Svatý Jan pod Skalou ve středních Čechách je dávným poutním místem, ke kterému se váže svatoivanská legenda z doby prvních českých knížat. Kdysi sem poutníky přitahovala jeskyně, ve které podle legendy žil první křesťanský poustevník Ivan. Dnes sem lidé přicházejí především za krásnou přírodou a vyhlídkou u křížku.
Svatý Jan pod Skalou je půvabná obec ve středních Čechách. Malá víska leží uprostřed skal mezi Berounem a Karlštejnem. Turisty do ní láká nejen jedinečná skalní vyhlídka, ale také benediktinský klášter, jehož počátky jsou spojené se svatoivanskou legendou. Podle ní se tu kdysi potkal kníže Bořivoj s prvním křesťanským poustevníkem Ivanem, který tu v 9. století žil v jeskyni.
Málo se ale ví, že se tu nacházejí i dvě zajímavé geologické oblasti. Před 400 miliony let byly v okolí desítky sopek, jejichž láva a popel ovlivňovaly složení zdejšího podloží. Svatý Jan pod Skalou je proto mezinárodně významným nalezištěm trilobitů. A nachází se tu také nejvýznamnější středoevropské ložisko travertinu. Hlavní část travertinové skály ovšem není vidět, protože je součástí podloží kostela Sv. Jana Křtitele a především legendární jeskyně, která se podle legendy kdysi stala obydlím poustevníka Ivana.
Celý areál byl totiž vybudován a částečně i vytesán do travertinové skály. V těsné blízkosti kláštera je volně přístupný malý kus travertinové skály. Hned vedle božích muk jsou na konci areálu popadané kameny. Pokud se na ně podíváte zblízka, můžete si prohlédnout zkamenělou vegetaci z dob lovců mamutů. Travertin je nažloutlý vápenec, který tvoří uloženiny dna čtvrtohorního sladkovodního jezera, které se v tomto místě kdysi nacházelo. Listy okolních stromů, větvičky i různé rostliny, které popadaly na jeho dno, postupně obalovaly vápencové sedimenty. Dodnes se tak v místním travertinu zachovaly jejich tvary.
Trilobiti jsou v nalezišti u elektrárny ve Svatém Janu pod Skalou doslova v každém kameni. Trilobiti schovaní v kamenech. Ve Svatém Janu pod Skalou se ale můžeme seznámit nejen s dávnou vegetací a mimořádně kvalitním travertinem. Procházka vás zavede až do doby, kdy byly v okolí desítky aktivních sopek. Některé byly podmořské, jiné vystupovaly nad hladinu a jejich láva, prach a popel postupně padaly na mořské dno, kde vytvářely teplé proudy. Díky tomu zde žilo obrovské množství živočichů. V okolní tmavé hornině je možné jejich zkamenělé zbytky najít dodnes.
Od benediktinského kláštera je potřeba se přemístit až na druhý konec obce směrem na Loděnici. Lesní cestička vás ze silnice odvede prudce do kopce do geologické oblasti Svatý Jan pod Skalou - U elektrárny, která je součástí Národní přírodní rezervace Karlštejn. Za dalších 200 metrů čeká rozsáhlé naleziště trilobitů. Na mnoha místech je vidět čedič, původně sopečná hornina vzniklá vylitou lávou z tehdejších vulkánů. Zajímavá jsou především kamenná moře místního silurského tufitického vápence, který je tmavší díky sopečnému popelu, jenž sedal na mořské dno. Stačí vzít do ruky libovolný kámen a geologickým kladívkem ho otevřít.
656795510554401212345678910111250-60m10 min.vápenec, lze lézt za několik hodin po dešti7 hodnocení14 hodnocení Rozložitá stěna mezi klášterem a křížem rozdělená na několik částí. Info k dopravě: Parkování v obci je zpoplatněno. Zobrazit mapu. 1) Vaňasova stěna - M, 6 cest; 2) Křížová stěna - levá část - M, ****, 55m, 10 cest; 3) Křížová stěna - střední část - M, 16 cest; 4) Křížová stěna - pravá část - M, ***, 50m, 11 cest; 5) Trojúhelníková stěna - M, 7 cest; 6) Rameno Trojúhelníka - M, 15 cest; 7) Stěna za klášterem - M, ***, 25m, 14 cest. Casové omezení ochrana přírody: lezení povoleno 1. 7. až 31. Svatý Jan pod Skalou. Svatý Jan pod Skalou, celkový pohled z vrchu. Znak, vlajka. Lokalita: Beroun, okr. Beroun, kraj Středočeský.
Historie sahá do 9. století s poustevníkem Ivanem a legendárním propojením s knížaty. Počet obyvatel, rozloha a další statistiky se průběžně mění; obec je součástí chráněné krajinné oblasti Český kras a leží asi 30 km jihozápadně od Prahy. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli svatého Jana ostrovskému klášteru, který zde v polovině 11. století u jeskyně svatého Ivana založil dceřiný klášter. Roku 1310 bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do Svatého Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Dochované budovy byly postaveny v letech 1653-1661. V letech 1726-1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer. Klášter byl zrušen roku 1785 a upraven na zámek. Od roku 1925 zde byla škola. Dne 1. ledna 1950 bylo zařízení oficiálně nazváno Tábor nucených prací. Vězňové docházeli do okolních lomů na těžké práce. Po zrušení tábora byl objekt v letech 1951-1953 přestavěn na věznici, která byla po nátlaku Mezinárodního Červeného kříže v květnu 1955 zrušena. Později zde byla škola pro příslušníky komunistické Státní bezpečnosti a nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra.
Ve vsi Svatý Jan pod Skalou (přísl. Sedlec, 596 obyvatel) byly evidovány tyto živnosti a obchody: biograf Pedagogium, obchod s dřívím, 4 hostince, mlýn, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, vápenka. Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. Do obce vede silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Zrekonstruovaná část úzkorozchodné dráhy sloužící při těžbě vápence je součástí skanzenu Solvayovy lomy na území obce.
Svatý Jan pod Skalou je tradiční, byť méně známou horolezeckou lokalitou v nejbližším okolí Prahy. Z hlediska horolezeckých aktivit jsou zde nejvýznamnější vápencové masívy Křížová stěna a Dušičková stěna, na kterých se nachází řada jednodélkových výstupů střední a vyšší obtížnosti. Lezení je povoleno od července do prosince, Dušičková stěna celoročně. Kostel Narození svatého Jana Křtitele s jeskyní svatého Ivana je raně barokní stavba z let 1657-1661 postavená podle plánů Carla Luraga. Uprostřed kostela stojí náhrobek svatého Ivana, ve kterém je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem - jeskyní svatého Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Proti kostelu na břehu potoka stojí tzv. Dominantou vesnice je 50-60 metrů vysoký pás impozantních vápencových masivů Svatojánské skalní stěny, která se v nejvyšším místě vypíná do výšky 150 metrů nad klášter a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty k vyhlídce u kříže na vrcholu skály, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1714. V obci je hřbitov s kaplí svatého Maxmiliána v neogotickém slohu, kterou projektoval Bernhard Grueber. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů.
Svatý Jan pod Skalou - Pramen svatého Ivana | ZÁZRAČNÉ PRAMENY. Pro návštěvníky je tedy typické kombinování duchovního dědictví, geologických unikátů a krásné krajiny Českého krasu.
