V Bibli se uvádí jeden velice důležitý text: 2. Korintským 6,14 „Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími.“ Podle této rady lze vyvodit, že křesťan by si neměl brát nevěřícího, či jinověrce, i když v dalších pasážích se objevují nuance týkající se vztahu věřících k nevěřícím.
Deuteronomium 7,1-6 nařizuje Izraelitům zničit Kenaanu a uzavírání manželství s jejími obyvateli, avšak Bible se nestaví proti lidem jiných národů. Bohu nezáleží na barvě pleti či původu, ale na upřímně hledajícím srdci, které odpovědělo na Boží volání a přijalo Kristovu očišťující moc. Mojžíšova žena byla jiné rasy; Áron a Miriam byli potrestáni za kritiku Mojžíšova smíšeného manželství (Numeri 12,1-15).
Kniha Rút ukazuje, že cizinec může být součástí Božího plánu, a v rodokmenu Krista jsou zahrnuti i lidi z různých národů, jako Rachab, či Rahab, prostitutka, která se stala součástí rodokmenu Ježíše Krista. Evanglie podle Matouše zaznamenává Kristův rodokmen (Mt 1). Jaký postoj tedy máme zaujmout ke smíšeným manželstvím? Pokud jsou oba věřící, pak by takový vztah neměl být pro Bible problémem; modlitba a uvážení následků pro rodinu a děti je důležitá.
V dnešní době se často setkáváme s manželstvími napříč rasovými a náboženskými rozdíly. Dva dospělí se mohou lépe přizpůsobit situaci než jejich děti, které mohou být „patřit k oběma rasám“ a přesto se nezařadit do žádné z nich. Všechna taková manželství bývají zatížena stresem a tlaky okolí. Po druhé světové válce se americkým vojákům vracely manželky z různých ras; tato zkušenost ukazuje široký dohled nad tématem zdrženlivosti a mezirasového soužití. V tak vážném rozhodnutí by měli partneři hledat Boží vůli a prosit o moudrost.
Biblická pravidla a jejich praktické aplikace
5 Neodpírejte se jeden druhému - jen po vzájemné dohodě na čas pro modlitbu; potom se vraťte k sobě, abyste nebyli sváděni. 9 Pokud se však nemohou ovládnout, vstupují do manželství. 11 Pokud odejde, zůstane nevdaná anebo se smíří s manželem. 14 Nevěřící manžel je posvěcen ženou; stejně tak nevěřící manželka posvěcena věřícím manželem. 15 Pokud nevěřící chce odejít, ať odejde; bratři a sestry nejsou vázáni v takových případech. 16 Copak víš, ženo, zda zachráníš manžela? Copak víš, muži, zda zachráníš ženu? 17 A tak dále: „Ať tedy každý žije, jak mu Pán určil a jak ho Bůh povolal.“
V dalších částech listu Korintským Pavel rozebírá pasáže o tom, že kdo byl povolán jako neobřezaný, a pak se stal křesťanem, nemusí podstupovat obřezání; důležitá je poslušnost Božích přikázání a setrvání ve stavu, v němž byl člověk povolán. 18-24. kapitola 1. Korintským zdůrazňuje, že obřízka a neobřízka nejsou klíčové, ale co Kristus vyžaduje: poslušnost Božích přikázání a život v rámci Božího povolání. 25-40 verše pak pojednávají o vztazích ve manželství, o tom, že čas je krátký, a že svobodní mohou věnovat více času dílu Páně; manželé by naopak měli brát ohled na potřeby světa a rodiny, a přesto hledat cestu k věrnosti Bohu.
Praktické závěry pro vztahy a manželství
- Podle Písma má být vztah mezi manželi vzor vzájemné úcty, lásky a věrnosti; manželka ať plní své povinnosti, stejně jako muž své manželce.
- Neodkládejte beze shody vzájemnou blízkost pro modlitbu; po krátkém období vraťte se ke vztahu, aby nebyl zkoušen satanským pokušením.
- Rozvody mají být jen výjimečné a zejména v případech nevěry či zátěže - ale Boží plán je často celoživotní spolužití (Genesis 2:24; Mt 19:6).
- V případě nevěřícího partnera může manželství zachovat prospěšnou očistnou moc víry - pokud nevěřící partner odejde, věřící zůstává volný v pokoji (1 Kor 7:12-15).
- Žena i muž by měli zůstat v postavení, v němž byli povoláni, a obřízka či neobřízka nejsou rozhodující; důraz se klade na poslušnost Božím přikázáním.
- Je důležité hledat Boží vůli, modlit se a vyhledat radu zkušeného pastora či duchovního vůdce ve složitých manželských rozhodnutích.
V neděli uslyšíme úryvek z 1. listu Korintským, ve kterém Pavel vybízí, aby se lidé nezaměstnávali pozemskými starostmi. Otázka, zda podobná doporučení dnes mají cenu, zůstává diskutovaná. V historii církve se objevují různé postoje ke zdrženlivosti a manželství; některé texty slouží k podpoře zdrženlivosti pro Boží království, jiné k uznání hodnoty manželství a lásky mezi manželi.
Powrně se zdůrazňuje, že plné uspokojení lásky a naplnění života v Božím království není nutně spojeno s abstinencí - Ježíš a apoštol Pavel ukazují na rozlišování a vytrvalost v duchovně vodícím postoji, ať už je člověk v manželství či na cestě zdrženlivosti. Skrze Boží Ducha a praktické pokyny se jedná o to, jak milovat Boha a sloužit Mu v okolnostech každodenního života, a zároveň respektovat Boží vůli pro jednotlivce i jejich rodiny.
Klíčové myšlenky: Boží plán pro manželství je celoživotní; jedním z konkrétních důvodů pro opětovný vstup po rozvodu bývá cizoložství; odchod nevěřícího partnera vyžaduje rozlišování, ale nepřináší jasnou konstrukci pro znovuzavření manželství; v extrémních případech může být nalezení svobody a služby Bohu řešením. Modlitba a hledání Boží moudrosti jsou nezbytné kroky pro každého, kdo stojí před rozhodnutím ohledně manželství a rodiny.
