Text se zabývá otázkou, kdy může kněz sloužit mši svatou pouze v albe a se štólou bez ornátu, a rozšiřuje pohled na význam liturgických oděvů, jejich historické kořeny a současné normy.
Historické souvislosti a symbolika liturgického oděvu
U nás ve farnosti je to pravidelně v letním období. Vnější symboly stále více vyjadřovaly bohatství liturgického slavení. Už v pokonstantinovské době začali kněží používat štólu, pallium i tuniku s úzkými rukávy, čili dnešní albu, stejně jako casuli, čili ornát, na němž býval vyšitý jednoduchý zlatý kříž. Speciální liturgické oděvy souvisí s Milánským ediktem z roku 313. Vnější symboly stále více vyjadřovaly bohatství liturgického slavení.
Co je určeno pro mši svatou
Co se týče mše svaté, všeobecné pokyny k misálu stanovují jako vlastní oblečení kněze pro mši albu, štólu a ornát. Jako jiné předpisy, i tyto mají tedy být za normálních okolností zachovávány a kněz by je neměl svévolně rušit ani měnit. Pro jiné liturgické příležitosti (např. koncelebrace, udílení svátosti, procesí apod.) již ornát není předepsán. Minimum, které by i při této příležitosti kněz měl na sobě mít, je právě ona štóla patřičné liturgické barvy.
Letní měsíce a možnost zjednodšení oděvu
V minulosti, a to i nedávné, známe situace, kdy se z různých důvodů přesouvalo slavení eucharistie z veřejných chrámů zpět do soukromých prostor nebo i do přírody. Automaticky se většinou převzala i vnější symbolika „maskování“, kdy se nepoužívaly ani ornáty, ani alby. Pak je na svědomí konkrétního kněze, zda je teplo letních měsíců skutečně důvodem, aby se nepoužíval při slavení mše ornát, či impulzem, aby se nechal pro každý funkční kostel ušít ornát z lehčích a jemnějších materiálů, který by nepříjemnost jha spojeného s několika vrstvami oděvu usnadnil.
Různá liturgická období a barevné vyjádření
Bílá barva - barva světla, symbolizuje nevinnost, čistotu a radost. Používá se ve Velikonočním období, o Narození Pána a dalších svátcích Páně, pokud se netýkají utrpení. Dále o svátcích Panny Marie, andělů a svatých, kteří nezemřeli mučednickou smrtí. Červená barva symbolizuje lásku, utrpení a oheň. O třetí neděli adventní a čtvrté neděli postní se může na místo fialové liturgické barvy vzít růžová.
Růžová na čtvrtou neděli postní a praktické zkušenosti
Použití růžové barvy během liturgie čtvrté neděle postní (zv. Laetare) vychází ze starobylého obřadu žehnání Zlaté růže při papežské stacionární bohoslužbě konané v římské bazilice sv. Kříže Jeruzalémského. Taková pozlacená růže ze stříbrného plechu bývala ve středověku specifickým papežským darem a projevem přízně vůči nejvýznamnějším osobnostem. Praxe analogického užití stejné růžové barvy o 3. pravidelní návštěvníci bohoslužeb si nemohli poslední neděli nevšimnout, že je něco jinak. Většina kněží tuto oblibu pro růžovou barvu na rozdíl od starších katoliček či kostelnic nesdílí a mají své triky, jak se oblékání v růžovou o čtvrté neděli postní vyhnout.
„Jsem poněkud silnější konstituce a v růžové vypadám jako prasátko. Navíc mě ta barva dráždí a její nošení mi vhání růž na líčka,“ svěřil se Tisíckráte.cz, kněz Jan z Těšínska. „Na minulé farní radě jsem měl ostřejší výměnu názoru s některými členkami. Když pak odcházely, jedna z nich na mě sykla: Počkejte o čtvrté neděli postní! … Po mši jsme se však celé situaci společně zasmáli a navzájem si odpustili.“
Farář René z Moutnic dodává: „Liturgická doba je pestrá jako život sám a růžová je barva jako každá jiná. Kněží se často obávají, že nošení růžové je zbaví jejich mužnosti.“
„Na růžovou neděli mají ženy možnost kázat, pokud mají co říci.“
Specifické poznámky k praxi a zkoušky kázání
„Je tu ovšem podmínka, že musí mít co říci,“ doplňuje homiletik Pavel Ambros. Tisíckráte.cz zjistilo jediný kostel v republice, kde směla o růžové neděli kázat žena - kostel sv. Barbory v Hrobě na Teplicku. Otec Pilarčík nicméně uvedl, že nervozita nakonec vyústila v ticho jako v hrobě.
Celkově platí, že pro mši svatou je nutné dodržovat všeobecné pokyny misálu a pro jiné liturgické příležitosti lze ornát nemařit na snížení, avšak minimum je štóla v barvě liturgické periody.
