Daniel je kniha mnoha dosud nevyřešených otázek. Jméno znamená "můj soudce je Bůh". Textově je kniha doložená ve dvou verzích, v hebrejsko-aramejské a v řeckých překladech Starého zákona, Septuagintě a tzv. Theodotion. Tyto řecké verze knihu Daniel řadí mezi knihy prorocké a její text je širší o tzv. Azarjášovu modlitbu, Píseň tří mužů, vyprávění o Zuzaně a dva příběhy o Bélovi a draku v Babylonu, v nichž se opět objevuje příběh o Danielovi v jámě lvové, který se objevuje už v aramejské části textu (Da 6).
Od doby Martina Luthera jsou tyto části protestanty řazeny mezi tzv. apokryfy nebo deuterokanonické části, v katolických vydáních jsou součástí knihy Daniel. První polovinu knihy tvoří vyprávění o Danielovi a jeho přátelích na dvoře dvou babylonských králů Nebúkadnesara a Belšasara a médského krále Darjáveše. V druhé polovině se jedná o apokalyptická vidění. Zde se objevuje i postava nazvaná Syn člověka (7, 13), známá z evangelií jako Ježíšovo sebeoznačení.
Úvod do struktury a doby vzniku
Úvod a druhá část knihy jsou psány hebrejsky, část 2, 4b - 7, 28 je psána aramejsky. Problém vzniku knihy je zvažován různými hnacími silami kritických i konzervativních badatelů: kritičtí badatelé ji odhadují na 2. století př. n. l. v době vlády Antiocha IV. Epifana, konzervativnější badatelé ji kladou do 6. st. př. n. l.
Pasáž: soudcu 2,11-19 představuje problém posuzování nezájmu Izraele o Boha a návaznost na soudce, kteří jej vysvobozovali z rukou nepřátel. První kapitoly popisují, že Izraelci se dopouštěli nevídané věci - zbožňovali Baaly a klaněli se Baalovi a Aštartě, což vyvolává hněv Hospodina a opuštění země nepřáteli. Vzniká vzájemný cyklus vzplanutí Hospodinova hněvu, vydání národům a následné vysvobozování soudci, kteří znovu vedou lid k poslušnosti.
Hospodin jako pastýř a země jako jeho dílo
23 Žalm Davidův: Hospodin je můj pastýř, nic mi neschází. Na zelených loukách mi dává spočinout, ke klidným vodám mě přivádí, mou duši obnovuje, po stezkách spravedlnosti vodí mě pro jméno své. I kdybych měl jít údolím stínu smrti, ničemu zlému se nebojím, neboť ty jsi se mnou: tvůj prut a tvá hůl mě konejší. Před zraky protivníků stůl mi prostíráš, hlavu mi olejem potíráš, můj kalich přetéká. Dobro a láska mě budou provázet po všechny dny mého života, zůstávat budu v domě Hospodinově po dlouhý, věčný čas.
Historie odměňování a trestu a souvislosti s deuteronomickou tradicí
24 Žalm Davidův: Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli - vždyť ji sám založil nad oceány, nad vodními proudy ji ustavil! Kdo vystoupí na horu Hospodinovu, kdo se stane na místě jeho svatosti? Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, kdo se neoddává marnostem a nepřísahá falešně. Takový přijme Hospodinovo požehnání a spravedlnost od Boha, své spásy. Takoví jsou ti, kdo se na něj ptají, kdo hledají tvou tvář, Bože Jákobův. Pozvedněte, brány, svá průčelí, již vzhůru, vrata odvěká, ať vejde slavný Král! Kdo je ten slavný Král? Hospodin zástupů, on je ten slavný Král!
25 Nebudeš obětovat Hospodinu, svému Bohu, dobytče ze skotu nebo bravu, na němž je vada, cokoli špatného, protože to má Hospodin, tvůj Bůh, za ohavnost. Vyskytne-li se u tebe v některé z tvých bran, který by se dopustil toho, co je zlé v očích Hospodina, vyvedeš toho muže nebo tu ženu a kamenovat je. Král, kterého lid zvolí, má být člověk ze třetího rodu, který má dodržovat zákony a učit se bát Hospodina, a jeho vláda má být vedena podle přikázání Boha a slova zákona.
Daniel a jeho role v prorockých představách
V druhé polovině knihy Daniel nacházíme apokalyptické vize a postavy jako Syn člověka (7, 13), známé z evangelií jako Ježíšovo sebeoznačení. Interpretace a jazyková skladba textu ukazují, že Daniel slouží jako most mezi hebrejskou tradicí a řeckým světem, a to i v obsahu, který byl do řeckých překladů obohacen o další příběhy (Azarjášova modlitba, Píseň tří mužů, Zuzana, Bel a Drak).
Text nabízí jak historický rámec o dvou babylonských králích Nebúkadnesarovi a Belšasarovi, tak i o perském Darjávešovi, a zároveň vytváří představu božského soudce, jenž zasahuje do lidských dějin a vyjevuje spravedlnost Boha vůči národu Izraele.
