Známé poutní místo v Neratově na Rychnovsku už brzy změní podobu. Dvě kostelní věże totiž budou mít nové kopule. Navíc po mnoha letech přibydou dva zvony, které jsou prozatím vystaveny pro návštěvníky přímo uvnitř kostela Nanebevzetí Panny Marie. Podle Majky Peťovské ze Sdružení Neratov stála obnova kostela přibližně 16 milionů korun. A ukazuje dvě báně, které jsou dosud uloženy vedle kostela, který je celý pod lešením.
„Jsou to dvě kupole, které budou příští týden instalované na rekonstruovaných věžích kostela. Neratovský kostel se především proslavil svojí střechou. „Jde o poutní kostel, který byl postaven v 18. století. A opravdu, máme tu už 10 let prosklenou střechu. Prosklená střecha dodává kostelu v Neratově jedinečnost. Jsou místa v našem kraji, o kterých bychom vám rádi řekli a kam bychom vám také doporučili se zajet podívat. Takovým místem je i kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách. Pochází z první třetiny 18. Kostel je i po dobu oprav pro zájemce přístupný?„ Ano, kostel je otevřen i po dobu oprav. Jeho zvláštností je, že je otevřený 7 dní v týdnu 24 hodin denně."
„Proč bylo vlastně rozhodnuto nahradit stávající stříšky na věžích novými báněmi?„Kostel byl postaven v barokním slohu. A pan farář se rozhodl vrátit tomuto místo život a současně i původní podobu průčelí kostela. Čili barokní. Když půjdete dovnitř, tak tam už to příliš barokně nevypadá. Je to uděláno v moderním stylu."
Zvony by měly poprvé zaznít v prosinci, v předvánočním čase. Příští týden se budou tedy osazovat báně na věže kostela. Jakým způsobem se to provede?„Stavební firma, která provádí rekonstrukci kostela, objednala největší, stotunový jeřáb v České republice. S jeho pomocí bude osazovat tyto dvě věže. Nejdříve budou do věží spuštěna kovová schodiště a následně bude každá věž uzavřena kupolí. A naše zvony jsou vlastně takovými našimi anděly. Je to Archanděl Gabriel a Archanděl Michael. Každý zvon má svou tóninu. Větší váží 321 kilogramů a menší potom 188 kilogramů."
Celková obnova kostela v Neratově by měla být dokončena do konce letošního roku. Ohrazený areál kostela sv. Bartoloměje je situován na severní straně obce, při hlavní komunikaci. Uprostřed areálu stojí kostel, na východní straně barokní výklenková kaple Kalvárie a severovýchodně barokní márnice (kostnice). V ohradní zdi vynikají vstupní zděné brány na jižní a severní straně. Kostel má obdélnou loď a pravoúhlý presbytář, k jeho jižní straně přiléhá sakristie s oratoří v patře. Dominantou kostela a širšího okolí je středověká věž v ose před západním průčelím, ukončená vysokou cibulovou bání s lucernou. Exteriér kostela má, s výjimkou věže, barokní ráz, s oblými nárožími presbyterie a sakristie. Barokní je i interiér, až na vnitřní prostory věže. Loď, presbytář i sakristie jsou klenuté. Plackové klenby lodi i presbytáře pokrývají fresky s legendou o sv. Bartoloměji od Josefa a Václava Kramolínů. Sakristie má valenou klenbu s pětibokými výsečemi.
Předmětem ochrany je areál kostela sv. Bartoloměje - kostel, márnice, výklenková kaple Kalvárie a ohradní zeď se třemi branami a pozemky areálu. Katedrála sv. V Plzni byl kostel sv. Bartoloměje postaven hned po založení města na konci 13. století. Stavba, která se nám dochovala, byla postavena během 14. a 15. KATEDRÁLA SV. Je možné platit kartou. Síťová klenba z druhé poloviny 15. století se klene ve výši 25 m. Kostel je vybaven mnohými uměleckými díly a je výmluvnou pokladnicí historie města.
V roce 1993 bylo zřízeno plzeňské biskupství a prvním biskupem byl jmenován František Radkovský. Kostel sv. Bartoloměje se stal (z podnětu sv. Jana Pavla II.) katedrálu. Starší hlavní oltář v čele presbytáře je novogotický a pořízen byl v roce 1883. Uprostřed je Plzeňská Madona, nad ní patron kostela sv. Bartoloměj. Ve spodní řadě jsou čtyři muži, evangelisté - sv. Jan, sv. Lukáš, sv. Matouš a sv. Vedle sochy Panny Marie jsou sv. Jan Křtitel, sv. Václav, sv. Vít a sv. Jan.
U patro výš vedle sv. Bartoloměje jsou sv. Petr z Alkantary, sv. Ludmila, sv. Anežka Římská a sv. Roch. U tohoto oltáře sloužili kněží bohoslužby zády k lidu až do roku 1964. Nový hlavní oltář byl zhotoven spolu s ambonem ze světlé žuly v roce 2006. Nová úprava byla doplněna porfyrovými lavicemi zvanými chórové. V kostele najdeme více oltářů, protože se dříve mohly sloužit bohoslužby jen v ranních hodinách a samostatně, přičemž při kostele působilo více kněží.
Na konci 18. stol. bylo v kostele 33 oltářů, z nichž většina byla postupně odstraněna. Vypodobnění příběhu ukřižování Ježíše Krista je zavěšeno ve vítězném oblouku. Je gotické, pochází z poloviny 15. století. Ve skupině s ním je vlevo matka Panna Maria, vpravo Jan, jeden z učedníků, a u kříže klečí sv. Nejvýznamnějším uměleckým dílem v kostele je kamenná gotická socha Panny Marie Plzeňské z doby kolem roku 1380, vytvořená v tzv. „krásném slohu“. Můžete ji spatřit uprostřed hlavního oltáře.
V katedrále je mnoho vyobrazení svatých. Za zvláštní pozornost stojí gotická socha sv. Václava z doby po roce 1500, Panna Maria Bolestná ze stejné doby a např. i obraz sv. V boční pravé lodi katedrály se nachází Šternberská kaple, kterou postavil v 70. letech 15. století ve slohu pozdní gotiky Hans Spiess, jenž pro krále Vladislava II. přestavoval hrad Křivoklát. Poslední pohřeb Šternberků, konkrétně Bohunky Šternberkové z Lobkowicz, se zde konal v roce 1605. Od té doby kaple sloužila pro církevní obřady lidí na okraji společnosti, např. V roce 1870 se zřítila část štítu kostela a probořila klenbu. Nová klenba s visutým svorníkem byla postavena na začátku 20. Nejstarší zmínka o varhanách v kostele sv. Bartoloměje pochází z roku 1462. Dnešní varhany byly pořízeny v roce 1894 v pražské dílně varhanáře Petra, elektrifikovány a přestavěny byly v roce 1923. Fasády kostela jsou také zdobeny mnoha výtvarnými díly. Hlavní portál byl doplněn barokními sochami ukřižovaného Ježíše s Pannou Marií a sv. Janem, nad nimi je sv. Za presbytářem je gotická, tzv. Olivetská hora, skupina soch modlícího se Ježíše Krista s třemi spícími apoštoly. Vedle je pod stříškou působivý Ježíš Kristus na kříži z roku 1634. Nad nimi jsou znaky českého krále a řádu německých rytířů.
Chrám v centru Jihlavy je zasvěcen patronu horníků svatému Jakubu Většímu a Máří Magdaléně. Výstavba kostela trvala do roku 1257, kdy ji vysvětil olomoucký biskup a přenesli sem faru ze želivského kláštera.Severní věž dokončili počátkem 14. století. Měří 63 metrů a dnes slouží jako vyhlídková. Její ochoz se nachází ve čtyřiceti metrech. V roce 1561 je v historických pramenech doložena činnost věžníka a jeho dvou pomocníků - ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věžník tu se svou rodinou bydlel do roku 1924. O sto let později přistavěli i jižní zvonovou věž. Kostel pak trápily požáry a nakonec byla severní věž snížena a obě dostaly renesanční báně.
Největší obraz na hlavním oltáři má přes sedm metrů a je dílem jihlavského rodáka Steinera, který byl jedním z dvorních malířů císařovny Marie Terezie. Uměleckým předmětem je také socha sv. Kateřiny ve stylu krásných madon nebo dřevěná Pieta. V obvodové zdi kostela zvenčí je vsazeno 13 náhrobních kamenů pocházejících ze zrušeného hřbitova. Od 8. června 2020 si mohou návštěvníci prohlédnout opravené krovy v rámci komentovaných prohlídek. Předcházela tomu tři roky trvající oprava střechy, jež probíhala od května 2017 do srpna 2019.
