Chomutovsko kostely s křížovou cestou a jejich bohatá sakrální síť

Věděli jste, že se v klášteře v Rajhradě, v nejstarším a nejznámějším klášteře na Moravě, začalo v polovině 14. Určitě při výletech do okolí Hustopečí nezapomeňte ani na největší vinařskou obec v České republice - Velké Bílovice. Na vyvýšenině Hradištěk zvané Zímarky, uprostřed vinic nedaleko této obce, stojí v 262 m n. m. kaplička ve tvaru románské rotundy. A právě toto krásné místo je oblíbené nejen fotografy, ale také filmaři. Hustopeče - kostel sv. Václava a sv. Původní kostel, který stával téměř na stejném místě jako ten současný, vznikl již ve 14 století.

V následujících staletích prošel mnohými úpravami, které byly také jednou z příčin pádu věže v roce 1961. Rok na to byl stržen i zbytek kostela. Se stavbou toho nového se začalo až v roce 1992 a v roce 1994 byl kostel sv. Václava a sv. Anežky České vysvěcen. Tím se stal hustopečský kostel jedním z prvních sakrálních objektů postavených v ČR po pádu komunismu. Dvoupodlažní budova kostela s netradičním půdorysem otevřené spirály je návrhem brněnského malíře a umělce Ludvíka Kolka. Vrchol věže je zakončen křížem, pod kterým se nachází atribut sv. Václava, kovový kruh v podobě koruny. Ve věži kostela je zavěšeno 8 zvonů, z toho jsou 4 staré (nejstarší z roku 1501). V přízemí se kromě kaple nachází také románská krypta. Ta je jedinou dochovanou části původního kostela a jsou zde uloženy náhrobky hustopečských měšťanů z přelomu 16. a 17. století nebo fragmenty původních gotických oken. Kapacita uvnitř kostela je zhruba 300 osob. Kurdějov - kostel sv. Opevněný kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původní kostel zde stál již v roce 1350. Stávající kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli pochází z první poloviny 15. století.

V následujících staletích pak procházel mnohámi úpravami. Opodál stojí mohutná čtyřhranná věž vysoká 45 m, která je vklíněna do obranné zdi. Původně byla s kostelem spojena mostem. Vybudována byla v letech 1511-1517. Severovýchodně od kostela stojí u hradební zdi gotická kaple Všech svatých, která byla také součástí opevnění a je opatřena na všech stranách střílnami. Celý komplex doplňuje přilehlá barokní budova fary se slunečními hodinami, v popředí se sochami sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého. Pod areálem kostela se nachází také síť podzemních chodeb, které byly zbudovány pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století. Uherčice - kostel sv. První doložená písemná zpráva o Uherčicích pochází z roku 1220.

Tehdy zde byl již i farní kostel náležející vilémovskému klášteru benediktinů. Ten byl po požáru v havarijním stavu a v roce 1891 zbořen. Stát zůstala pouze věž kostela, která byla nakonec také roku 1965 odstřelena. Současný novogotický kostel se nachází uprostřed obce na podlouhlé návsi naproti renesanční radnice nedaleko původního kostela, který vyhořel. Zaječí - kostel sv. Tento monumentální kostel se 43 m vysokou věží se nachází na nejvyšším místě v obci a vytváří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu. Jeho délka je 12 metrů a šířka pak 7 metrů.

Původní kostel z roku 1508 vypadal zcela jinak než dnes. V roce 1848 došlo k požáru, při kterém byla věž a střecha kostela spálena a následovala rekonstrukce. Pouzdřany - kostel sv. Jedná se pozdně gotický chrám s trojlodní stavbou s kněžištěm, ukončeným pěti stranami osmiúhelníku, obdélníkovou sakristií, zděnou kruchtou a jehlancovou věží v západním průčelí. Byl dokončen roku 1498 a stojí na místě někdejšího kostela Panny Marie. Samotný interiér zdobí zejména sochy Ignáce Lengelachera. Tento celkem významný barokní sochař pocházel z Horních Bavors a působil převážně ve Vídni a na jižní Moravě.

V blízkosti kostela je také umístěna socha sv. Jana Nepomockého z počátku 18. století, autorem je patrně I. Lednice - kostel sv. Prameny poprvé kostel připomínají poprvé roku 1414. Dále uvádějí, že původní kamenný kostel byl v roce 1426 zbořen husity a obec zůstala bez kostela. V roce 1495 byla dokončena stavba nového pozdně gotického kostela. [text pokračuje s dalšími kostely a detaily]

Vykonání této poutě však bylo i v následujících stoletích pro většinu věřících nedosažitelné, a proto postupem času začaly vznikat napodobeniny Svatých míst. Zejména pod vlivem františkánů se cyklus Křížové cesty rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy a takto dostupná honosnější či skromnější „jeruzalémská místa“ byla lidem vděčně přijímána a hojně navštěvována. Jedna z nejstarších Křížových cest v českých zemích se nachází na Svatém kopečku u Mikulova, kde ji v letech 1623-1630 nechal vystavět František kardinál z Ditrichštejna. Ano, je to týž muž, který roku 1607 povýšil Žďár na město.

Ve druhé půli 18. století se Křížové cesty objevují uvnitř především městských kostelů a v 19. století již je Křížová cesta nepostradatelnou součástí vybavení kostelů i na venkově. Například pro kostel sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou ji roku 1846 koloroval žďárský rodák a malíř Anton Johann Ferenz. Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa (kolorované mědiryty Josepha Führicha, buď práce Antona Johanna Ferenze z roku 1846, nebo dílo anonymního autora darované L. Sebroněm roku 1880).

Křížové cesty jsou zajímavé i pro rozvoj cestovního ruchu, neboť poutní turistika je opět na vzestupu. V tomto článku se chci věnovat křížové cestě na Horce u Chlumce v Podkrušnohoří, která je značně poničena, ačkoli jinak stojí na historicky velmi významném místě. Každoročně je navštěvováno množstvím návštěvníků v souvislosti s tradiční připomínkou slavné porážky napoleonských vojsk, kdy se koná akce s názvem Bitva u Chlumce. Areál bitvy se totiž nachází přímo pod Horkou.

Na 287 m n. m. Na vrcholku Horky u Chlumce stojí unikátní tříboká barokní kaple Nejsvětější Trojice. Byla to první sakrální stavba v českých zemích, která byla vybudována na půdorysu symbolického rovnostranného trojúhelníku. Pochází z roku 1691 a nechal ji postavit hrabě J. F. Kolovrat Krakovský jako výraz poděkování Bohu, že ušetřil chlumecké panství od morové rány. Zajímavostí je, že interiér kaple je podle návrhu architekta (Jan Baptista Mathey) šestiboký.

Samotná křížová cesta, která na Horku vede, začíná u kostela svatého Havla na náměstí v Chlumci. Poté stoupá po spirálové cestě lemované výklenkovými kaplemi až na vrchol Horky. V těchto kapličkách byly původně terakotové reliéfy pocházející z uměleckého institutu v Mnichově. Po trase křížové cesty vede žlutá turistická stezka začínající u ruského památníku bitvy u Přestanova. Prochází Chlumcem a končí u pomníků v Přestanově. Stezka je navržena tak, abyste si prošli všechny významné památky týkajících se bitvy z roku 1813.

Do Chlumce je možné se dopravit se autobusovými linkami DÚK, v letním období ale doporučuji se do zastávky Chlumec u Chabařovic svézt historickou Kozí dráhou, po které od roku 2024 pendluje mezi Děčínem a Krupkou o víkendech a svátcích několikrát denně Podkrušnohorský motoráček.

tags: #chomutovsko #kostely #s #krizovou #cestou