Jeden z nejvýznamnějších kapucínských chrámů v Praze, kapucínský rektorátní kostel zasvěcený sv. Josefu Pěstounovi, stojí přímo u kostela a v jeho okolí se dodnes prolínají klášterní tradice s městským životem.
Přímo u kostela je stanice metra trasy B (Náměstí Republiky) a také zastávka tramvajových linek 6, 8, 15, 26, i autobusové linky 207.
Historie a architektura
Postavil ho v letech 1636-1653 stavitel M. Mayer a G. Decapaoli.
Kostel je od svého otevření roku 1642 spravován řeholní komunitou bratří kapucínů.
Jednoduchá obdélníková stavba s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů, má i prosté vnitřní vybavení.
Exteriér kostela působí nenápadně, až stroze, avšak behind jeho fasádou se skrývá bohatý interiér.
Vysoká loď, barokní oltáře a zdobné kazatelny vytvářejí silný dojem, umocněný hrou světla a stínu.
V nikách při uliční zdi před vchodem do dvora stojí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Serafínského od F. Preisse z roku 1708, původně umístěné na Karlově mostě.
Na čelní stěně je freska sv. Josefa, Pěstouna Páně.
Oltáře pocházejí převážně z pozdně barokní doby, obrazy na bočních oltářích sv. Antonín a sv. Felix jsou od Karla Škréty a nástěnnou malbu vytvořil František Duchoslav v roce 1862.
V sousedství byl nově vybudován klášter - Řeholní dům.
Interiér a umělecké díla
V interiéru kostela se nachází dva oltářní obrazy sv. Antonína a sv. Felixe z Cantalice od Karla Škréty z roku 1653 a nástěnná malba od F. Duchoslava z roku 1862 a plastiky z dílny R. J. Prachnera.
Ve dvorku před kostelem se nachází dodnes hojně uctívaná socha sv. Judy Tadeáše z roku 1741.
V nikách situovaných do náměstí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vnitřní vybavení je prosté.
Jednoduchá obdélníková stavba s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů.
Kostel je součástí farnosti sv. Petra na Petrském náměstí a chová se jako klášterní kostel stále funkčního kláštera řádu kapucínů.
Betlémské dílo a reliéfy
Betlém v tomto kostele kapucínského řádu je řezbářské dílo připisované rodině pana Josefa Chocholy (1866-1918) z Příbrami, který se později přestěhoval do Prahy na Smíchov.
Jesličkové figury řezali i synové Josef, Adolf a Václav; rodina tvořila své dílo jako součást tradiční řezbářské živnosti.
Klášter a kapucíni
Kostel byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1630 Gerhard z Questenberku.
Kapucíni - známí svou skromností - vtiskli stavbě strohou a prostou podobu, která však neztrácí na monumentalitě.
Kostel svatého Josefa na náměstí Republiky byl vystavěn na konci 17. století jako součást kapucínského kláštera.
V roce 1950 při akci StB, která byla namířena proti klášterům, byla tato kolej zrušena a redemptoristé odvezeni do oblasti Králík.
Současnost a provoz
Dnes je kostel stále využíván pro bohoslužby, ale zároveň přitahuje i návštěvníky, kteří hledají klidné místo k rozjímání.
Kostel je od svého otevření spravován řeholní komunitou bratří kapucínů a klášter nadále slouží věřícím i turistům.
V současné době probíhá náročná rekonstrukce tohoto kostela, ale od ledna 2015 se podařilo obnovit pravidelné zvonění a v listopadu 2016 byl obnoven provoz věžních hodin na obou věžích.
