rozdílná charakteristika Davida a Goliáše - u Goliáše (v.4b-7) je uvedena jen jeho "funkce" (soubojový zápasník) a soupis veškeré vojenské výbavy. Je to zrůda, která se nehodí k ničemu jinému, než k zastrašování a válce. Jeho jméno znamená Zajetí. Takovýhle osudem Izraelcům hrozí. O Davidovi se z vojenského hlediska (v. 12-15) dozvídáme jen, že byl příliš mlád. Neprošel ani u "odvodů" (opět se zdá být ve srovnání se staršími bratry “neschopen“). Napětí, plynoucí z této nesouměřitelnosti, vyslovuje naplno Saul ve v. 33. Už od začátku příběhu má čtenář rozpoznat, že problém vposledu nespočívá v úrovni výzbroje a ve velikosti armády, ale v základním postoji člověka k životu a k Bohu (viz též "komentář k boji" ve v. - vyprávění odráží starověkou vojenskou strategii.
Před každým bojem se musely konat náboženské obřady, při nichž bylo obětováno bohům, kteří měli zaručit vítězství (proto obětoval před bojem i Saul Hospodinu). To, co se pak odehrává mezi Davidem a Goliášem, je souboj. Souboj byl svým původem Boží soud - k němu Goliáš vyzývá. Souboj se odehrával před vlastní bitvou. Demonstrativně bylo ukázáno, na čí straně bůh či Bůh je, ke komu se přikloní, popř. mohl tento souboj celou bitvu nahradit. Proto pak některé vojsko bez boje utíká - bohové by jim stejně nežehnali. Boží soud rozhodne o vítězství či porážce vojska na souboji dvou vybraných zástupců.
Goliášovy kletby, zlořečení skrze bohy - jde o "psychologickou válku" - kletba má ochromující účinek (v.10.11), zbavuje odvahy. Opačným případem je, když někdo "vzkypí", protože ho někdo urazil. Důvěra Hospodinu uschopňuje Davida, a on nepodléhá Goliášově kletbě, ale naopak vyznává důvěru Hospodinu (v. - prak "byl velmi účinnou zbraní. Skládal se z kusu kůže, upevněné z obou stran provazy; do koženého pouzdra se vkládal kámen (až o průměru 7 cm), pak se prak roztočil nad hlavou a jeden z provazů se pustil, takže kámen prudce vyletěl.
pohled víry - doprostřed situace, kterou její aktéři vyhodnocují pragmaticky (neporovnatelně větší síla Goliáše), vnáší David nový pohled - pohled víry: nejde o to, je-li Goliáš nepřemožitelný, ale o to, že uráží Hospodina. - Davidovo „krédo“ slyšíme ve v 34-37a. - „celý svět pozná, že v Izraeli je Bůh“ - „celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím“ (v 46-47) - tato výpověď zařazuje souboj do základní zvěstné linie SZa - Hospodinovo dílo záchrany a naděje se v tomto světě chce projevovat skrze onen jeden konkrétní lid víry - Izrael. A když tento lid jako společenství víry selhává a je plný strachu, povolává si Hospodin své vyvolené, mesiáše, aby vysvobozující moc dosvědčili. Vítězství nad Goliášem je v prvé řadě událostí, osvobozující od strachu „shromáždění Izraele“ (káhál), teprve potom je namířeno proti Pelištejcům. Tato perspektiva nám mj. 2. - Goliáš není virtuální postava na rozdíl od hrdinů filmových seriálů a počítačových her. Vyzdvihněte úlohu slovního zápasu mezi Davidem a Goliášem a strach Izraele z Goliášových slov. Připomeňte dětem, že i dnes žijí osoby, které mocí svého politického postavení a vahou svých slov ochromují posluchače, vyvolávají paniku a obavy, vytvářejí s pomocí veřejného mínění politicky labilní poměry, které dovedou ovlivnit, např. kurz české měny. Ochromení lidé se nedovedou bránit. Moc slova a pomluv, kletby i požehnání poznáváme dnes v jiné podobě. V příběhu o Davidově boji s Goliášem jde zejména o rovinu slova, víry a naděje, kletby a požehnání, nikoli jen o utkání dvou bojovníků, z nichž jeden je statečný a sympatický, druhý vulgární a hrozivý tlučhuba.
nelze vyzdvihovat Davida jako toho, kdo má víc odvahy než ostatní. Zdrojem jeho rozhodování je především víra - důvěra Bohu i vyznavačská věrnost (26b, 36b.37.45-47). Na druhé straně je ovšem zcela zřejmé, že pravá víra je zdrojem odvahy i tváří v tvář nepřátelské přesile. - Saul měl jít za dané situace do boje jako první - to byla povinnost "krále", pomazaného. Král tehdy nesedával se svým štábem v závětří týlu, nýbrž se účastnil boje jako vojvoda. - nelze Davidovu rozhodnost vysvětlit tak, že David dopředu věděl, jak boj dopadne. Přestože mluví velice rozhodně a jedná vyznavačsky, nemá výsledek svého zápasu předem v ruce. Jistota víry neznamená, že se člověk pouští do zápasů předem vyhraných. - upozorněte děti, že v tomto příběhu jde o situaci války a hrozbu znesvobodnění, nikoli o běžné poměry. David není vzorem pro "vyřizování si účtů" v mírové situaci, tj. ve třídě.
Do obrázku mají děti vlastně kreslit to, o čem asi budete společně mluvit při motivačním uvedení (vojenská přehlídky, silnější kluk „vejtaha“, skinhead, diktátor, hrdina z akčních filmů…). Mohou to udělat v jeho rámci. Obrázek ohroženého Davida ve zpěvníku Buď Tobě sláva - zeptejte se, zda obrázek děti chápou jako aktualizaci obrany a ohrožení, popř.
- už jste někdy zažili, že by nějaký přehlížený náhradník rozhodl utkání? (Tato motivace umožní představit Davida jako toho, s nímž se nepočítalo, který nebyl považován za schopného nominace. Už jste viděli vojenskou přehlídku? Proč myslíte, že se koná?
- I. II. III. IV. V. VI. Navržená motivace umožní, abyste se soustředili víc na vysvětlení, čím Goliáš nahání strach a jak paralyzuje Izrael.
I. I když jsou mezi vámi jistě i ti, kteří jsou v něčem první a nejlepší, většina z vás asi dobře ví, jaké to je, když vás nikdo nepotřebuje a nepovažuje za důležité. Když si kapitáni při vybíjené vybírají hráče, volají si nejprve ty, kteří hrají nejlíp. Nakonec zůstávají ti, kterým nikdo moc nevěří a považují je za nešikovné. Může se však stát, že právě takový „neschopný“ hráč rozhodne zápas. Něco podobného se kdysi stalo v Izraeli.
II. Izrael musel často vést války. Nepřátelé jim většinou chtěli ukrást obilí a úrodu a pak se zas vraceli domů, aby se příští rok šarvátky zase opakovaly. Proti takovým loupežníkům dokázali Izraelci svou zemi většinou ochránit. Tentokrát však šlo o víc. Pelištejci vytáhli proti Izraeli v plném počtu. Chtěli dobýt a podrobit si celou jejich zemi a z Izraelců učinit své otroky, kteří je budou živit. Bylo samozřejmé, že otroci musí přijmout bohy svých pánů, a to by byl konec Izraele. Byl to národ, který držela pohromadě víra v jediného Boha. Právě pro takové chvíle si Izraelci přáli mít krále. Ten měl za úkol povolat všechny boje schopné muže k obraně země a společné víry. Saul tak učinil a mladí muži se shromáždili v místě, kterému se říkalo „ U posvátného stromu“. Pelištejská armáda se shromáždila na jedné straně údolí, Izrael měl tábor na protějším kopci. Tak se několik dnů navzájem hlídali a pozorovali. Čas před bitvou byl často důležitější než bitva sama. Z obou stran kopce na sebe obě strany pokřikovaly svá válečná hesla, podobně jako diváci na sportovních stadionech. Dnes se z podobných důvodů konají vojenské přehlídky a cvičení, která mají demonstrovat sílu a odradit protivníky.
III. Tehdy však existoval ještě jeden způsob, který mohl rozhodnout bitvu dříve, než k ní došlo. Z každého strany nastoupili nejsilnější muži a ti se utkali ve vzájemném souboji na život a na smrt. Kdo vyhrál, bral všechno. Z pelištejské strany sestupoval každý den do údolí výjimečně silný a vysoký voják, který jen těžko mohl hledat mezi Izraelci soupeře. Říkal si Goliáš. Vykřikoval na Izraelce své nadávky, posmíval se Hospodinu. Byl si jist svou převahou. Z Izraelců se nenašel nikdo, kdo by mu na jeho posměšné řeči odpověděl. Král sám neměl odvahu se mu postavit a ani mezi svými muži nenašel nikoho, kdo by měl šanci nad tím mužem zvítězit. Na Izraelce padla úzkost.
IV. Každá rodina vypravila někoho do boje. Jišaj z Betléma poslal do boje své tři nejstarší a nejsilnější syny. Jejich nejmladší bratr David musel zůstat doma u stád. Ale Jišaj chtěl vědět, co se v táboře děje, a proto poslal nejmladšího synka za bratry, aby jim donesl jídlo a také malou pozornost pro jejich velitele. Když David přišel k vojsku, Goliáš právě vycházel, aby se Izraeli a Hospodinu posmíval. Na celé údolí křičel: „Kam jste zalezli, vy ubožáci?!“ David to nechápal. Když se však svých bratří zeptal, proč se někdo Goliášovi nepostaví, nejstarší ho okřikl: „Vrať se ke svým ovcím a nepleť se, kam nemáš.“ Davidovi to však nedalo. Zaslechl, že zoufalý Saul slíbil muži, který se Goliášovi postaví, svou dceru a povýšení do šlechtického stavu. David neustále opakoval: „Jak můžete dopustit, aby ten člověk takhle urážel živého Boha?“
V. Teprve před králem David prohlásil: „Kdo věří Bohu, nesmí se nikdy vzdávat. Já chci bojovat proti tomu muži.“ Králi se líbilo jeho nadšení, ale řekl mu: „Proti takovému člověku nemáš šanci. Od mládí nedělá nic jiného, než že se cvičí v boji a zápase.“ David však odpověděl: „Já sice nechodím do zápasnické školy, ale jako pastýř jsem si musel už od mládí poradit s dravou zvěří. Když mé stádo ohrožuje vlk nebo medvěd, musím se mu postavit, jinak by mi ze stáda nic nezbylo. Když jsem přemohl lva i medvěda, nebojím se ani tohoto drzého zápasníka. Vždyť uráží Boha a náš národ!“ Saul už se dlouho nesetkal s nikým, kdo by měl takovou víru a odvahu. Sám si do boje jít netroufal, protože věděl, že Pánu Bohu není věrný. Ale David si ho svou prostou a přímou vírou získal. Položil mu ruku na rameno a řekl: „Jdi, tobě Hospodin požehná.“ Nabídl Davidovi, že mu půjčí svou královskou zbroj. Byly to nádherné zbraně, jaké v Izraeli nikdo neměl. David si oblékl královské brnění, nasadil si jeho přilbu a přepásal se vzácným železným mečem. Ale protože Saul byl vysoké a mohutné postavy, kdežto David útlý mladík, nemohl v tak těžké zbroji chodit. A s tak těžkým mečem neuměl ani zacházet.
VI. Když sestoupil do údolí, kde se pyšně procházel Goliáš, vyvolal pouze jeho smích. „Koho jste mi to poslali? Vždyť je to ještě dítě! S takovým já ani nebudu bojovat. Pojď blíž, ať si tě mohu prohlédnout.“ David mu však před celým Izraelem odpověděl: „Ty si myslíš, že tě nikdo nepřemůže, protože jsi o hlavu větší a máš nejlepší zbraně. A přece jsi slabší než já. Spoléháš jen sám na sebe, ale mojí zbraní je víra v Hospodina, kterému ty se posmíváš.“ Ještě dnes mi dá Hospodin sílu, abych tě umlčel, a tvá armáda se dá strachy na útěk. Celý svět pozná, že Bůh stojí na straně svého lidu a nezachraňuje ani mečem ani kopím, ale vírou a odvahou. Když se proti němu Goliáš rozběhl, vložil David kámen do praku, roztočil jej a dobře mířenou ranou trefil obra přímo do čela. Přesný zásah Goliáše omráčil, takže se slavný zápasník skácel k zemi.
VII. Obě vojska na chvíli strnula úžasem, ale vzápětí se rozlehl údolím strašlivý řev. Pelištejci křičeli strachem a Izraelci štěstím. Pelištejci se dali na útěk, kdežto Izraelci se na ně vrhli s jistotou vítězů. Hlavní trofej však patřila Davidovi. Goliášův meč i hlavu donesl slavnostně do svatyně a poděkoval Hospodinu za vítězství. Nikolaště se ptají, jak mohl tak mladý bojovník osvobodit celou zemi. Leckdo si možná říkal: „Vždyť to bylo tak snadné. Jedna rána mezi oči. Vítězství dosvědčilo Izraeli i ostatním národům, kdo je skutečný, pravý Bůh: Hospodin, který vysvobozuje svůj lid.
The Bible - David and Goliath
7. - ke kterému z filmových hrdinů lze přirovnat Goliáše? - kterému typu lidí by mohl být Goliáš dnes sympatický? - znáte vánoční píseň, v níž se zpívá o Goliášovi? (O co byl Goliáš oloupen? - hrajete si rádi na vojáky? - viděli jste dokumentární film z Papuy - Nové Guineje? - pamatujete si, zda se David Goliášovi posmíval nebo nadával?
Hlavní myšlenky pro dnešní čtenáře
Příběh ukazuje, že Goliáš není virtuální postava filmových hrdinů; důležitější je slovní souboj a postoj Izraele k Bohu. Důvěra Hospodinu a odvaha nevyplývají z fyzické síly, ale z víry a vyznavačské věrnosti (v. 26b, 36b, 37, 45-47). Naší výzbrojí je láska k Bohu a lidem; bojovat se musí v Božím jménu a jeho metodami, nikoli zbraněmi světa. Davidův příklad ukazuje, že i méně významný jedinec může změnit dějiny, když spoléhá na Boha a jedná podle něj. Boží moc se projevuje prostřednictvím víry, naděje a odvahy, a nakonec vede k oslavě Boha světa.
Křesťané jsou vyzváni identifikovat Golišy dnešní doby a postavit se jim - nejprve rozpoznáním jejich řevu, který zpochybňuje Boží autoritu, a poté aktivním dílem ve jménu Pána zástupů. Souboj Davida a Goliáše má trvalý význam: neutváří ho jen historický okamžik, ale model vítězství víry nad zdánlivě nepřemožitelnou silou. A pokud někdo z nás zakusí, že boj proti Golišům vyžaduje oběti, ví, že Boží vítězství bývá často cestou skrze utrpení a víru.