Hana Hradilová: krestansky biografie a související historické portréty v kontextu české kulturní a náboženské historiografie

Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného na komplexní analýzu dochovaných písemností spojených s působením premonstrátských konventů v pozdně středověkých Čechách. Těžiště spočívá v detailním formálním rozboru pramenů prostřednictvím klasických postupů pomocných věd historických - kodikologie a diplomatiky, rozšířených o modernější přístupy kulturních dějin a interdisciplinární využití dalších disciplín. Za posledním řádkem.

Písaři a písařky ve středověku své opisy často uzavírali poznámkami - kolofony. Někdy v nich sdělují, kdy, kde a co opsali, jindy se modlí, omlouvají, stěžují si, žádají odměnu nebo vyhrožují. Tato publikace, založená na korpusu více než 6500 kolofonů v rukopisech dnes uložených v českých knihovnách, představuje kolofony v češtině i v latině, klasické i překvapivé, srozumitelné i obskurní. Raně novověká Bohemia litteraria.

Reprezentativní antologie umělecké novolatinské literatury v Českém království je rozdělena podle žánrových oblastí a vnitřně strukturovaná do dvou částí, na literaturu do r. 1620 (renesanční humanismus) a literaturu pobělohorskou (barokní humanismus) s paralelním českým překladem a odborným komentářem. Obě části antologie předchází dvojice delších úvodních studií postihujících obecné rysy literárního vývoje v obou obdobích. Jednotlivé žánrové oblasti jsou uvedeny studiemi koncipovanými podle jednotného vzorce: informace o žánru, jeho charakteristikách a vývoji v daném období, o jeho hlavních představitelích a konkrétních významných dílech.

V letech 1645-1648, tedy krátce před koncem třicetileté války, zkonfiskovala švédská vojska řadu českých a moravských knihoven - především v Mikulově, Olomouci, Praze, ale i na dalších místech. Osudy přibližně 25 tisíc knih a rukopisů, z nichž se část dochovala do dnešních dnů ve více než šedesáti institucích napříč Evropou, představují fascinující příběh jednoho z nejvýznamnějších zásahů do české kulturní historie a příklad kulturního transferu v evropském raném novověku. Předkládaná publikace sleduje složitý životní cyklus těchto svazků - od okamžiku jejich konfiskace přes transport do Švédska a jejich začlenění do tamního prostředí až po jejich novodobé znovuobjevování.

Bohumil Hrabal neidylický. Bohumil Hrabal patří mezi nejvýznamnější české spisovatele druhé poloviny 20. století. Má však to štěstí i smůlu, že jeho dílo je zasazeno do určitého idylického oparu. Bývá spojován s nostalgickou idylou, bujarým veselím, pijanstvím, ale i s tklivým lidstvím a pábitelstvím. Proradnost klišé tkví nejen v jejich falši, nýbrž také v jejich sklonu banalizovat, dopředu rozpouštět a neutralizovat vše nejasné, víceznačné, temné a obtížně dostupné. Cílem této publikace je hledat a nalézat pozapomínaný obraz Hrabalova díla jakožto literatury vážné, netriviální, interpretačně nesnadné, sémanticky bohaté a rozmanité. Sjednocujícím tématem se tu stala určitá neidyličnost Hrabalova díla, jeho filozofický přesah a zakotvení, ale též jeho ironizující vztah k historickým událostem (a v první řadě k sobě samému). Do tohoto rámce patří též duchovní aspekty Hrabalova díla.

Příběh polabské vsi. Dějiny Čepí a jeho obyvatel do konce 17. Historik Martin Čapský z Univerzity Pardubice nabízí souhrn dějin polabské visky Čepí do konce 17. století. Neotřelé zpracování látky inspirované environmentálními přístupy je založeno na osobní znalosti krajiny a umožněno mimořádně rozsáhlým korpusem dochovaných archivních pramenů. Především jde o dokumenty tzv. havířského pořádku v Kutné Hoře, který ves vlastnil 150 let. Prodejem Čepí královské komoře a připojením k pardubickému panství v roce 1694 se příběh uzavírá. Četná korespondence poddaných s vrchností nám umožňuje postihnout měnící se životní podmínky či priority malé komunity v průběhu 16. a 17. století, jež se zvláště vlivem třicetileté války a změny klimatu (malá doba ledová) významně zhoršily.

Vielleicht sehen wir uns how se nám v češtině a němčině ukazuje střídání jazyků i kulturní transfer mezi regiony. Ludwig Pollak (1868-1943) pocházel z pražské obchodnické rodiny. Studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a později také ve Vídni, kde studia zakončil doktorátem. Roku 1893 získal stipendium na studijní cestu do Itálie a Řecka. Posléze se natrvalo usadil v Římě, kde se živil jako obchodník s uměním. Kniha přináší edici Pollakových dopisů jeho učiteli, pražskému profesoru archeologie Wilhelmu Kleinovi a celoživotnímu příteli Josefovi Šustovi, se kterým se seznámil v Římě, kde Šusta pobýval díky stipendiu. Pollakovy dopisy, zpřístupněné zde v německém originále i v českém překladu, přinášejí cenné svědectví o zmizelém světě kontaktů mezi českými a německými (popř. českoněmeckými) vědci v období před první světovou válkou a v období meziválečném.

Země Šahrzád. V Zemi Šahrzád sepsala autorka své prožitky z let 2013-2016, kdy jako žena diplomata pobývala v íránském Teheránu a z bezprostřední blízkosti poznávala íránskou každodennost i život vyšších vrstev, účastnila se společenských událostí, starala se o rodinu. Tato přelomová monografie z pera Vojtěcha Šustka, určená odborným i laickým zájemcům o dějiny druhé světové války, okupace Československa a protinacistické rezistence, popisuje jedno z nejdramatičtějších období našich moderních dějin a je vyvrcholením autorova dlouholetého bádání o atentátu na Heydricha a jeho důsledcích. Autor zde navazuje na své čtyřsvazkové ediční dílo Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. Edice historických dokumentů (vyd. Monografie je rozdělena do dvou tematicky propojených částí: I. Akce československého domácího a zahraničního odboje proti Heydrichovi; II. Dopad poheydrichovského teroru na českou společnost. Součástí publikace je výpravná obrazová příloha od Jaroslava Čvančary obsahující 170 dobových vyobrazení, v řadě případů dosud nepublikovaných.

Co se skeptickou generací? V polovině 60. let byly nejvyšší orgány státu konfrontovány s pasivitou mladé generace, s narůstající kriminalitou v jejích řadách a přejímáním západních vlivů, viditelným např. v hudbě. Když se J. A. Komenský dostal ve svém Věcném pansofickém slovníku k pojmu historia, začal etymologií: „Slovo je odvozeno od historeo vidím, hledím. Vlastně je to tedy to, co člověk viděl na vlastní oči.“ Není však historie něčím, co už z definice minulo, a stěží tak může být dostupné smyslovému poznání? V období raného novověku byla taková maxima nejen myslitelná, nýbrž explicitně proklamovaná. Zdaleka přitom nešlo o pouhý básnický obrat. Jednalo se o celý soubor textových, epistemologických a grafických praxí, s jejichž pomocí se historiografie šestnáctého a sedmnáctého století profilovala jako modelový empirický postup produkce a reprezentace vědění.

Živé pevnosti. Pevnosti, hradby a opevnění jsou tématem dějin vojenství, dějin stavebnictví i dějin každodennosti. Byly budovány k vojenským účelům, proto jsou spojeny s válkou, obranou, logistikou, často s lidským utrpením. I tak zůstaly důležitými centry v měnící se krajině - vždy byly místem k životu. Zůstaly jím i poté, kdy ztratily svůj vojenský význam. Pevnost totiž umí spoluutvářet obrysy vnitřního světa osob, které čerpají důležité impulzy z minulosti místa, v němž žijí, a pociťují nejen silné závazky k jeho dějinám, ale také - a možná více - odpovědnost k jeho dalšímu rozvoji i k lidem, kteří v něm žili v dobách dávno i nedávno minulých. Tomuto tématu se věnuje druhý svazek ediční řady Militaria academica, který vychází z příspěvků 12.

Jako každý sudý rok, i letos vychází další svazek Vlastivědného sborníku Muzea Šumavy v Sušici. Sázka na křížového krále. jsou dlouhodobým reziduem bádání o husitských válkách. překvapivé poznatky k „jiným dějinám husitské revoluce“. středověku. desetina obyvatelstva. Tuto čti pilně.

Sborník příspěvků k 60. narozeninám Aleny M. Soubor odborných statí věnovaných Aleně M. Černé, přední diachronní bohemistce a dlouholeté vědecké pracovnici oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, u příležitosti jejího životního jubilea. Autory příspěvků jsou jazykovědci a historikové z tuzemských i zahraničních akademických nebo univerzitních pracoviš. Jejich studie reflektují jubilantčiny široké odborné zájmy, zahrnující problematiku lingvistického zkoumání starších fází češtiny, zejména jazyka lékařských knih nebo života a tvorby Daniela Adama z Veleslavína, včetně jejich edičního zpřístupnění, i velkou míru organizace mezi­oborové spolupráce, kterou jubilantka iniciovala a jíž se soustavně aktivně účastní. Bez povšimnutí nezůstala ani oblast digitálních humanitních věd, protože právě Alena M. Černá je vůdčí osobností v oblasti prezentace výsledků jazykovědných, resp. filologických poznatků prostřednictvím internetu; především její zásluhou vznikl stěžejní webový portál Vokabulář webový.

Josef Ambrož Gabriel. Šumavan ve víru 19. Rozsáhlá biografie Josefa Ambrože Gabriela (1820-1880), dnes již méně známého regionálního politika, literáta a účastníka českého národního hnutí 19. století. V mládí se účastnil v Praze revolučního dění roku 1848, v letech 1861-1867 byl purkmistrem v Sušici, zároveň se stal i poslancem zemského sněmu. Byl též prvním starostou sušického samosprávného okresu. Projevoval se jako podporovatel umělců (vydával např. dílo Václava Klimenta Klicpery). V 70. letech se stal notářem v Bechyni. Ekonomické potíže a psychické problémy jej nakonec dohnaly k sebevraždě (1880). Autor dále sleduje následné osudy rodiny, především jeho tří dcer, jakož i Gabrielův druhý život. Gabrielova životní dráha je vylíčena na pozadí bouřlivé doby i jeho sociální vrstvy. Publikace si klade za cíl charakterizovat podobu retribuce v konkrétním městě a jeho regionu.

V Liberci, bývalém hlavním městě Říšské župy Sudety, otázka potrestání válečných zločinců a kolaborantů výrazně rezonovala. Určeni jsme k nevypřáhnutí… Farní archivy jako svědectví o roli duchovního správce a jejích proměnách v dlouhém 19. století. Práce jako na kostele… Dodnes užívané rčení vypovídá také o náročnosti kněžského povolání. Jsou občasná postesknutí dnešních duchovních na množství práce opodstatněná? Jak na tom byli jejich předchůdci? Tato publikace by ráda byla příspěvkem k hledání odpovědí. Činí tak zejména v dochovaných písemnostech z farního úřadování v dlouhém 19. století, a to ve východní části královéhradecké diecéze. Záměrem textu je postihnout různé role duchovního správce v tomto období. Představuje je jako individuality, vidí je jako „náboženské profesionály“ - udělovatele svátostí a svátostin, celebranty či kazatele. Dále vystupují jako katecheté a školdozorci i jako iniciátoři různých duchovních aktivit (poutí, lidových misií, bratrstev a spolků), ale též jako součást širších vazeb - ve vztahu k obyvatelstvu své farnosti, k zaměstnancům, k předchůdcům i následovníkům či k světské a církevní vrchnosti. Dále je farář zachycen jako správce zádušního i obročního jmění, movitého majetku, nadačního jmění i jako garant chudinské péče. Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech. Předkládaná interpretace městských nepokojů v 15. a 16. století spojuje přístupy moderní urbánní historiografie s rozsáhlou archivní heuristikou. Na městskou politiku sledovaného období je nahlíženo prizmatem změny doložené v řadě říšských měst. Model vyjednávání konsensu mezi městskou radou a vlivnými korporacemi začal v pozdním středověku ustupovat nové politice magistrátů, které se opíraly o novou městskou byrokracii, jež jim umožňovala plošně kontrolovat celý městský prostor. Podobné tendence se nyní podařilo doložit i v českých zemích, a to včetně nástrojů, kterých městské rady k plošné kontrole využívaly. Třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna (z. 1400) se do obecného povědomí zapsal především svými spory s králem Václavem IV., které vedly k umučení Jana z Pomuku (později svatořečeného Jana Nepomuckého). Mnohem méně je známo, že Jenštejn byl plodným a nadaným literárním tvůrcem, jenž ve svém rozsáhlém díle reflektoval palčivé problémy tehdejší doby, stěžejní otázky lidské existence i hlubokou osobní zbožnost. Právě tomuto rozměru Jenštejnova působení je věnována naše kniha. Přináší první kritickou edici kompletní sbírky arcibiskupových soukromých modliteb (Oraciones) s českým překladem a začleňuje ji do kontextu jeho životních osudů i stavu zpřístupnění jeho tvorby. Sbírka zahrnuje osmnáct prozaických i veršovaných modliteb, které vydávají jedinečné svědectví o Jenštejnově niterném duchovním životě, o jeho obavách i nadějích. Svou autentičností a naléhavým tónem však tyto texty mohou oslovit rovněž dnešního člověka, a získat si tak srdce čtenářů i po šesti staletích od svého vzniku. [27.09.23]Alena M. Inspirace slovy. Sborník příspěvků k 70. Soubor odborných statí a dalších příspěvků věnovaných Petru Nejedlému, přednímu diachronnímu bohemistovi a dlouholetému vědeckému pracovníkovi oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, u příležitosti jeho 70. narozenin. Příspěvky tuzemských i zahraničních autorů reflektují jubilantovy široké, nejen odborné zájmy, zahrnující problematiku lingvistického zkoumání starších fází češtiny, zejména slovní zásoby, s přesahy do historie, slavistiky, etymologie nebo klasické filologie. Bez povšimnutí však nezůstala ani oblast pedagogická, která se u jubilanta neomezuje jen na působení ve vzdělávacích institucích, ale promítla se také do jeho činnosti související s organizací Olympiády v českém jazyce. Druhé, upravené a rozšířené vydání komentované antologie textů nejvýznamnějších latinských pramenů ke slovanskému pohanství (první vydání 2017). Ve dvojjazyčném, latinsko-českém vydání se stručnými úvody, kritickým aparátem a výkladovými poznámkami systematicky předkládá čtenáři zmínky o náboženství, svatyních, bozích a zvycích starých Slovanů na Balkáně, v Polabí a Pobaltí, o christianizaci Pomořanska a Rujány či o údajných pohanských přežitcích v lidové kultuře středověkých Čech a Polska. Mimořádně cenná svědectví přinášejí rozsáhlé úryvky ze Životů biskupa Oty Bamberského, pojednávající mimo jiné o kultu bohů Triglava a Gerovita v Pomořansku, anebo obsáhlé pasáže z Činů Dánů Saxona Grammatika, vyprávějící o pádu svatyně boha Svantovita v rujánské Arkoně. [18.07.23]

Robert Dittmann a kol. Kralický Nový zákon z roku 1601. Bible kralická zaujímá v bohaté tradici českých převodů Písma postavení výjimečné. Specifikicky český nápravný směr středověké západní církve, jednota bratrská, vytvořila soustředěným kolektivním úsilím svých vzdělaneckých elit vybroušený a jednolitý převod z původních jazyků a soudobých nejlepších...

Zde můžete zanechat kontakt na sebe. Jádrem knihy je katalog písem a písařů z Čech z období před založením pražské univerzity (1300-1350), tedy z období prosazování gotických, zběžnějších (kurzivních) písem v diferencujícím se systému písemností (úředních i knižních). Vedle listinného písma je sledována činnost písařů panovnické kanceláře (v době prvních Lucemburků), písařů pražských biskupů a veřejných notářů. Pozornost je věnována zemským deskám, městským a cechovním knihám, urbářům a účetním knihám. Zvláštní oddíl se zabývá knižními písmy na základě studia rukopisných kodexů. Kniha vychází ve dvojjazyčné, česko-anglické podobě a je doprovozena velkým množstvím ukázek. (4. 3. 1943 Zlín - 14. 7. Studovala zpěv na brněnské konzervatoři, odkud přešla na JAMU, kterou absolvovala v roce 1969 (obor operní zpěv). První angažmá získala v brněnské opeře a operetě ještě v době studií.

Prvek osobní biografie se prolíná s tématy širšího historického a kulturního kontextu - od raného novověku po 20. století. Texty jednotlivých částí ukazují, jak je možné číst dějiny skrze jednotlivé prameny, a jak kolofony mohou odkrývat motivace, prosby a konflikty písařů i jejich institucionalizované okolí. Zároveň sledují, jak dochované materiály slouží k pochopení reálných podmínek života lidí v různých regionech a obdobích.

Struktura a metodika zobrazených pramenů

Publikace kombinuje formální analýzu pramenů (kodikologie, diplomatika) s kulturní historií a interdisciplinárním využitím dalších disciplín. Cílem je ukázat, jak kolofony odrážejí společenské a náboženské proměny a jak prostřednictvím nich můžeme nahlížet na každodenní život písařů i obyvatel středověkých měst a raného novověku.

Rozdělení materiálu podle pramenů a období umožňuje čtenáři sledovat proměny v charakteru písemností, jejich utváření společenských kontaktů a transfer kulturního bohatství mezi regiony Evropy. Současně se ukazuje, že kolofony nejsou jen poznámkami na okraji, ale důležitým zdrojem pro pochopení epistemologie dob a metod poznání historika.

V textu se objevují i konkrétní životní příběhy a biografické kapitoly, které propojují lokální dějiny s širšími evropskými trendy a ukazují, jak lokální dějiny souvisejí s dějinami národa a kultury.

Materiál zahrnuje i portrétní kapitoly významných osobností a regionálních hrdinů - například Josefa Ambrože Gabriela a jeho roli v českém národním hnutí 19. století, či vliv literárních a kulturních osobností na formování regionální identity. Zvláštní pozornost je věnována i duchovním vůdcům a jejich roli v komunitách během dlouhého 19. století, včetně jejich působení v diecézích a farnostech.

Konečně, texty otevírají diskusi o tom, jak přístupy digitalizace a veřejných digitálních zdrojů mění způsob, jakým přistupujeme k historickým pramenům a jak mohou digitální nástroje rozšiřovat dosah poznání mezi akademickou i laickou veřejností.

tags: #hana #hradilova #krestansky