Svatodušní pondělí (Lundi de Pentecôte) se slaví ve Francii a nejméně 11 dalších zemích. Slaví se v neděli 50. den po Velikonoční neděli. Firmy se během tohoto svátku obvykle zavřeno.
Ve Francii existuje svoboda náboženství. Více než 50 % obyvatelstva se pojí ke křesťanství, valná většina k římskokatolické církvi. Téměř 6 % jsou muslimové a necelých 40 % Francouzů se řadí k nevěřícím.
Svatodušní pondělí je druhým dnem křesťanského svátku Letnic a připadá na pondělí následující hned po Svatodušní neděli. Letnice jsou jedny z nejvýznamnějších křesťanských svátků vůbec. Letnice (lat. Pentecostes = 50. velikonoční den) se stal dnem seslání Ducha Svatého na apoštoly shromážděné i s Pannou Marií na modlitbách.
Roucho kněze při bohoslužbách je červené barvy „ohnivé“, která má připomenout ohnivé jazyky, v jejichž podobě Duch svatý na apoštoly sestoupil. V době raného křesťanství se konaly křty, protože svatodušní svátky byly vedle Velikonoc určeny jako druhý termín pro přijímání nových věřících. Letnice nemají pevný termín a mohou proběhnout v časovém rozmezí od 10. května do 13. června.
Ve Francii se v souvislosti s kulturou a historií uvádí, že Francie má velmi bohatou historii - od stoleté války po druhou světovou válku a slavné vylodění v Normandii. Důležité je si uvědomit, že Francie významně pozměnila dějiny celé Evropy a zasáhla do většiny významných konfliktů na kontinentě. Ovlivnila evropské smýšlení sociálně, kulturně i intelektuálně.
Francie je domovem řady kulturních a historických fenoménů. Francouzská gotika, renesance, baroko, secesi a impresionismus tvořily dějiny západní civilizace. Z moderní éry je nutné zmínit francouzskou secesi neboli art nouveau a impresionismus. Z literatury jsou známá jména jako Molière, Antoine de Saint-Exupéry, Jules Verne, Jean de la Fontaine nebo Markýz de Sade.
Ve Francii se zdraví především v přátelském, ale mezi ženami i v pracovním prostředí polibky na obě tváře. Nejedná se o polibky v pravém slova smyslu - nedotýkáte se rty, ale pouze tváří. Muži v pracovním prostředí často pozdravují potřesením rukou. Francouzi jsou velmi hrdí na svůj rodný jazyk a oceňují zdvořilost i přesnost při jednání. Chodit na schůzky a setkání včas je považováno za normu. Francouzi jsou velmi upřímní a kritiku řeší přímo.
Ve Francii je důležité rozlišovat soukromý a pracovní život; veřejné mluvení na plné hlasitosti bývá považováno za neslušné. Návštěvy kostela křesťanského vyznání a tradiční oslavy Letnic patří k různým způsobům slavení. Na Velikonoce jsou tradiční pokrmy a zvyky zaměřené na rodinu a gastronomii, ne vždy s výrazným náboženským podtextem.
Osvětová a historická výprava po Francii ukazuje, že městské i venkovské tradice a svátky, jako jsou oslavy Nového roku, Velikonoc, Letnic a další, se prolínají s každodenním životem lidí, včetně seniorů. Svatodušní pondělí se stalo v určitém období státním svátkem, ale jeho praktická podoba se v čase měnila. Po vlně veder v roce 2003 se status svátku změnil na den solidarity, ale v roce 2008 došlo k dalším změnám a svátek byl znovu zohledněn jako volitelný pracovní den pro zaměstnavatele. Dnes pracuje na Zelené pondělí přibližně třetina zaměstnanců ve Francii.
Oslavy Letnic v různých evropských zemích zahrnují různé tradice, a proto se uvádí, že dánsky a norsky jsou spojeny s letnicemi a zelenými svátky. Pro starší občany může být svátek spojován s různými sociálními programy a solidaritou, která se týká podpory nezávislosti seniorů a zdravotně postižených osob. Důležité je, že Letnice připomínají seslání Ducha Svatého a slouží jako důležitý duchovní i společenský moment.
Na závěr lze říci, že Svatodušní pondělí má v některých oblastech Francie a v jiných evropských zemích jak duchovní význam, tak i praktické a sociální důsledky pro pracovní dny, hospodářství, rodiny i seniory. Znalost různých tradic a jazykových postojů může obohatit cestovatelské i kulturní zážitky návštěvníků Paříže a dalších regionů.
Co se stalo o Letnicích a proč je to důležité
tags: #francie #svatodusni #pondeli #seniori