož základech i zdech se dochovaly jen nevelké zbytky bývalé stavby. Na počátku 12. století zde stával románský kostelík sv. Filipa a Jakuba s hřbitovem. U kostelíka na pozemku jménem Skalsko založil původní kapli Betlémskou v roce 1391 bohatý měšťan a dvořan krále Václava IV. Hanuš z Mühlheimu a obchodník Václav Kříž. Václav Kříž věnoval pozemek, který patřil k jeho domu, peníze a také získal pro kapli relikvii - ostatky snad jednoho ze zavražděných betlémských nemluvňat. Kapli založili, aby se se tu konala česká kázání. Vysvěcena byla na den svatých Mláďátek povražděných v Betlémě - odtud její název. Na kapli však byla příliš velká, vždyť pojala na 3000 lidí, a proto se jí říkalo tehdy jednoduše Betlém. Kaple byla i svobodným pohřebním místem. Jako první zde byl přímo pod kazatelnou pohřben její zakladatel Hanuš z Mühlheimu. O dalších pohřbech v kapli víme díky inženýru Česlavu Krýžovi, který před zbořením sepsal všechny náhrobky.
Mezi jinými zde byl pohřben např. Založení kaple byl významný čin, o čemž svědčí i účast pražského arcibiskupa Jana z Jenštějna i zájem krále Václava IV. V letech 1402-1413, kdy zde kázal mistr Jan Hus, získalo místo značnou oblibu. Přicházelo sem panstvo i prostý lid, někdy i sama královna Žofie. Místo se postupně stalo kolébkou reformního hnutí, z něhož později vzešly husitské války. Mezi dalšími kazateli byl Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš Řehovec a v 16. Po Husově smrti a husitských válkách byla kaple střediskem církve pod obojí. Roku 1609 ji získala Jednota bratrská v Praze. Po zrušení řádu byla kaple na příkaz Josefa II. odsvěcena a zrušena a roku 1786 zbořena. Předtím všechny předměty byly sepsány, oceněny a v dražbě prodány.
Obnova, rekonstrukce a propojení s univerzitou
Myšlenkou na obnovu kaple se zabýval již v roce 1916 ředitel Národního muzea Karel Guth a jeho pokračovatel architekt Alois Kubišek, za první republiky organizoval mezi evangelickými církvemi sbírku na novou stavbu kaple profesor Antonín Frinta, ale doba tomu nepřála. Až v roce 1950 bylo z iniciativy Zdeňka Nejedlého rozhodnuto kapli znovu vybudovat. Na základě původního středověkého stavu, zjištěného podle starých vyobrazení vyprojektoval arch. Jaroslav Fragner kopii původní stavby, přičemž ponechal v novostavbě původní prvky. Kaple byla veřejnosti zpřístupněna 5. 7. 1954. Stěny vyzdobili studenti AVU obrazy a texty z Jenského kodexu, Richenthalovy kroniky, Velislavovy bible, Jistebnického kancionálu a jiných soudobých pramenů podle výběru Z. Nejedlého. Dodatečně byly rekonstruovány i přilehlé budovy, zřízena výstavní síň zv. Dům kazatelů. Ten vznikl jako obytný objekt pro kazatele působícího při pražské Betlémské kapli a je připomínán zejména v souvislosti s osobností mistra Jana Husa. Připojený dům kazatele je ještě starší než Betlémská kaple, neboť pro jeho výstavbu bylo využito podsklepeného kamenného stavení, které sloužilo jako sladovna. Nacházelo se v zahradě kramáře Jana Kříže, jednoho ze zakladatelů, jehož velkorysý dar se stal základem gotické novostavby kaple. Z původního domu kazatele se dochovaly části stěn, sákristie a v prvním patře světnice kazatele, kterou zdobí pamětní deska s bronzovým medailonem Mistra Jana Husa od Bohuslava Schnircha. Rekonstrukce proběhla v letech 1991-92. U příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Husa byl 6. 7. 2015 umístěn na průčelí Betlémské kaple nápis Za pravdu. Jednotlivá písmena jsou vyražena do silných desek vsazených přímo do fasády. Otvory proniká světlo a za slunečného počasí stín na zdi vytváří nápis „Za pravdu“. Je čitelný zhruba dvě hodiny denně, po dobu tří až čtyř letních měsíců.
Historické souvislosti a role Betlémské kaple
TÉMA Upálení mistra Husa se připomínalo v Betlémské kapli i v Husinci. Církev československá husitská uctila památku mistra Jana Husa bohoslužbou v Betlémské kapli, kde kázal. Církevní reformátor byl upálen 6. července 1415 na koncilu v Kostnici. Kazatele na výročí jeho smrti připomněla také ekumenická bohoslužba v jeho rodném Husinci.
Betlémská kaple prošla různými fázemi: odkaz na šíření kázání v českém jazyce, spojení s univerzitou, následné převzetí Jezuitů, zrušení řádu a konečná obnova v polovině 20. století podle původních plánů. Do nové stavby byly začleněny dochované části zdiva a architektonických článků i zlomky nápisů. V přilehlém Domě kazatele je v 1. patře stálá expozice historie vzniku Betlémské kaple, dále je zde světnička, ve které bydlel mistr Jan Hus. Podzemní část kaple tzv. lapidárium slouží pro výstavní účely.
Současnost a návštěvnost
Kaple slouží jako slavnostní aula ČVUT; v dřevěných a kamenných prostorách se konají promocí a akce ČVUT a při těchto příležitostech bývá kaple uzavřena. Ve dnech konání promocí a akcí ČVUT je kaple uzavřena. Závěrka: 24. 12. a 31. 12. platí stále. Nápis „Za pravdu“ tvořený stínem na zdi je čitelný za slunečného počasí zhruba dvě hodiny denně po dobu tří až čtyř letních měsíců. Nejostřeji se zobrazí ve tři hodiny odpoledne.
Historická data a vyznění pro současnost
Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě. Je zasvěcena památce betlémských nemluvňátek. Založili ji v roce 1391 pražští měšťané kramář Jan Kříž a dvořan Hanuš z Mühlheimu. Kaple byla postavena v letech 1391-1394 a v letech 1402-1413 zde kázal mistr Jan Hus. Od počátku byla spojena s univerzitou. Husův nástupce - Jakoubek ze Stříbra - roku 1414 zavedl přijímání podobojí nejprve v kostele U Martina ve zdi a následně v Betlémské kapli, které se tu praktikovalo až do roku 1622. Tehdy univerzita předala kapli jezuitům, kteří zde obnovili katolickou bohoslužbu, a když byl jezuitský řád v roce 1773 zrušen, přešla Betlémská kaple do majetku státu. O deset let později se stala na krátkou dobu filiálním kostelem sv. Jiljí. Ve svatováclavském semináři, který budoval jezuitský řád, byla zřízena roku 1786 inženýrská škola - 1. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ. Dne 26. 3. 1992 byla kaple slavnostně otevřena.
- Založení Betlémské kaple v roce 1391 a první kazatelé.
- Kázání Jana Husa v letech 1402-1413 a jeho vliv na reformní hnutí.
- Po zrušení řádu a rekonstrukce v 20. století podle Fragnera.
- Instalace Za pravdu a další architektonické prvky připomínající Husův odkaz.