Cyrilometodějský kalendář je oblíbeným křesťanským periodikem, které vychází řadu desetiletí. Obsahuje kalendárium církevního roku a vybrané literární texty pro zamyšlení a inspiraci jako jsou povídky, ukázky z knih, básně nebo medailony významných osobností církevního života.
Životní příběh výtvarníka Mikuláše Medka a barevné reprodukce jeho děl. Kdo pomohl Janu Zahradníčkovi vynést… z vězení jeho básně? Zlomí vyšetřovatel u výslechu mladou řeholní sestru? Můžeme naplno milovat toho, koho se bojíme, a jaké jsou naše obrazy Boha? Okusíme kouzelný večer na Vysočině ve stavení básníka-hospodáře i líbeznost písní Adama Michny z Otradovic.
Kdo byli Cyril a Metoděj a proč jsou důležití pro Slované
Cyril a Metoděj nejsou jenom jména v kalendáři. Byli to bratři z řecké Soluně, věrozvěstové, kteří k nám v roce 863 byli na žádost velkomoravského knížete Rostislava posláni byzantským císařem Michaelem III., aby zde šířili křesťanskou víru. Hle, přišlo k nám mnoho učitelů-křesťanů z Vlach i z Řecka učíce nás rozličně. Jenže my, Slované, jsme lid prostý a nemáme nikoho, kdo by nás učil pravdě a řádně nás poučil.
Proč přišli? Cyril a Metoděj toho přinesli mnohem víc než jen křesťanství. Vytvořili například novou, lidem srozumitelnou abecedu o 41 písmenec - hlaholici - a prosadili, aby byla staroslověnština povýšena na liturgickou. Kromě toho tito svatí muži, kterým se také říkalo apoštolové, s rozumem a laskavostí sobě vlastními, v prostředí, kde byly příliš rozšířeny pověry a pohanské zvyky, a kde bez úcty k instituci manželství nezdravě bujela nevěra, oslovovali lid a ukazovali mu cestu k vzájemné úctě a k Bohu.
Historické kroky a významný odkaz
Co tomu předcházelo? Cyril se ve skutečnosti jmenoval Konstantin a Metoděj zase Michal. Jména si změnili až po vstupu do církevního řádu. Byli syny bohatého soluňského patricije a jejich matka byla zřejmě Slovanka. Konstantin byl nejmladší ze sedmi sourozenců. Jako mimořádně jazykově nadaný se naučil řecky, latinsky, hebrejsky, slovansky, staroturecky, arabsky a gotsky, vystudoval teologii, filozofii a literaturu a stal se profesorem křesťanské filosofie. Mimořádného vzdělání se však dostalo oběma, Michal byl vynikající právník, a jeden jako druhý byli také zkušenými diplomaty. Oba bratři také vytvořili první staroslověnsky psaný právní text určený civilnímu obyvatelstvu, Zákon sudnyj lidem, a přeložili do staroslovanštiny některé části Písma svatého.
Co následovalo? Po ukončení moravské a dalších misí, se Konstantin na Moravu už nevrátil. Vstoupil do kláštera a 14. února 869 v Římě ve svých dvaačtyřiceti letech zemřel. Metoděj se v roce 868 stal arcibiskupem a přesto, že byl v roce 870 3 roky vězněn bavorskými kněžími, se na Moravu vrátil ještě několikrát. Tam také 6.
Proč si toto datum pamatovat? Je nezpochybnitelné, že příchod věrozvěstů, vzdělaných a osvícených bratrů Cyrila a Metoděje do našich zemí, má obrovský historický význam. Vždyť to díky nim máme svou vlastní řeč, kulturu a tradice! A jejich učení a písmo se dokonce stále na některých jazykově zaměřených vysokých školách učí. Cyril a Metoděj byli až do poloviny 19. století nazýváni ryze česky.
Podle pravoslavného kalendáře dorazila výprava na Moravu na jaře 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května roku 863. Datum 5. července nemá se životem svatých Cyrila a Metoděje žádnou souvislost. Dříve ve svátek slavil 9. března, ale lidem toto datum nevyhovovalo. Jméno obou bratrů nese kostel svatých Cyrila a Metoděje v Praze na Karlínském náměstí, patřící mezi největší církevní stavby 19. století v Čechách a nejvýznamější architektonické památky novorománského slohu.
Známý je také, z 2. Symbolem cyrilometodějské tradice je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě. Oba bratři pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867).
Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14.II.869 a byl pohřben v bazilice sv. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje.
Klíčové momenty a dědictví
- vynález hlaholice a liturgické užití staroslověnštiny
- překlad liturgických knih a Písma do slovanštiny
- přínos k formování české a slovanské kultury a identity
Symbolicky zůstávámi darem jejich pobytu v českých krajích - společenství, které žije jazykem, písmem a vírou, je jejich trvalým odkazem. Cyril a Metoděj nejen šířili křesťanství, ale i kulturu, jazyk a civilizační komunitu, která dodnes ovlivňuje podobu české a slovenské identity.
