Stanovisko Jeho Excelence Jiřího Paďoura, biskupa českobudějovického, ve věci přístupnosti mše podle misálu Jana XXIII. věřícím českobudějovické diecéze, doplněné odpověďmi na konkrétní dotazy ChristNetu, které sestavil redaktor Ignác Pospíšil.
Není mi známo, že by někdo pochyboval o nutnosti zohlednění nouze věřících, a proto poněkud zaráží, že některé části duchovenstva mají z představy pravidelné dostupnosti tridentské mše strach.
Přístupnost mše podle misálu Jana XXIII. a současná situace
V terénu nyní slouží pouze 108 kněží, z toho 35 řeholníků a 8 polských kněží (na 361 farností).
Všichni kněží v terénu slouží za velkých obtíží osobního nasazení tři mše svaté v neděli.
Někde jen několikrát v roce.
Ano, Je to jen jednou měsíčně v Třeboni.
Pakliže ano, proč je taková diference mezi českobudějovickou diecézí a diecézí plzeňskou, která dokáže zajistit tuto mši věřícím každodenně? Tam je. Zde není, kdo by ji sloužil.
Odpovědi na otázky ChristNetu: 1) Kde všude v diecézi mají věřící příležitost navštěvovat mši podle misálu Jana XXIII.? Je pravda, že je to jen jednou měsíčně v Třeboni? Ano.
2) Pakliže ano, proč je taková diference ...? Tam je. Zde není, kdo by ji sloužil.
3) Je pravdivé tvrzení, že kněží diecéze mají od biskupa zakázáno vyhovět žádostem věřících o sloužení mše podle misálu Jana XXIII.? Není to pravda.
4) Pakliže ne, jak má taková žádost vypadat a kolik lidí by se k ní mělo připojit, aby bylo žádoucí jí vyhovět? Žádost byla přednesena a dle možností jsme vyhověli.
5) Je pravdivé tvrzení, že biskup Paďour zamítl přesun sloužení mše podle misálu Jana XXIII. z Třeboně do Českých Budějovic? Pakliže ano, proč, nebylo by krajské město pro svoji velikost a dostupnost vhodnější? Nikoli, nezamítl.
6) Domnívá se biskupství, že současná dostupnost tridentské mše pro věřící diecéze dostatečně odpovídá přáním a pokynům, které papež Benedikt XVI. vyjádřil v Summorum pontificum? Ano.
Historický rámec reformy a současná normativní situace
Jsme společenství Římskokatolické církve, které se účastní mše svaté v tradičním římském ritu, promulgovaném papežem Piem V. roku 1570.
Mše svatá se slouží podle revidovaného misálu, vydaného papežem Janem XXIII.
Dle rozhodnutí Mons. Josefa Nuzíka ze dne 1. ledna 2023 se mše sv. KněžíP. 736 139 264P.
Liturgickým jazykem je latina.
Od 16:00 hod. se modlíme růženec.
Příležitost ke svátosti smíření je obvykle od 16:15 hod. (vzadu v boční kapli).
Mši sv. předchází kázání z kazatelny.
Při každé mši sv. Jak tak sleduji, zatím jen částečně úspěšnou snahu Jihočechů o to, aby měli možnost chodit v neděli na mši podle misálu bl. Jana XXIII.
A konec konců, i kdyby se ukázalo, že se reforma tak úplně nepovedla, a NOM není tak dobrý, in a konkurenceschopný, jak si představovali/představují, je logické mít z toho nějaké trauma?
Proč mají strach nechat si věřící vybrat? vážíme si důvěry, se kterou se na nás obracíte.
Z vyprávění o liturgii a historii
Pán Ježíš v předvečer své smrti slavil s učedníky poslední večeři. „Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku“.
A apoštolové tak začali konat tuto „památku“.
Teprve v následujících desetiletích vznikly první „eucharistické modlitby“, tedy modlitby, které pronášel kněz či biskup během mše a které také obsahovaly slova proměnění.
Vzniklo tedy velké liturgické hnutí a z něj vyrostly velké postavy teologů, kteří stáli u reformy misálu po II.
Po II. vatikánském koncilu se připravil nový misál, který byl oficiálně promulgován 3. dubna 1969 z autority papeže Pavla VI.
Zřídkakdy v textu, ale významně: Řím ponechal možnost těmto starým a nemocným slavit i nadále mši podle dřívějšího misálu.
Ke shrnutí: rozdíly historicky vedly k potřebě nalezení jednoty a respektu k různým rytům v rámci katolické církve.
Závěrečné úvahy a současný směr
Povolovat věci, jež náleží k různým liturgiím, odmítnou však ty, které náleží různým církvím.
Ke splnění tohoto kriteria může vést dlouhá cesta potlačením rozdělujícího pocitu, že tridentská mše byla povolena kvůli nějaké chybě nebo méněcennosti liturgie koncilové.
Přístup k jednotě vyžaduje koncilní zásady, dokumenty a ekleziologické perspektivy, jež měly být ztělesněny v liturgické reformě.
Pravidla pro aplikaci Ecclesia Dei vyzývají celebranty tridentské mše, aby zdůraznili přijetí platnosti a významu liturgie Druhého vatikánského koncilu.
Koncelebrace s kněžími, kteří pravidelně slaví odlišné liturgie, by zdůraznilo jejich společenství a odstranilo podezření o „vadnosti“ mše podle Koncilu.
Vyhnout se nálepkování „tradiční“ a „nové“.
Aktivní účast věřících a jednoduchost liturgie Druhého vatikánu mluví samy za sebe, stejně jako krása a vznešenost tridentské mše.
Zda je možno dát přednost jiné cestě k jednotě, je věcí diskuse.
tags: #delka #tridentske #mse