Dar lásky v příchodu Ježíše Krista

Milí přátelé, v předchozích adventních nedělích jsme už odbalili dar naděje, pokoje a radosti. Zbývá ten poslední. A myslím, že už tušíte, o co půjde. Dnes odbalíme dar lásky.

Když Bůh zaslibuje svého Syna, tak tím dokazuje, jak moc nás má rád. Už na nedělní besídce učíme děti zpaměti Jan 3,16. To je ten velmi významný verš, který nám zdůrazňuje, že příchod Ježíše Krista je velkým projevem lásky. Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města Nazaret, k panně zasnoubené muži Josefovi, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Gabriel oznamuje Marii, že se ji narodí Boží Syn. A to je ten náš dnešní důraz. Bůh se stává člověkem, lidským synem.

Když potom čteme dále Nový zákon, tak se to opakovaně uvádí jako obrovský projev Boží lásky. Už jsme to citovali v tom verši z Janova evangelia. A mohli bychom jich citovat mnohem více. 1. Anděl Marií oznamuje, že se narodí Boží Syn. Bůh se stal člověkem. Bůh dokázal svoji lásku tím, že přijal lidské tělo, aby si prošel tím, čím procházíme my. Kdyby se toto nestalo, někdo by mohl říci, že Bůh vůbec netuší, jaké to je být člověkem. Jaké to je, když zažíváme bolest. Jaké to je, když nás blízcí zklamou. Jaké to je, když se pereme s pokušením. Ale Bůh se stal člověkem. Tento aspekt zdůrazňuje především autor listu Židům. Bratři a sestry, jedním z adventních darů je dar lásky. Pán Bůh tu lásku projevil tím, že se stal člověkem a tím pádem sám zakusil to, co zakoušíme my. Zakusil svádění ďáblem. On přesně ví, jaké to je být sváděn. On nás v tom zápasu posiluje. On také ví, jaké to je zažít bolest, protože zažil bolest úmrtí dobrého přítele, zažil, jaké to je, když ho další přátelé zradili, zažil, jak bolí rozbité tělo. On ví, jaké je to umírat. On nám rozumí. Milí přátelé, když prožíváme těžkosti, tak si můžeme uvědomit, že Ježíš nás miloval natolik, že se stal člověkem. A tím pádem On přesně ví, jak to bolí, přesně ví, co prožíváte teď. On vám rozumí. On s vámi soucítí. On také ví, co vám pomůže. On nabízí svoji blízkost a svoji lásku.

2. Měl jsem tu příležitost navštívit Beverly Hills v Kalifornii. Jako průvodce mi sloužil Tomáš Piętak, syn biskupa Piętaka, který bydlí docela nedaleko. A když jsme autem projížděli ty ulice s obrovskými vilami, tak nám občas hlásil, kde kdo bydlel. Řekl mi také o oblíbené aktivitě některých hvězd. Tyto osoby si koupí dům, bydlí v něm třeba pět let a potom ho lehce prodají i za dvojnásobek jen proto, že v něm žila nějaká hvězda. Ježíš Kristus se stal člověkem. Bůh žil v lidském těle. A to nám dává obrovskou hodnotu. A ta hodnota má svůj největší projev v tom, že se Ježíš za nás obětoval. V nás lidech je zakořeněná touha mít hodnotu. Lidé tu hodnotu často hledají na špatných místech. Mají potřebu něco dokazovat svému okolí. Děti hledají cesty, jak získat hodnotu v očích svých rodičů. Mladí lidé se snaží ukázat, jak jsou skvělí na sociálních sítích. Lidé udělají se svým tělem cokoli, aby nějak zaujali. Plastičtí chirurgové mají žně, protože si lidé myslí, že když budou vypadat trochu lépe, pak si jich ostatní všimnou. Milí přátelé, pokud patříte Ježíši Kristu, pak jste Božími dětmi a Pán Bůh pro vás obětuje cokoli. Naše hodnota plyne z toho, že nás Bůh miloval tak mnoho, že se za nás obětoval. Tomu, který stvořil celý obrovský vesmír slovem, tomu jsme my stáli za to, aby se stal člověkem, aby snášel utrpení, aby zemřel.

3. Hovořili jsme o tom, že Pán Bůh projevil lásku tím, že se stal člověkem a tím nám dokázal, že nám rozumí a také nás ujistil, že máme hodnotu. Největším projevem lásky je to, když se vzdáme toho nejcennějšího ve prospěch druhého. A my jsme se o tom přesvědčili. Díky tomu, že se Bůh stal člověkem, my poznáváme, co je láska. Naše představa lásky je často omezená a nedokonalá. My říkáme: Miluji Tě, ale ve skutečnosti tím často říkáme: Dělá mi dobře, že tě mám. Kdežto Boží oběť je projev dokonalé lásky. Pán Bůh nás nepotřeboval vykoupit. Dělá to pouze a jen kvůli nás. Toto je opravdová láska. Dovolte, že zakončím příběhem. Jde o příběh ženy Stacie Crimm. Přestože vždy chtěla dítě, byla bezdětná a lékaři na těhotenství nedávali šanci. Ve 41 letech však otěhotněla. Její radost byla obrovská. Nicméně ve stejné době se objevily velké bolesti hlavy. Lékařské stanovisko bylo jasné. Pokud se má bojovat o záchranu života, musí se okamžitě začít s agresivní chemoterapií, kterou by plod jistě nepřežil. Stacie se rozhodoval mezi svým životem a životem miminka. Její zdravotní stav se však zhoršoval příliš rychle. Prodělala jednu srdeční zástavu a lékaři se rozhodli, že už dále nemohou čekat a císařským řezem se naro­dila holčička, která vážila necelý kilogram a musela okamžitě do inkubátoru. Dostala jméno Dottie. Nicméně matka byla tak slabá, že ani v následujících hodinách či dnech nebyla ve stavu, aby ji miminko ukázali. A miminko zase potřebovalo inkubátor. Když na chvíli otevřela oči, sestřičky ji alespoň ukazovaly fotky. Nakonec o několik dnů později pod dozorem týmu lékařů miminko na chvíli vyndali z inkubátoru, donesli k mámě a položili ji dcerušku do náruče. Stacie a Dottie si několik minut hleděly do očí. Všichni okolo mlčky plakali. Největším projevem lásky je sebeobětování. Tato maminka se obětovala pro dítě. Náš milující Bůh se obětoval pro nás. Ukázal nám, jak On všemohoucí Bůh se dobrovolně stává slabým člověkem. On svatý Bůh se stává hříchem celého lidstva. On se obětoval. On nás miluje. Tohle vše začalo tím adventním zvěstováním Gabriele Marie. Bůh nám dává dar své lásky, abychom ji přijali a věčně se z ní radovali. Takového Boha máme! Takový Bůh přichází!

Milovaní bratři a sestry, jak drahocenné je toto vánoční období! Zamysleme se dnes večer nad požehnáními, která k nám přicházejí, když se zaměřujeme na život, poslání, nauku a Usmíření Pána Ježíše Krista. Vyzývám vás, abyste zvážili požehnaný a šťastný stav těch, kteří zachovávají přikázání Boží. Toto požehnání je určeno i pro nás zde a nyní. Ale navíc k němu máme velkolepý slib "nikdy nekončícího štěstí".

Toto jsem si nedávno připomněl, když jsem se setkal s andělem Lydia. Tato andělská dívka nebyla oblečena v bílém a naše setkání usnadnila tím, že přišla za mnou do kanceláře. Lydii je 12 let. Dozvěděl jsem se, že trpí vzácnou, agresivní formou rakoviny mozku. Má andělskou tvář a duchapřítomnost přesahující její věk. Když jsme si povídali o jejím životě a o tom, co ji čeká, byla klidná a vyrovnaná. Víra Lydie a její rodiny na mě hluboce zapůsobila! Přestože z hlediska tohoto pozemského života čelí Lydia ohromné výzvě, je naplněna vírou. Udržuje si nadhled věčnosti. Ví, že ji Pán miluje a že se o ni postará. Lydia si přála setkat se s prezidentem Pánovy Církve, ale její touhy jsou mnohem hlubší než jakýkoli jednorázový zážitek zde ve smrtelnosti. Její nejhlubší touhou je být se svou rodinou na věky v celestiální říši. Ano, naše touhy mají na každého z nás hluboký vliv - nejen zde a nyní, ale i v budoucnu. Přání a touhy jsou v tomto období rozdávání dárků důležité - zvláště když myslíme na přání těch, které máme rádi. Během tohoto období vás vyzývám, abyste se zamysleli také nad vlastními přáními a touhami. Jaká jsou vaše nejhlubší přání? Co v tomto životě chcete opravdu zažít a čeho chcete dosáhnout? Chcete opravdu být čím dál více takovými, jako je Ježíš Kristus? Pokud ano, pak budete jistě chtít přijmout mnohé dary, které Pán nabízí, aby vám i mně během této zkušební doby ve smrtelnosti pomohl. Zaprvé - Pán vám i mně dal neomezenou schopnost milovat. Se Spasitelovou pomocí se můžeme naučit milovat tak, jak miloval On. To může vyžadovat změnu srdce - a zcela jistě obměkčení našeho srdce - zatímco nás Spasitel bude učit, jak se opravdu jeden o druhého starat. Proste Pána, aby vám pomohl mít rádi ty, které On potřebuje, abyste měli rádi, včetně těch, vůči nimž není vždy snadné pociťovat náklonnost.

obraz Bozi laska a darovani

Druhým darem, který vám Spasitel nabízí, je schopnost odpouštět. Obvykle je snadné odpustit někomu, kdo o vaše odpuštění upřímně a pokorně usiluje. Ale Spasitel vám dodá schopnost odpustit komukoli, kdo se k vám zachoval jakkoli špatně. Třetím darem od Spasitele je dar pokání. Tomuto daru lidé ne vždy správně rozumějí. Jak víte, Nový zákon byl původně napsán v řečtině. V pasážích, kde Spasitel volá druhé ku pokání, se slovy „činit pokání“ překládá řecké slovo metanoeo. Toto je velmi působivé řecké sloveso. Předpona meta znamená „změna“. Tuto předponu používáme i v našem jazyce. Například slovo metamorfóza znamená „změna formy či tvaru“. Přípona noeo odpovídá řeckému slovu, jež znamená „mysl“. Začínáte už chápat šíři a hloubku toho, co nám Pán dává, když nám nabízí dar činit pokání?

symbol pokani a promena mysli

Vyzývá nás, abychom změnili svou mysl, své poznání, svého ducha, a dokonce svůj dech. Například když činíme pokání, dýcháme s vděčností vůči Bohu, který nám ze dne na den propůjčuje dech. A přejeme si využívat tento dech při službě Jemu a Jeho dětem. Pokání je skvostný dar. Je to proces, kterého se nemusíme nikdy bát. Otec krále Lamoniho získal letmý náhled na to, co čeká ty, kteří věří v Krista a následují Ho. Prohlásil, že by se vzdal všech svých hříchů za výsadu poznat Pána. Opravdové pokání není jednorázová událost. Je to nikdy nekončící výsada. Čtvrtým darem od našeho Spasitele je ve skutečnosti zaslíbení - zaslíbení věčného života. To neznamená zkrátka jen žít velmi, velmi dlouho. Po smrti bude žít každý - bez ohledu na to, pro jaké království neboli slávu se může stát způsobilým. Každý bude vzkříšen a získá nesmrtelnost. Ale věčný život je něco mnohem více než jen označení časového úseku. Věčný život je takový druh a taková kvalita života, který vedou Nebeský Otec a Jeho Milovaný Syn. Tyto čtyři jedinečné dary nám budou přinášet čím dál více radosti, pokud je přijmeme. Jsou nám k dispozici díky tomu, že Jehova blahosklonně svolil k tomu, aby přišel na zemi jako děťátko Ježíš. Narodil se nesmrtelnému Otci a smrtelné matce. Narodil se v Betlémě v těch nejskromnějších podmínkách. Jeho svaté narození předvídali proroci již ode dnů Adama. Ježíš Kristus je nadpozemský dar Boží - dar od Otce určený všem Jeho dětem. Jestliže se naše myšlenky a pocity natolik zaměřují na Spasitele světa, co tedy musíme dělat, abychom obdrželi tyto dary, které nám Ježíš Kristus tak ochotně nabízí? Klíčem k tomu je uzavírat a dodržovat posvátné smlouvy. Rozhodujeme se kráčet a postupovat po Pánově cestě smlouvy a zůstat na ní. Není to nic složitého. Drazí bratři a sestry, mou nejhlubší touhou je, aby všechny děti Nebeského Otce měly příležitost vyslechnout si evangelium Ježíše Krista a následovat Jeho učení a aby byl Izrael shromážděn, jak je to v těchto posledních dnech slíbeno. A přeji si, abychom věřili v lásku, kterou Spasitel vůči každému z nás chová, a abychom ji přijímali. Jeho nekonečná a dokonalá láska Ho přiměla k tomu, aby za vás i za mě vykonal Usmíření. Jednou v budoucnu - v onom miléniu, na které se nyní připravujeme - „se každé koleno skloní a každý jazyk … vyzná“, že Ježíš je Kristus. A nebude to jen tento majestátní pěvecký sbor Tabernacle Choir at Temple Square, který bude zpívat „Aleluja“. Každý člověk, který se rozhodl následovat Ježíše Krista, bude zpívat a jásat: „Halelujah. Svědčím o tom, že Bůh žije! Ježíš je Kristus - onen Mesiáš. Toto je Jeho Církev, kterou vede skrze své proroky. Před dvěma týdny jsem měl vidění. Pán ke mně promluvil, že chce vzbudit elitní vojáky, speciální síly, v nebeském království. … Duch Svatý bude přicházet na lidi, bude jim dávat dary a moc, aby se nebeské království šířilo.

dary Ducha Svatého ikonografie

Víte, v Novém zákoně, je církev nazvána Boží armádou a my jsme nazváni vojáci Kristovi. On chce vyzbrojit a zmocnit vojáky do bitvy. A On to dělá Duchem Svatým. Dáva lidem moc a autoritu. Je psáno, že Ježíš dal svým učedníkům moc a autoritu uzdravovat nemocné, vyhánět démony, křísit mrtvé, očišťovat malomocné, kázat evangelium. Chvála Bohu. Takže dnes budeme mluvit o daru Ducha Svatého. Duch Svatý… On je náš život. On je darem, zaslíbeným Otcem, nám darovaný Ježíšem Kristem. Ten, který oživuje Boží slovo. Ten, který nás přivádí do společenství lásky s Otcem skrze Ježíše. A tak v Římanům 8:15 čteme: „Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se báli, ale přijali jste Ducha synovství, ve kterém voláme „Abba, Otče!“ A je úžasné, jak lidé - když Duch Svatý přijde - lidé často svědčí, jak je osvobodil z ducha otroctví. „Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“

Dar Ducha Svatého a jeho plody

Duch Svatý přichází do nás a my víme, že jsme dětmi Božími. Uvnitř sebe máme svědka. „Abba, Otče!“ On nás přivádí do láskyplného vztahu s Bohem. Takže, když Duch Svatý přijde - viditelně, kdy lidé mohou vidět jak Boží oheň padá na lidi, lidé se chvějí a třesou, nemohou mluvit nebo se nemohou hýbat. Lidé jsou opilí radostí. Ale když Duch Svatý přichází, On přináší a vytváří Ježíšův charakter. Charakter Ježíše. Můžeme vidět, jak ve světě, třeba na nedávných nepokojích v USA, že někteří lidé zkouší prosadit své věci skrze násilí. Ale Ježíš dosahuje velké věci skrze svou mírnost. Aleluja. Duch Svatý bude v nás vytvářet mírnost. Ovoce Ducha, tedy to, co v nás vytváří Duch Svatý, je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. Ti, kteří jsou v Kristu, kteří patří Ježíši, ukřižovali své tělo se svými touhami a žádostmi. Žijeme-li v Duchu, pak také choďme (nechme se vést) Duchem. Když jsme opravdu naplněni Duchem Svatým, bude zde patrná změna charakteru. Stáváme se Kristu více podobní. Mírnost. Ježíš řekl: „Vezmi na sebe mé jho a uč se ode mně, protože jsem mírný a laskavý v srdci.“ Děkujeme Ti, Pane.

Pokračování tématu a praktických kroků následování Krista v Duchu Svatém

Když Duch Svatý přijde, přinese Otcovu lásku. Víte, co se náboženství týče, v náboženství NENÍ láska. Boží láska (agape) není přítomna bez Ducha Svatého. V Římanům 5:5 čteme: „Naděje neklame, protože láska Boží byla vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.“

Vidíme zde vylití Ducha Svatého a On přichází v lásce Boží, kterou přináší do našich srdcí. Chci říci, protože toto poselství je součástí impartačního setkání - Duch Svatý předává poklady Boží. On udílí poklady Krista, dary Ducha Svatého, moc Boží, rozlišení, moudrost, všechny tyto věci jsou přenášeny do našeho ducha. Jde o duchovní věci. Můžete přijmout impartaci bez jakéhokoli viditelného projevu. Můžete přijmout impartaci s viditelným projevem. Ale vždy jde o duchovní věci. Duch Svatý může přijít a říci něco do vašeho srdce a kompletně tě proměnit. Lidé, kteří to sledují, vůbec nebudou nic vědět, protože to nebude viditelné. Ale Duch Svatý může také přijít ve viditelném projevu moci. Lidé často přichází a říkají: „Chci, aby si mě Bůh použil.“

2026: Slavnost Seslání Ducha Svatého

Ale Duch Svatý může také přijít ve viditelném projevu moci. Připomíná mi to jednu ženu, která přišla před lety. Přijďte a modlete se v duchu, abyste přemýšleli nad tím, co všechno Bůh může ve vašem životě učinit. Boží oheň spaluje veškerý nepořádek, všechno smetí z našich životů. Teď poslouchejte. Abychom byli použitelnými nádobami, z Boží perspektivy, musíme být posvěcenými nádobami. Mnoho lidí zdůrazňuje, že oni chtějí být nádobou, kterou Bůh použije, a nestarají se o to, aby tato nádoba byla posvěcená v těle, duši i mysli. Pak vidíme lidi jako jeden muž, který… A tak dále - o posvěcení, čistotě a odvaze žít svatě.

2. Timoteovi 2:20. „Ve velkém domě nejsou jen nádoby zlaté a stříbrné, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny ke cti, druhé k méně čestným účelům.“

symbol církevní posvěcení a nádoby

Jan Křtitel, když viděl Ježíše přicházet, řekl, že „Ten co přichází, Beránek Boží, tomu nejsem ani hoden zout sandály.“ On vás bude křít Duchem Svatým a ohněm. Duch Svatý přichází v moci a zmocňuje nás pro dílo. Duch Svatý přichází v ohni, očišťuje nás, abychom mohli být užiteční. Takže když žádáte o křest Duchem Svatým, žádejte také o křest v ohni. Děkujeme Ti, Pane. Mnohokrát lidé říkají, „chci být nádobou pro Boha“, „chci, aby si mě Bůh použil.“ Problém je zaměření se na nádobu. Když je to vše o nás, o tom, co vše dělám, o tom, co udělám, a skrze tento postoj srdce Ježíš Kristus není vyvýšený.

Vůbec nejde o nádobu, není to o nás, je to o pokladu v nádobě, ten je důležitý. A to je Ježíš Kristus, který přebývá v srdci, naplňuje nádobu. A tak čteme v 2. Korintským 4:6: „Neboť Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ zazářil v našich srdcích, aby osvítil lidi poznáním Boží slávy v osobě Ježíše Krista. Tento poklad máme však…“ Jaký poklad? Světlo poznání Boží slávy na tváři Ježíše Krista. To je ten poklad. „Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás.“ Aleluja. Takže když hledáme zmocnění a naplnění ve křtu Duchem Svatým, Bůh chce očistit tvou nádobu. Aleluja.

obraz očisty nádoby Božím duchem

Vzpomeneme na překladatelku v Melbourne, která pod mocí Boží padala a projevovala se Boží slávou; očišťovala nádobu a vyprávěla příběhy o tom, jak Duch Svatý působí. Aleluja. Jak Bůh očišťuje nádobu? Tak, že usvědčuje duši z hříchu. Usvědčení se liší od odsouzení. Liší se od žalob a soudů od ďábla. Když přijde Duch Svatý, usvědčuje duši z hříchu. Jde o skutečný obrat v srdci. Bázeň před Bohem je tak důležitá. Netolerovat hřích, ale žít v bázni Boží.

Nyní o pokání. Pokání je, když mi uznáme, že hřešíme a přestaneme se vymlouvat. Budu z toho činit pokání. A pak chválit Boha za krev Ježíše Krista, která nás očišťuje. Židům 9:14. „…čím více krev Krista, který skrze věčného Ducha sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu?“ A Efezským 1:7. „V Něm máme vykoupení skrze jeho krev.“ To znamená, že něco bylo vykoupeno z temnoty. „V Něm máme vykoupení skrze Jeho krev, odpuštění našich provinění podle bohatství Jeho milosti, kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti.“

krev Ježíše Krista očistí svědomí

A pak konečně, jak jsme již zmínili, máme toto požehnání, tento slib ohně Ježíše Krista, který očišťuje. A tak čteme. Jan Křtitel řekl: „Ten, který přichází je mocnější než já, já mu nejsem ani hoden zout sandály. On vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni. V jeho ruce je lopata; i pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“

ohnivý křest Ducha Svatého

Pamatuji na jednu ženu, přišla pro modlitbu v oblasti financí pro svého manžela. Padla pod mocí Boží. Myslím, že to bylo na Fidži. Já ji řekl: „Slyším dětský pláč.“

Oheň na ní přišel, aby spálil její bezbožnost. Bůh nám zaslíbil oheň. Aleluja. Ježíš nám zaslíbil dar Ducha Svatého, kterého připodobňuje k řekám živé vody. Víte, tento svět je prokletý. Nabíráte prach. A my potřebujeme tento život Ducha Svatého.

2026: Slavnost Seslání Ducha Svatého

Tak jako v Janově 4. kapitole, Ježíš potkává ženu u studny a žádá ji o vodu. Ona Mu řekne, že studna je hluboká. On řekne: „Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: Dej mi napít, spíše bys ty poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.“

25 Žena mu řekla: "Vím, že má přijít Mesiáš, nazvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všechno." 26 Na to jí řekl Ježíš: "Já jsem to, ten, který s tebou mluvím." 27 Právě tehdy se vrátili jeho učedníci a divili se, že mluví se ženou. 28 Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem: 29 "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Snad je to Mesiáš?" 30 Vyšli tedy z města a šli k němu. 31 Mezitím ho učedníci prosili: "Mistře, najez se!" 32 On jim však řekl: "Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte." 33 Učedníci se mezi sebou ptali: "Přinesl mu někdo něco jíst?" 34 Ježíš jim řekl: "Mým pokrmem je konat vůli toho, který mě poslal, a dokonat jeho dílo.

36 Ten, kdo žne, už dostává svou mzdu a shromažďuje úrodu pro věčný život, takže se raduje zároveň rozsévač i žnec. 37 V tom je totiž pravdivé přísloví: 'Jiný rozsévá a jiný sklízí.' 38 Já jsem vás poslal sklízet, na čem jste nepracovali. Jiní pracovali, a vy sklízíte plody jejich práce.

Samaritánka u studny a řeč o vodě života

39 Mnoho Samaritánů z toho města v něj v‑ěřilo pro řeč té ženy, která svědčila: "Řekl mi všechno, co jsem udělala." 40 Když tedy ti Samaritáni k němu přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. Zůstal tam dva dny. 41 A ještě mnohem více jich v něj uvěřilo pro jeho řeč.

Ostatně - toto je jen krátký obraz pohledu na dar lásky, který Ježíš přináší.

tags: #ctzri #dary #ktere #nabizi #jezis #kristus