Dnes s určitostí víme, že ji psal a iluminace dělal jeden jediný člověk. Kniha má 310 pergamenových listů a vznikala asi 30 až 40 let, říká o rozměrné bibli, která vznikala v první polovině 13. století v kláštěře Podlažice na Chrudimsku. Originál Ďáblovy bible je dnes ve Švédské národní knihovně ve Stockholmu.
Na unikátní výstavě výtisků biblí v červenokostelecké výstavní síni není obdivován originál Ďáblovy bible; Švédové ho nepůjčují. Představuje se maketa, vytvořená Knihařstvím Jiří Fogl a Pavlína Rambová ze Žamberku, která je opravdu unikátní prací. Už jen samotný pohled na mohutnou knihu je úchvatný a představa vytváření všech textů a kreseb uvnitř knihy obdivuhodná.
Z Broumova k císaři Rudolfovi II. Zajímavý je její osud spojený s Broumovskem, kde byla kniha v dobách husitských bouří odvezena do bezpečí kláštera v Broumově, kde byl kodex dalších 170 let. Traduje se, že byl již v té době vystavován jako unikát, a zvěsti se donesly až na císařský dvůr k Rudolfu II. Císař měl bohaté sbírky umění a opat Martin II. z Pravdovic, řečený Korýtko, mu daroval kodex kolem roku 1594.
Jako válečná kořist skončila ve Švédsku. V Praze začalo pro Ďáblovu bibli smutnější období a na samém konci třicetileté války roku 1648, kdy švédské armádě se podařil překvapivý překvapivý přepad Prahy a Kniha mířila do Stockholmu jako válečná kořist. Nabízí se otázka, zda by se Ďáblova bible v českých zemích zachránila, kdyby zůstala za zdmi broumovského kláštera. „S největší pravděpodobností ne,“ domnívá se Richard Švanda. „Vzdělaná švédská královna Kristýna I. by si ji stejně našla - i v Broumově.“
Kromě Ďáblovy bible poutají pozornost návštěvníků výstavy i další výtisky. Bible v běhu dějin neměla na růžích ustláno. Z folklorního zájezdu pašovali písmo svaté: v minulosti byla často zakazována, a to i v historii nedávno minulé, o čemž svědčí příběh bible, která se do tehdejšího Československa dostala s místním folklorním souborem Hadař z jednoho výjezdu do zahraničí.
„Když se Hadař vracel v červenci 1973 ze zájezdu z Helsinek, tak bibli pašovali, aby unikla celní kontrole,“ popsal průvodce příběh jedné z vystavených biblí ze 70. let. Její cestu pojí řada zajímavostí: v jednom klášteře žil mnich, který zhřešil a údajně uctíval Satana; aby unikl zazdění zaživa, slíbil opatovi, že za jedinou noc napíše knihu se všemi vědomostmi světa. Legenda ale říká, že dílo vznikalo spíše během dvaceti let a pravděpodobně jednou osobou.
Codex gigas se skládá z 310 pergamenových listů, má rozměry 92 × 50,5 × 22 cm a obsahuje 624 stran; osm listů bylo vyříznuto. Původně vznikl na přelomu 12. a 13. století v Podlažicích u Chrudimi. Do Sedlce u Kutné Hory se dostal kolem roku 1295 a poté putoval do Břevnova, Broumova a nakonec do Prahy, odkud byl v průběhu třicetileté války odvezen do Švédska. V roce 1877 byl převeden do Švédské národní knihovny, kde je dodnes uložena. Kopie největší rukopisné knihy je k vidění v Městském muzeu Žamberk, původní maketu vznikla díky práci Jiřího Fogla a Pavlíny Rambové.
Nová expozice v Žamberku zobrazuje knihařské nástroje a vázání téměř krok za krokem. Replika knihy váží 78 kg, má 630 stran a je součástí expozice Žamberských knihařů a Codex gigas. Můžete si v Žamberku prohlédnout i zmenšenou kopii Žlutického kancionálu a expoziční prostor nabízí audio průvodce. Žamberk a jeho muzeum připomínají zrod i osudy díla a jeho cestu světem. Expozice je otevřena podle místních návštěvních hodin a má za cíl ukázat, jak vznikala největší rukopisná kniha světa.
Codex Gigas - Ďáblova bible - patří k největším středověkým záhadám. Na české zemi se vrátil po několika staletích a stal se symbolem širokého spektra textů, od Bible po Kosmovu kroniku a další světské i náboženské traktáty. Jeho existence inspirovala i filmy a výstavy, které lákají návštěvníky k poznání o středověku, knihařství a mýtech kolem samotného ďábla. Dnes se věnuje pozornost nejen samotnému rukopisu, ale i jeho doprovodným příběhům a historickému kontextu.
Codex gigas - největší kniha na světě, je to opravdu ďáblova bible?
Historické milníky Codexu Gigas
- Vznik na počátku 13. století v Podlažicích u Chrudimi, legendy o mnichovi a ďáblu.
- Začátek 16. století: přesuny mezi kláštery Břevnov a Sedlec; roku 1594 získal kodex císař Rudolf II.
- Třicetiletá válka a odvoz do Stockholmu jako válečná kořist v roce 1648; od té doby ve Švédsku, výstavně zpřístupněný jen zřídka.
- 1877 převeden do Stockholmu; 1970-1999 heště několikrát mimo Švédsko; replika a maketa v českých i zahraničních expozicích.
- Současné výstavy, makety a repliky doplňují veřejné poznání a popularizaci příběhu díla.
Technické a obsahové aspekty
Kniha obsahuje nejen starozákonní texty, ale i deuterokanonické, historické spisy Josepha Flavia, Etymologii Isidora ze Sevilly, lékařské traktáty a opis Kosmovy kroniky. Obsah zahrnuje i částečně zaklínací formule a světské texty, což z ní činí širokospektrální dílo doby. Podle odhadů jejího vzniku se práce mang ulehla na více než dvacet let - a i proto je považována za mimořádný kus světového dědictví.
Podlažické kláštery, Sedlec, Broumov a Břevnov tvoří cestu, kterou kodex opustil, než dorazil do Prahy a poté do Stockholmu. Legendy o čertu a mnichovi, o jednom noci díla, doprovázejí skutečné historické poznatky o vzniku a proměně codexu. Důležitost díla spočívá v jeho pozoruhodném spojení teologie, věd a literární hodnoty, která přežila staletí a mimo jiné inspirovala i dnešní muzejní expozice a rekonstrukce.