Železobetonový kostel postavený v letech 1929-1930 je odborníky považován za jednu z nejzdařilejších konstruktivistických staveb v České republice. Architekt Josef Gočár dokonale využil svažitý terén, který promítl do stupňovité střechy a prosvětlení chrámové lodi okenními pásy v jednotlivých „schodech“. Unikátní stupňovitě komponovaná moderní sakrální stavba byla postavena v letech 1929-1930 podle projektu Josefa Gočára v konstruktivistickém slohu. Je považována za jednu z nejvýznamnějších staveb pražské meziválečné architektury. V průčelí chrámu se tyčí hranolová věž vysoká 80 m, zakončená hodinami a křížem.
Interiér kostela působí jednoduše. Kříž na hlavním oltáři, stejně jako reliéf na oltáři českých patronů je od Čeňka Vosmíka, boční oltář Panny Marie pak od Karla Pokorného. V závěru chrámové lodi je velké okno s vitráží, znázorňující sv. Václava na koni, autorem je Josef Kaplický. V roce 1996 byly do věže zavěšeny nové zvony - pojmenovány sv. Ludmila a sv. 28. 9. 2010 byla na průčelí kostela nainstalována bronzová socha zemského patrona sv. Václava.
Akutálně oprava varhan v kostele sv. Václava. Pojďme společně vrátit hlas varhanám v kostele sv. Václava. Náboženství pro děti ve školním roce 2026/2027. Přehled výuky náboženství pro děti podle jednotlivých věkových skupin ve školním roce 2026/2027. Oznámení neděle 23. srpna - 30. srpna Neděle 23. srpna je 21. neděle v mezidobí - Neděle 30. srpna je 22. neděle v mezidobí.
VINICE ČERVENEC A SRPEN 2026. Stáhněte si časopis naší farnosti. Nadcházející události: Čundr/vandr 11. 9. 2026 17:00 - 13. 9. 2026 19:00, Česká Sibiř. Farní den 20. 9. 2026 10:00 - 16:00. Kostel sv. Václava, nám. Svatopluka Čecha 1348/3, 101 00 Praha 10-Vršovice, Česko. Svatováclavský průvod 28. 9. 2026 17:00 - 18:30. Kostel sv. Václava, nám. Kostel.
Např. Josef Kaplický je autorem vitráže v oknech presbytáře, Alois Wachsmann navrhl dnes již zaniklou barevnost interiéru, Bedřich Stefan vytesal čtrnáct reliéfů křížové cesty. Na Gočárův podnět byl na sklonku roku 1938 na průčelí osazen nápis „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím.“ Dle Stefanova dobového návrhu vytvořil v r. 2010 Jan Roith sochu sv. Václava, která se nachází u paty věže. Přesto není kostel dodnes dokončen - v portiku schází reliéf světcova života. Vnitřní dispozice umožnila centrální uspořádání prostoru po liturgické reformě II. vatikánského koncilu. Autorem pokoncilního mobiliáře je Vítězslav Mrkva.
Kostel sv. Václava je trojlodní basilika se čtvercovým presbytářem, věží a třemi apsidami. Objekt pochází pravděpodobně z druhé poloviny 11. století, přestavěn byl s použitím staršího jádra kolem roku 1200 a goticky upraven po roce 1470. Předsíň renesanční z roku 1572, věž z roku 1712. Úpravy v 18. a 19. století. Kostel pravděpodobně založen v roce 970 Boleslavem I. Barokně přestavěn v roce 1675. Románská bazilika významné architektonické hodnoty s nástěnnými malbami v apsidě jižní lodi z let kolem roku 1200.
Hlavní rysy kostela sv. Václava: schodiště rozložené v celé šíři kostela, vedoucí do otevřené předsíně a z ní do chrámové lodi. Zajímavé je řešení stupňovitého profilu střechy ve vztahu k dennímu osvětlení chrámové lodi: intenzita světla se symbolicky stupňuje směrem k hlavnímu oltáři. Kněžiště i boční lodě osvětlují široká okna a presbyterium je téměř celé prosklené vitrážemi se scénou sv. Václava na koni. Interiér je tvořen podle návrhu J. Gočára s výzdobou významných umělců: K. Pokorný, Č. Vosmík, B. Stefan, J. Kaplický.
Na průčelí kostela instalována v roce 2010 bronzová socha sv. Václava a v roce 1996 zvony s názvy sv. Ludmila a další. Zmíněný kostel je nejen technicky významný, ale i kulturně významný meziválečný prvek pražské architektury, který odráží záměr Gočára spojit moderní konstrukci s sakrálním prostorem.
Historicko-architektonický kontext a význam
Kostel sv. Václava je považován za jednu z nejvýznamnějších staveb pražské meziválečné architektury, představující vrchol konstruktivistické estetiky v urbánním kontextu. Schodišťová lodi, světlíky a specifická kompozice fasády demonstrují Gocárův způsob integrovat terén a světlo do prostorové struktury chrámu.
Interiérová výzdoba od významných českých umělců podtrhuje historickou kontinuitu a spolupůsobení moderní architektury s tradiční sakrální ikonografií, což vyvolává pocit nadčasovosti a duchovního prostoru.