Dohromady dostávají všechny církve dohromady od státu bezmála 3,5 miliardy korun. Velká část těchto peněz míří právě katolické církvi, která je v ČR největší a sdružuje nejvíce věřících. Jak ovšem upozorňuje portál Hlidacipes.org, zlaté časy církvím brzy skončí - stát totiž hodlá příspěvky církvím postupně utlumovat a v roce 2030 už peníze nepošle.
Dá se říci, že zatím se organizaci, která nyní zaměstnává přes tři tisíce lidí, docela daří. V loni hospodařila se ziskem kolem 108 milionů korun. Katolická církevEcclesia CatholicaBazilika svatého Petra, největší katolickýkostel na světě.
Co je katolická církev a jak je organizována
Katolická církev, někdy podle své nejpočetnější součásti označovaná jako římskokatolická církev, je největší křesťanská církev s celosvětově asi 1,3 miliardy členů. Skládá se z 24 autonomních církví, a to římskokatolické (latinské) církve a 23 východních katolických církví. Tyto církve se člení do diecézí a eparchií, zpravidla řízených biskupy (eparchy).
Římskokatolická církev v Česku se dělí na dvě církevní provincie, českou a moravskou. Biskupové obou církví se sdružují v České biskupské konferenci. Papež stojí v čele Svatého stolce a v čele římského Vatikánu.
V průběhu dějin došlo k rozkolům, které vedly k dnešnímu rozdělení na katolickou a pravoslavnou církev a k formování novověké katolické identity po reformaci. Katolická církev provozuje tisíce škol, nemocnic a charitativních organizací a je světově největším nevládním poskytovatelem vzdělání a zdravotní péče.
Postupné změny ve financování a význam navrácení majetku
Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi bylo zahájeno v 90. letech. O vyrovnání se vedou rozsáhlé diskuse a debaty o tom, jaké majetky se vrátí a jaké náhrady poskytnou. Vysvětluje se, že náhrady zahrnují pouze majetek v držení státu, zatímco obecně zůstává majetek v držení obcí či fyzických a právnických osob. Dále se zdůrazňuje, že navrácení majetku má podpořit fungování církví bez toho, aby státní rozpočet nadále financoval duchovenské služby.
Podrobně se rozebírají i mýty kolem vyrovnání: není pravda, že by církve měly dostávat navrácený majetek ve výrazně nevýhodném čase ekonomické recese, ani že by byly automaticky zvýhodněny oproti restituentům. Uvádí se, že církve mají být financovány z nejrůznějších zdrojů, včetně výnosů z navráceného majetku, a že navrácení má sloužit k zajištění sociální péče, vzdělávání a rekonstrukcí památek.
Jak funguje financování a role “církevního příspěvku”
Hlavní zdroje příjmů katolické církve v ČR zahrnují státní příspěvky na provoz, výnosy z navráceného majetku (nemovitosti, lesy, pozemky) a vedlejší hospodářskou činnost. V roce 2021 se hospodaření diecézí stabilizovalo a zisk stoupl nad 646 milionů korun, což bylo poprvé vyšší než státní příspěvek do roku 2030.
Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl popisuje, jak výnosy putují do hlavní činnosti církve, která je dobrovolnická a nezisková, a do které patří katechizace, sociální a pastorační projekty. Výnosy jsou investovány do nemovitostí, lesů a polí, dále do rybníků a finančních investic. Z těchto výnosů se financuje hlavní činnost církve a rozvíjí se kategoriální pastorace, tedy aktivity pro specifické skupiny ve společnosti.
Další částou je, že církve zaměstnávají kolem 20 tisíc lidí, včetně více než 1700 kněží a dalších pracovníků v různých organizacích jako Charita, církevní školy a podniky. Průměrná mzda kněze je kolem 22 tisíc hrubého měsíčně, což ukazuje na potřebu diversifikovat zdroje financování po skončení státního příspěvku v roce 2029.
Pravidla a dobrovolnost příspěvků věřících
Synoda české církve doporučuje, aby každý věřící platil církevní příspěvek a standardně alespoň 1 % čistého měsíčního příjmu. Zbytek zůstává pro farnost pro její potřeby a pro mzdy duchovních. Komplexní mzda za faráře má být jednotná napříč farnostmi.
Východiskem průchodného systému je přechodné období do roku 2030, kdy má stát ukončit vyplácení státního příspěvku a církve se musí spoléhat na své vlastní zdroje. Očekává se, že spolupráce věřících, farností a biskupství zajistí udržitelnost financování a rozvoj sociální, zdravotní a vzdělávací činnosti církví.
Etické a praktické dopady restitucí a veřejného financování
Diskuse o restitucích zahrnuje vyčíslení, proč 134 miliard korun za navrácení majetku není nadměrné, a zdůrazňuje se, že většina majetku je vrácena v různých stavech. Uvádí se, že církve by neměly mít výhody oproti restituentům, ale naopak by měly získat adekvátní finanční náhrady. Restituční proces byl doprovázen spory a tím ukazuje, že bez transparentnosti hospodaření nelze zajistit důvěru veřejnosti.
Ukazuje se, že klíčové je, aby církve měly jasný a transparentní systém hospodaření, a aby výnosy byly investovány do veřejně prospěšných projektů. Církev se tak stává ekonomicky nezávislou a zároveň udržuje prostředky na opravy památek, školství, zdravotnictví a sociální projekty, což má přínos pro širší společnost.
Budoucnost vyžaduje zapojení věřících, důvěru v transparentnost hospodaření a odpovědný přístup k využívání majetku a příspěvků na mzdy duchovních.
Financování a investiční činnost podniku | Financování podniku
- Navýšení financování z investic a majetku církví do hlavní činnosti a pastorace.
- Postupné ukončování státních příspěvků do roku 2030 a nahrazování jejich role vlastními zdroji.
- Zapojení věřících do pravidelného placení příspěvků a transparentnost hospodaření.
Celkové výdaje na činnost církví se v roce 2021 vyšplhaly na 3,2 miliardy korun, z čehož zhruba 1,2 miliardy tvořily výnosy z vedlejší činnosti. Hlavní činnost církve zahrnuje duchovní služby, opravy památek, církevní školství, zdravotní a sociální projekty a kulturní aktivity.