Český ekumenický překlad Bible představuje jedinečnou snahu o shodu mezi různými církevními tradicemi na českém jazykovém prostoru. Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války a vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností.
Historie a koncepce ekumenického překladu
V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich. Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, a vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací.
Struktura a obsah vybraných pasáží
List Efezským se v českém ekumenickém překladu dělí na několikanásobné části, které zdůrazňují jednotu církve, boží milost a etické výzvy pro křesťany žijící v komunitě i v mezilidských vztazích. Pro začátek shrneme klíčové myšlenky ze 4. kapitoly: povolání žít v souladu s Kristovou milostí, jednotu Ducha a těla, budování Kristova těla skrze dary, a výzvu k životu v pravdě a lásce, které chrání před klamy světa. Dále pasáže z 3. kapitoly vyzdvihují tajemství evangelia z pohledu apoštolů a proroků, zejména pro původně pohanské věřící, a jejich začlenění do Božího lidu skrze Krista.
V 2. kapitole najdeme motivy prozpůsobené uspořádání mezi židy a pohany, zde kladené na jednotu v Duchu a vybudování jednoho nového člověka na základě Kristovy oběti. Následuje obraz Kristova těla jako duchovního chrámu, do něhož patří i čtenáři, a poselství pokojného spoluzrození s Bohem i mezi lidmi.
V Znaku nového života a Znaku pokory list Efezským 3 a 5 kapitoly rozvíjejí etické nároky: opouštění starého života, obrácení mysli, oblékání nového lidství, bohatou praxi lásky, pokoje a dodržování vzájemné úcty v rodinách a komunitě. Zvláštní důraz se klade na spravedlnost, pravdu a svatost, na rozlišování mezi světlem a tmou a na obdarování Duchem svatým.
Etika a praktické pokyny pro život ve shromáždění
V klíčových pasážích listu Efezkým, zejména v 4. kapitole, jsou citovány výzvy k pokoře, trpělivosti a snášení v lásce. Následuje pokyn, aby se jednotu Ducha zachovávalo skrze svazek pokoje a aby křesťané pracovali na budování Kristova těla. Z dnešního hlediska to znamená usilovat o okamžitou realizaci Kristova učednictví v každodenním životě, vyhýbat se klamům a lstivým naváděním a žít v pravdě a lásce.
Jako součást etiky je vyzdviženo zacházení s msty a hněvem - prostorem pro odpuštění a laskavost, stejně jako ochota vyhledávat pokoj s bratry a sestrami ve víře. Důraz se klade na morální čistotu, vyhýbání se smilnění a lakomství, na to, že každý křesťan má činit dobře pro společné dobro a aby údy těla Kristova spolupracovaly jako jednotné společenství.
Ekumenická práce a překladatelské edice
Český ekumenický překlad, který vznikal spoluprací professorů a biblických společností, se stal kompromisem mezi různými konfesemi a stal se významným zdrojem pro citace v moderní literatuře. Díky své široké přijatelnosti zahrnuje i pasáže z deuterokanonických knih a je často citován i v samostatných studiích, teologických komentářích a liturgických textech.
Současně lze vnímat, že překlad přispěl k common-ground české bible literatury, například vedle Bible kralické, jako standardní zdroj biblických citací a mezikřesťanského dialogu.
Klíčové myšlenky a jejich dopad na čtení novozákonních pasáží
Široká spolupráce a konsensus při tvorbě ekumenického překladu posiluje důvěru čtenářů v text a usnadňuje interpretaci složitějších pasáží apostolských listů, včetně Efezským 1-6. Při čtení listu je proto užitečné sledovat hlavní témata: svaté povolání žít v souladu s Kristem, jednotu církve a Ducha, roli darů pro službu, etické ponaučení o vztazích a volání k pokojnému spolužití.
Pasáže o štítech víry a boji proti duchovním silám nabízejí obraz bojového života křesťana, který vyžaduje modlitbu a bdělost, aby se vnitřní člověk upevnil ve víře a aby se ochrana Kristova zásahovala nad komunitou věřících.
Vliv na českou teologickou literaturu a vyučování
Ekumenický překlad se stal důležitým referenčním bodem ve vzdělávání teologů, pastorační praxi i liturgii. Jeho vliv se projevuje ve způsobu, jakým se v českých církevních školách a sdruženích vyučuje etika, teologie a exegeze pasáží z Efezským a dalších dopisů, a jak se formuje dialog mezi protestantskými, katolickými a pravoslavnými zornými úhly.
Vnímání jednoty a tolerance v interpretaci posiluje i praktické aspekty pastorační práce, dialogu mezi farářskými sbory a laikou, a to v kontextu každodenního života společenství.
Shrnutí vlivu a významu pro studium písma
Ekumenický překlad Efezským ukazuje, že Boží lid je povolán k jednotě, která vychází z Krista a jeho obdarování jednotlivců. Z textů plyne důraz na osobní i komunitní zodpovědnost za život podle pravdy, lásky a spravedlnosti, a na to, že pokoj a usmíření jsou jádrem mezináboženského porozumění i vzájemného respektu mezi jednotlivci i církvemi.
tags: #efezskym #ekumenicky #preklad