„Všichni jste děti světla. Nám nevládne noc, ani temnota," znělo motto Noci kostelů.
Začala už odpoledne soutěží pro děti a jejich rodiče přímo v prostorách kostela sv. Vavřince.
Následovalo Pohádkové překvapení, divadelní představení pro děti.
Po vystoupení chrámového sboru a mši se návštěvníci zaposlouchali do tónů Mozartova Requiem.
„Program letošní Noci kostelů jsme zaměřili na děti a zpěv a tichou atmosféru v kostele," upřesnil Michal Olekšák, administrátor Římskokatolické farnosti Dlouhý Most.
S tím, že program se protáhl v kostele až do půlnoci.
Celý večer pak probíhala akce, nazvaná Pošta pro nebe.
Lidé mohli pod oltářem zapálit svíčku jako vzpomínku na blízkého člověka nebo na znamení poděkování či prosby o odpuštění.
Všechny vzkazy a přání byly zahrnuty do společné večerní modlitby.
V sobotu na benefici vystoupily dvě místní folk rockové kapely, L. B. Band a Hluchýmu do vrat.
Přestože večer už bylo hodně chladno, koncert na zahradě hospody U Pepína přilákal 120 diváků.
„Vybrali jsme devět tisíc korun. S tak vysokou sumou jsme dopředu nepočítali."
Můj kolega odhadoval, že koncert vynese tak dva tisíce, já jako optimista jsem doufal ve čtyři tisíce. Moc nás to potěšilo," řekl bubeník skupiny Hluchýmu do vrat Tomáš Ceé.
Roráty jsou specifickou podobou ranní mariánské mše a jejich české liturgické zpěvy nemají v evropské kultuře obdobu.
„Pro děti i dospělé nádherný zážitek a krásná příprava na Vánoce,“ tak popisuje roráty, tedy ranní mariánské mše v adventním období, jedna z maminek v kostele svatého Filipa a Jakuba ve Zlíně.
„Do atmosféry rorátů i pocitů zúčastněných vám umožníme nahlédnout v reportáži redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové.
„KDY DĚTI ZAČÍT VODIT DO KOSTELA ?“ Tak se ptají mnohé mladé maminky a názory mohou být různé.
Menší děti jsou neposedné a nevydrží být hodné celou dobu mše svaté a vyrušují ostatní, kteří se chtějí soustředit na modlitbu.
Na druhé straně účast na bohoslužbě i s dítětem může být jedinou příležitostí duchovního občerstvení pro rodiče, kteří často nemohou své dítko někomu svěřit na hlídání.
A co maličké samotné? Má, nebo nemá užitek z účasti na mši?
Napište mi svůj názor, zkušenost!
To o čem píšete je možná do trochu jiné diskuze na obecnější téma o výchově k víře.
Ale nedá mi abych neodpověděl.
Pro věřícího člověka by měl být Bůh fakticky na prvním místě.
Je to základní smysl (idea) jeho života.
Dokonce sám Ježíš výslovně chce abychom děti nechávali přicházet k němu - ukazovali jim k němu směr.
Jak mám vychovávat děti, žít s nimi a nevést je ke stejným hodnotám, které považuji za základní?
Vždyť právě já jako rodič mám za ně největší odpovědnost před Bohem i před lidmi.
To samozřejmě neznamená je vést ke slepé dokmatičnosti a uzavírart před světem a jinými názory!
To neznamená jim bránit ve vytvoření vlastního názoru a deformovat jejich jedinečnou osobnost.
To by byla chyba!
To znamená s nimi žít každý den život aktivního křesťana, otevřeného člověka a milujicího otce (v mém případě).
To znamená žít společně v Lásce.
A to je hodně těžké (zvláště pro mne), ale je to cesta, kterou považuji za správnou.
A jestli se naše děti rozhodnou jít v životě bez Boha, budu hodně smutný, ale nemůžu jim bránit.
Jen se modlit a doufat v Boží lásku.
Teď je čas, kdy jsou malé a našim posláním není jen čekat jak se ve 20 rozhodnou - tak to vidím já.
K TÉMATU DISKUSE.
Je fajn, když můžeme chodit na mše do kostela kde tzv. dětem přejí a myslím, že není špatné, když ten váš takový není, aktivně hledat jiný.
Známe ten pocit kdy máte strach, kdy to vaše dítě začne křičet nebo si při proměňování bude chtít hrát a z okolí uvidíte "účastné" obličeje a nejasné pššš.
Zároveň ale také známe to, když po mši řekne kněz dětem dneska jste byli nějaké tiché, příště se musíte více snažit a směje se a myslí to upřímně.
Kdy se nemusíte bát jít s dětmi i do první lavice.
Jsou i řešení kdy v kostele vznikne sklem oddělená a ozvučená kaple, kde si děti s rodiči klidně při mši mohou hrát a jsou přitom stále součástí bohoslužby.
Rozhodně si myslím, že s dětmi na mše chodit.
A když zlobí? Každý má asi své řešení.
Jak to řešíte vy?
Co to tady píšete!!!
Vždyť malé dítě nemá možnost dobrovolné volby mezi tím, jestli chce být věřící, nebo ne.
Vy mu to prostě natlučete do hlavy, že bůh existuje, tak prostě bude existovat...
Samozřejmě podle vás.
Nehodlám v žádném případě kritizovat víru, chci jen vyjádřit svůj nesouhlas.
Až bude mít dítě vlastní rozum, ať se rozhodne, jestli věřit nebo ne.
Malý příklad pro názornost: Když budete před malým dítětem říkat, že nejlepší politickou stranou je strana AAA, vezme si váš názor za svůj a bude to propagovat taky.
Nebo taky možná lepší není, ale rozhodne se sám!
Sofie, co je to neutrální výchova?
Výchova jako taková je, podle mého názoru, ovlivňování, vštěpování určitých způsobů chování, sociálních návyků, předávání dosažených poznatků, zkušeností apod., které jsou ale velmi silně determinovány prostředím.
Doufám, že chápete mou myšlenku.
Stejně tak se domnívám, že v určitém věku děti prostě nutit musíte.
A to se podle mne týká i víry.
Jestliže věřím, že Bůh existuje, snažím se svou cestu k němu zprostředkovat svým dětem.
To je přece jedna ze základních rolí rodičů.
Je dobré, když rodiny chodí do kostela i se svými malými dětmi, pokud je to možné a nedělá to větší problémy.
Je dobré, když se podaří upravit kostelní prostor tak, aby menší děti mohly být s rodiči v uzavřeném prostoru.
Je dobré, když děti jsou během bohoslužby zapojeny (např. dětské bohoslužby, modlitební skupiny).
Je dobré, když celá rodina po bohoslužbě potká s jinými rodinami.
Je dobré, když rodiče zůstanou s dítětem doma, když vidí že je to lepší.
Je dobré, když ostatní jsou tolerantní a respektují hranici únosnosti dětského rušení.
Je dobře, když se rodiče snaží mít dobrý odhad situace.
Je dobře, když se rodiče snaží nebýt soudními nad jiné rodiny.
Mgr. Skauti o víkendu přivezli do České republiky Betlémské světlo, jeden z novodobých symbolů Vánoc.
Plamínek zažehnutý v Betlémě představuje symbol míru, lásky, naděje a přátelství.
Jeho rozvoz zajišťují skauti a skautky z celého světa.
Česká delegace světlo převzala na slavnosti ve Vídni a v sobotu 21. prosince 2024.
V kostele sv. Kajetána si budete moci Betlémské světlo vyzvednout od 22. prosince 2024 až do 7. ledna 2025.
První možnost bude v neděli 22. prosince od 10 do 17 hodin.
Pro betlémské světlo si můžete do kostela sv. neděle 22. 12. pondělí 23. 12. úterý 24. 12. středa 25. 12. čtvrtek 26. 12. pátek 27. 12. sobota 28. 12. neděle 29. 12. pondělí 30. 12. úterý 31. 12. středa 1. 1. čtvrtek 2. 1. pátek 3. 1. sobota 4. 1. neděle 5. 1. pondělí 6. 1. úterý 7. 1.
Žádný z uvedených údajů ne vždy souvisí přímo s hlavními tématy, ale doplňuje kontext o Betlémském světle.
Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, který jako jediný v České republice provozuje poskytovatel sociálních služeb - Arcidiecézní charita Praha, je místem, kde se spojuje duchovní rozměr s pomocí potřebným.
Někdy se ozývají názory, že malé děti v kostele jen ruší a stejně z toho nic nemají.
Jak vést děti ke správnému chování v domě Božím a jak docílit toho, aby pochopily posvátnost tohoto místa?
Několik rad jsme našli v časopise Světlo.
V Božím domě chovat.
Víte, že dítě by mělo být vedeno k toleranci a k respektu vůči klidu i v kostele.
Několik rad o tom, jak vést děti ke správnému chování v domě Božím, jsme našli v časopise Světlo.
