Slovo parusie, kterým označujeme druhý Kristův příchod, je řeckého původu a znamená „spasitelnou přítomnost“ Ježíše Krista, završení dějin spásy a světa v Bohu, který se zjeví bezprostředně ve své slávě. Starý zákon připravoval vyvolený národ na příchod Vykupitele, Nový zákon je zvěstí o jeho příchodu. V návaznosti na hlásání proroků připravuje Jan Křtitel své posluchače na vystoupení Mesiáše, který již zahájil poslední dobu. Ježíš totiž přišel na konci času zachránit lidstvo a uskutečnit Boží spravedlnost.
„On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Naše spása už začala, ale dovršena bude teprve druhým příchodem, parusií Ježíše Krista.“ Jeho příchod bude provázen mnoha znameními: „A tehdy uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až se to všechno začne dít, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení“ (Lk 21,27-28).
Dějiny budou završeny: dílo Ježíše Krista a dějiny světa budou završeny v Bohu, který se zjeví bezprostředně ve své slávě. „Až přijde Synčlověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na svůj trůn slávy, a budou před něj shromážděny všechny národy“ (Mt 25,31-32).
Různé pohledy na druhý příchod v Novém zákoně a církevních autorech
Apoštol Pavel spojuje druhý Kristův příchod s „dnem soudu“ (Řím 2,5), mluví o „dni Kristově“. Modlí se za Filipany, aby se dovedli správně rozhodovat a byli bez hříchu pro onen den Kristův. Do Korintu píše: „nejste pozadu v žádném Božím daru, jen ještě musíte s touhou čekat, až přijde náš Pán Ježíš Kristus.“
Na některých místech hovoří Ježíš o svém příchodu nebo o příchodu Božího království. Mluví snad o svém blízkém příchodu, když říká: „Někteří z těch, kdo tady stojí, neumřou, dokud neuvidí, že Boží království už přišlo k moci“ (Mk 9,1)? Tato slova nelze vztáhnout na Ježíšův druhý příchod. Vyjadřují spíš poznání, podle kterého Boží království již přišlo s Ježíšem.
Stejně tak Matoušův výrok: „Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného.“ a Janovo Zjevení neříkají Kristovými slovy - „ano, přijdu brzo!“ (Zj 22,7) - co se míní příslovcem „brzo“. Autor listu Židům povzbuzuje křesťany ze židovství: „Všímejte si jeden druhého a pobízejte se k lásce a k dobrým skutkům. Neopouštějte vaše společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale navzájem se povzbuzujte, a to tím spíše, že vidíte, jak se ten den blíží.“
Apoštol Pavel zřejmě doufal, že druhý Ježíšův příchod ještě sám zažije: „Potom my, kteří do té chvíle zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchvácení do oblaků, abychom se ve vzduchu setkali s Pánem.“ V listě Filipanům nachází odezvu pozdější Pavlův pobyt ve vězení. Pro každého člověka nastane příchod Páně v hodině smrti: „Vždyť pro mne život je Kristus a smrt zisk. Avšak kdybych dál tady žil, mohl bych ještě s užitkem pracovat.“
Slova Písma jsou plná radostné naděje. Celé tvorstvo nedočkavě očekává zjevení Boží slávy (Řím 8,19). Při Kristově parusii přijde tentýž Ježíš Nazaretský, který přišel na tuto zem, žil náš život, byl ukřižován, vzkříšen a vstoupil na nebesa: „Tento Ježíš, vzatý od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe“ (Sk 1,11).
Čtyřicet dnů po svém Vzkříšení se Ježíš se svými apoštoly shromáždil na hoře Olivové. Nastal čas, aby Ježíš zemi opustil. Vykonal veškerou práci, kterou měl v té době vykonat. Poté, co poučil své apoštoly, vystoupil Ježíš do nebe. Zatímco apoštolové hleděli do nebe, stáli vedle nich dva andělé a pravili: „Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Kolik lidí uvidí jeho příchod?“
„Když Ježíš opět přijde, přijde s mocí a velikou slávou. Bude soudit národy a oddělí spravedlivé od zlovolných (viz Matouš 25:31-46).“ Jan Zjevení popisuje apokalyptickou vizi: království a soud, a triumf Krista nad zlem.
Proč se zabývat Ježíšovým druhým příchodem?
Je to klíčové téma Nového zákona. Jde o událost, která formuje smysl dějin a identity církve. Nejde jen o osobní naději jednotlivce, ale o význam společenského a historického vývoje - o to, jak Bůh v budoucnu ustanoví své věčné Království a jaká bude role církve v tomto procesu.
Ježíš sám používá při vyučování o konci světa obrazů a termínů, které v kontextu 1. století objasňují, že Pán přijde „v oblacích“ a že jeho vládu bude provázet soud a sláva. V 1. Tesalonickým 4,13-18 Pavel sbližuje naději s konkrétními scénami: zkříšení mrtvých, vytržení živých a setkání s Pánem v oblacích. To vše vede k tomu, že věřící jsou povzbuzeni a vyzváni k bdělosti a připravenosti.
V kontextu historických výkladů se objevují tři hlavní pohledy na druhý příchod: vytržení církve před časem velkého soužení, po něm nebo kombinace, která zahrnuje Milénium a viditelnou vládu Krista na zemi. Každý z těchto pohledů má své biblické body a argumenty, a přesto existuje společná naděje: Kristus přijde a naplní Boží záměr.“
Nad časovým rozvrhem bychom měli upřednostnit živé očekávání a biblické exegeze, které kladou důraz na kontext a na to, co texty skutečně říkají. „Nenechte se žádným způsobem oklamat“ (2 Sol 2,3-4) a připravujme srdce na Ducha Svatého, aby nás vedl. Skutečný význam parusie spočívá v tom, že Ježíš Kristus bude na konci času konečně vládnout ve Slávě a spravedlnosti, a věřící budou s Ním při tom čelit soudu a plně vstoupí do Božího království.
Jak se na Druhý příchod připravit v praktickém životě? Přijmout učení evangelia, žít podle něj, nepoškozovat svou víru a pracovat pro dobro světa. Můžeme usilovat o vedení proroka a žít tak, abychom byli hodni Ducha Svatého. Přijímání Eucharistie spojuje první a druhý příchod a posiluje naději na Kristův návrat. Žijme tak, abychom očekávání naplnili radostně, bez strachu, a s připraveností stát se svědky Boží slávy.
„Přijď tvé království.“ Věrní nás budou vyprovázet ke službám pro Boží království a budou připravovat svět na přijetí Spasitele. Poznávání proroctví a osobní cesta víry nám pomáhají rozvíjet charakter a životní postoje odpovídající království, které přijde.