Večery jsou stále ještě dlouhé, a tak si někteří z nás ještě hýčkáme dozvuky Vánoc, se kterými se kromě Ježíše Nazaretského neodmyslitelně pojí i jeho matka, nejčastěji uváděná jako Panna Marie. Věděli jste, že je vyzdvihována nejen křesťanstvím, ale také islámem? Tušíte, jak odešla z pozemského světa a kdy tento okamžik oslavují bez ohledu na hranice států?
Křesťané už od starověku uctívají Marii jako milostiplnou Bohorodičku, muslimové k ní mají velkou úctu díky koránu, kde je vykreslena jako žena zasvěcená Bohu. Dokonce se k ní obracejí někteří hinduisté a místa s ní spojená najdeme také u buddhistů. Modlí se k ní miliony věřících na celém světě. Její podobizna pronikla i do komerčního života. Je ztělesněním zázraků, laskavosti, odhodlání a požehnání. Lidé se na ni obrací jako na svou matku, spásu, která je ochrání a pomůže.
Ženy bez ohledu na druh víry nejčastěji prosí o pomoc s početím vytouženého miminka. Světlo světa spatřila před 2,5 tisíci lety. Jejími rodiči byli podle protoevangelia manželé Jáchym a Anna, kteří výdělek kromě svých potřeb dělili mezi chrám a pomoc potřebným. Pravidelně a rovným dílem. Přes veškerou snahu se jim ale nedařilo počít potomka. Dokonce se kvůli tomu dostali na “černou listinu” církve, která neplodnost považovala za boží trest.
A když v jednu chvíli odmítla přijmout jejich pravidelný dar chrámu, kněze Jáchyma (už v pokročilém věku) to obrovsky zasáhlo. Ponížený odešel do pouště, modlil se a postil. Trvalo 40 dnů, než se mu zjevil anděl se zprávou, že byl vyslyšen a narodí se jim dítě. Tím byla Marie. Ještě jako malou holčičku ji dali do výchovy jeruzalémskému chrámu. Otec si své dcery moc neužil, protože údajně zemřel dříve, než se vrátila domů.
Dá se říci, že narození Marie bylo základem pro stvoření Ježíše Krista, jehož příběh se nejen mezi věřícími traduje z generace na generaci. Mladá žena bydlela společně s rodiči v izraelském Nazaretě a v době, když byla zasnoubena s Josefem žijícímu tamtéž, zjevil se jí archanděl Gabriel a oznámil, že se stane matkou zaslíbeného mesiáše - a přitom nepřijde o své panenství. Marie se vydala na návštěvu k příbuzné Alžbětě, matce sv. Jana Křtitele, a když se po třech měsících vrátila domů, zjevil se anděl Josefovi s tím, že v jeho snoubence byl počat Duch svatý.
Když se po pár měsících museli vydat do Betléma, měli v něm problém s ubytováním. Místo bylo jen ve chlévě. I když příběhy o Marii nejsou ve všech církvích stejné, v názoru na její panenství při početí Ježíše Krista panuje shoda. Tato výjimečná žena dle Nového zákona stála mimo jiné za prvním zázrakem svého potomka.
Když na svatbě v galilejské vesnici došlo víno - Marie na to upozornila a Ježíš ve víno proměnil vodu. Byla i u Ježíšova pozemského konce, kdy je na obrazech zachycena plačící nad křížem po boku učedníků. Rozdíl mezi nanebevstoupením a nanebevzetím je nasnadě. Zatímco Ježíš se nad oblaka dostal sám, Marie tam dle křesťanů po opuštění pozemského bytí byla vynesena.
S tímto ale nesouhlasí protestanti, pro které je ústní sdělení apoštolů pro Písmo svaté málo. Tvrdí, že Marie zemřela přirozeně. Nicméně spor zřejmě není tak vyhrocený. Ať tak či onak, slavnost nanebevzetí Panny Marie mají mnozí křesťané v kalendáři jako hlavní mariánský svátek.
V Česku se schází například ve Staré Boleslavi, na Svaté hoře nebo na Svatém Hostýně, který je nejvýše položeným poutním místem na Moravě. A právě zde v r. 2012 zažili velký nápor návštěvníků, se kterými si připoměli sté výročí korunovace místní Mariiny sochy.
Svátek uznávají i římskokatolíci a církev anglikánské tradice, mající shodné datum 15. srpna. V Česku jsou Panně Marii zasvěceny desítky kostelů a kaplí, v nemocničních a jiných areálech stojí její sochy. Shlíží na nás i z obrazů a maleb ve svatostáncích. Už jsme zmínili slavný Rubensův obraz, který zachycuje nanebevzetí - jde o olej na plátně a pochází zhruba z r. 1635. Zobrazení odpovídá tehdejší reformní době, a tak je i příběh sálající z plátna dramatičtější.
Podobně ji zobrazili také Karel Škréta neb Petr Brandl. Asi nejvíce Pannu Marii známe jako Madonu, držící dítě i bez něj. Velmi vyzdvihovaná je Madona na lvů, což je vnímáno jako vítězství nad zlem a inspirací pro pozdější díla, kdy Marie stojí na hadovi či půlměsíci. To se udrželo až do baroka.
Mimochodem, Panna Marie stojící na obráceném srpku Měsíce ve sluneční září se stala ikonou evropského gotického umění. Tou nejznámější je Madona z roku 1492 mistra Mikuláše Puchnera na oltáři pražského kostela sv. Františka. Z 15. století pochází také skvělý deskový triptych Panny Marie se světicemi, který najdete v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře.
A když už jsme u tohoto historického města, loni na jaře se po náročné rekonstrukci znovu otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v nedaleké obci Grunta. Před dvěma lety Českem oblétla zpráva, že stát koupil sochu velmi vzácné Madony, která se našla na půdě. Je zhruba 650 let stará a vyšla na čtyři miliony korun. Po restaurování se vystaví v Národní galerii. A snad už v blízké budoucnosti budeme moci obdivovat kapli Navštívení Panny Marie ve Slavětíně nad Ohří, která nyní doslova vstává z popela.
Jak je vidět, Panna Marie lidstvo provází opravdu dlouho. A protože jde o první světici, dostává se jí náležité úcty.
| Lokality v ČR | Popis |
|---|---|
| Stará Boleslav | Hlavní mariánské poutní místo |
| Svatý Hostýn | Vysoko položené poutní místo, sté výročí sochy |
| Kutná Hora - sv. Barbora | Deskový triptych Panny Marie se světicemi |