Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic byl založen roku 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a v 19. století byl významně upraven. Právě zde se měl odehrát děsivý příběh z balady Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Hřbitovní kostel sv. Maří Magdalény ve Velharticích je místem, které je protnuto záhadou a tajemným obrazem smutné tváře. Záhadný kostel se nachází se na malém vršku, který poskytuje výhled na obec i známý hrad. Uhořelí osadníci i hrob sudetských Němců. Kolují i zvěsti, že na místě kamenného kostela kdysi stával dřevěný kostel, do nějž se jednoho dne ukryli osadníci s ženami a dětmi před lupiči. Ti kostel vypálili a nešťastníci tak uhořeli zaživa.
Na hřbitově se má také nacházet neoznačený hromadný hrob, kam byly naházeni zavraždění sudetští Němci během jejich divokého odsunu po druhé světové války. S Velharticemi se však pojí ještě další tragické události. Zdejší hrad, údajně propojený se hřbitovním kostelem podzemní chodbou, vlastnil v 17. století španělský dobrodruh Martin de Hoeff-Huert, který prý zdejší obyvatele obracel na katolickou víru poměrně drastickými způsoby a v hradní hladomorně umučil desítky lidí.
Svatební košile podle Ing. Kozáka. Před dávnými a dávnými časy, v dobách, které už nepamatuje zřejmě žádný ze stávajících náhrobků, se zde prý odehrálo cosi děsivého. Cosi tak odporného, že zatím nikdo nebyl schopen hřbitov od následků tohoto činu očistit. Cosi, co prý později inspirovalo Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile, poprvé zveřejněné v roce 1843. V knize Tajemná místa Pošumaví pana Pavel Kozák líčí příběh svatební košile takto: milenec dotyčné dívky odešel kamsi do boje, kde byl zabit, ale pohřben byl zde. O dívku pak velmi usiloval jiný muž, ona ale stále myslela na zemřelého a nikoho dalšího nechtěla. Ten druhý ji nakonec začal nenávidět a vymyslel šílenou pomstu. Pomocí obřadu černé magie mrtvého oživil, aby svou milou unesl, což muselo skončit i její smrtí. To by se také stalo, kdyby v poslední chvíli nezasáhla jedna z vysokých duchovních bytostí a neoddělila mrtvého a živou od sebe. Místo kde byli, když "zakokrhal kohout", lze dodnes nalézt v určitém úseku dnešní hřbitovní zdi.
Tajemný kříž a podzemní historky
Zajímavým místem je i kříž v předsíňce kostela. V jeho horním rameni se nachází silový bod. O něm se v knize píše, že polarita jeho energie prošla kdysi během krátké doby změnami, vyvolanými událostmi v blízkosti místa. Ty bylo možno zjistit virgulí v následující obecné časové posloupnosti. Někdy za dob velké Moravy začalo být toto místo užíváno jako pohřebiště. Nedlouho na to bylo znesvěceno černou magií a došlo tu k ohrožení života jakési ženy, která však byla zachráněna vyšší mocí. Negace tu nicméně zůstala a bylo proto brzy několikrát po sobě odstraňována vysokou duchovní bytostí, zřejmě při zjevení. K očištění místa však dodnes nedošlo.
Skvrny na štítu kostela
Další zvláštností jsou tmavé skvrny na zděném štítu kostela, které při pozornějším pohledu nápadně připomínají dívčí tvář. Skvrny prý na chvíli zmizí, když štít dostane novu omítku či nátěr, ale pak se znovu objeví. Někteří místní věří, že tvář patří dívce unesené sem oživlým umrlcem. Jiní si myslí, že jde o obličej hradní paní, či jiné ženy, která poblíž kostela kdysi tragicky zahynula.
Objevte záhadný hřbitovní kostel sv. Cestujte vlakem, autobusem i MHD. Do Velhartic na Klatovsku v Plzeňském kraji míří spousta turistů jednak kvůli krásné šumavské přírodě, jednak i kvůli věhlasnému hradu. Další místní zajímavostí je Kostel svaté Máří Magdalény, který bývá řazen k nejděsivějším místům v Čechách. A proto je i on a spolu s ním i okolní hřbitov hojně navštěvovanou lokalitou. Pokud si k návštěvě kostela, respektive hřbitova a jeho okolí, jelikož kostel bývá veřejnosti zpřístupněn jen výjimečně, vyberete pěkné počasí, jistě vás ani nenapadne, že byste se na tomto místě mohli cítit nepříjemně. Cesta ke kostelu je lemovaná břízami, mezi kterými probleskují sluneční paprsky.
Kostel sv. Máří Magdalény jako gotická památka
Kostel sv. Máří Magdalény byl postaven roku 1373. V 16. století byl přestavěn do současné gotické podoby. Kostel je známý především díky zajímavému úkazu. Na severní straně je na štítu kostela patrná lidská tvář. Nejlépe ji můžete pozorovat z dálky, a to ze silnice mezi Velharticemi a Nemilkovem. „Traduje se, že je to tvář dívky, která figuruje v Erbenově baladě Svatební košile,“ říká místostarosta obce a předseda Občanského sdružení na záchranu kostela svaté Máří Magdalény ve Velharticích Jan Löffelmann. Místo údajně inspirovalo Karla Jaromíra Erbena k napsání této balady.
Obřad vzkříšení mrtvého i upálení. Kostel navštívili také jedinci i celé skupiny, které se zabývají zkoumáním nadpřirozených jevů. „Někteří z nich tvrdí, že jsou tu jisté zóny, kde se vyskytuje takzvaná negativní energie. Jsou lidé, kteří říkají, že když sem vstoupí, tak mají nepříznivý, tísnivý pocit, že je bolí hlava nebo se u nich dostaví nevolnost,“ popisuje místostarosta. O místě se také traduje, že v jihovýchodní části hřbitova měl být kdysi dávno proveden obřad vzkříšení mrtvého. Negativní energie uvolněná při tomto obřadu se podle některých legend měla vtisknout do hřbitova samotného a také do již zmíněného štítu kostela. Dívčin obličej se lidé v minulosti pokoušeli přemalovat, ale nepodařilo se to. Obličej vždy znovu vystoupil na povrch nové fasády.
K velhartickému hřbitovu se váže ještě jeden ponurý příběh. Jednou tu vesnici doslova srovnali se zemí lupiči, lidi nahnali do kostela a kostel zapálili. Neví se, jestli to skutečně takhle proběhlo a zda právě to není důvodem zdejší negativní energie,“ říká Jan Löffelmann. On sám ale prý žádnou negativní energii necítí. Škola ve Svaté Maří patří do malé skupiny českých škol na prachatického okresu, u nichž můžeme určit dobu jejího vzniku. Po založení samostatné fary v roce 1735 došlo ve Sv. Maří i k otevření školy. V roce 1802 došlo k opravě kostela a školy, která však nevyhovovala pro zvýšený počet školních dětí a v roce 1822 bylo započato se stavbou nové školní budovy.
V této nové škole údajně již vyučoval Pavel Trampus. Po něm následoval učitel M. Kubíček z Bohumilic a ve 30. letech 19. století byl dosazen za učitele do Sv. Maří František Štětka, který zde působil přes 40 let. Jeho nástupcem se stal Václav Vobořil, který se sem nastěhoval 28. února 1878. V červnu téhož roku byla školní budova opravena. Počet školních dětí stoupal a v roce 1884 dosáhl počtu 217. Okresní školní rada v Prachaticích 20. října 1884 nařídila místní škoní radě rozšíření školy a úpravu kuchyně u bytu řídícího učitele. S přístavbou se začalo v dubnu r. 1887 a již koncem července byla ukončena. Slavnostní posvěcení přístavby se konalo 28. září 1887. V lednu 1890 se stal zatímním správcem školy Matěj Pozníček, v červenci pak nastoupil místo řídícího učitele Jan Čejka. Ze školního roku 1890/91 se zachoval první seznam dětí ve škole ve Sv. Maří. Na začátku školního roku do ní docházelo 238 dětí a na konci 250 dětí. Po smrti řídícího učitele Matěje Pozníčka byl jmenován 16. prosince 1917 zatímním správcem školy Alois Řezníček. V důsledku světové války poklesla v roce 1918 také školní docházka. Na počátku školního roku 1920/21 navštěvovalo školu 165 žáků. Počet dětí postupně klesal a na konci školního roku 1921/22 bylo již 140 žáků, na konci školního roku 1924/25 se snížil počet školních dětí na 117 žáků.
V červenci 1929 odešel řídící učitel Alois Řezníček a jmenována byla Božena Mráčková, která po roce vzdala správy školy a jejím nástupcem se stal Jakub Heral. Na konci školního roku 1931/32 navštěvovalo školu pouze 109 žáků a žákyň. V červenci roku 1932 se nástupcem Jakuba Herala stala zastupující řídící učitelka Božena Mráčková, která byla od 1. července 1933 jmenována definitvní řídící učitelkou při obecné škole Svatá Maří. Ta byla ale v únoru 1946 přidělena zemskou školní radou na školu v pohraničí a novou řídící učitelkou školy se stala Helena Nováková, která již koncem školního roku 1945/46 požádala o propuštění ze školní služby. V září 1946 nastoupil učitel Vojtěch Zemek. Do nového školního roku 1946/47 bylo zapsáno 44 dětí. Z důvodů poklesu žáků byla od 1. září 1946 zrušena třetí třída a škola se stala dvoutřídní. Řídícím učitelem od února 1948 byl Josef Michal, kterého od září 1948 vystřídal Vojtěch Zemek, který potom působil na škole až do března 1951.
Na počátku školního roku 1948/49 navštěvovalo zdejší školu celkem 43 dětí. V lednu 1946 bylo rozhodnuto, že škola ve Sv. Maří se stane jednotřídní vzhledem k tomu, že počet dětí klesl na 40. V březnu 1951 byl ustanoven ředitelem školy Jaroslav Pícha, v září nastoupil jako ředitel Bohdan Škornička. Školní rok 1951/52 byl zahájen se 47 žáky. V roce 1952 byla provedena v obci elektrizace obce a při této příležitosti byla zavedena elektřina i do školní budovy. Dne 1.září 1958 nastoupil na školu nový ředitel školy Jiří Had. Na škole v tomto roce bylo celkem 41 dětí. Na začátku školního roku 1970/71 poklesl počet školních dětí na 27, na začátku školního roku 1971/72 to bylo již pouze 16 žáků a žákyň. Dne 1. srpna 1972 předala ředitelka školy Marie Hadová školu nastupující ředitelce Blaženě Svěchotové. Pokles počtu školní mládeže na škole Sv. Maří dále pokračoval a na začátku školního roku 1976/77 bylo ve škole pouze 15 dětí. Pro nedostatek žáků došlo k 31. srpnu 1977 ke zrušení školy.
Geografie a současnost
Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic, založený v roce 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a 19. století byl významně upraven (okna, nová klenba presbytáře, kruchta). Zde se měl odehrát příběh pověsti z balady Svatební košile od Karla Jaromíra Erbena (sbírka Kytice). Hřbitov Velhartice stojí na jihozápadě Čech asi 20 kilometrů od města Klatovy. Malebná ves se nachází na jižním svahu kopce pod Mařským vrchem, nadmořská výška obce 760 m n.m. (Svatá Maří náves). Z obce je krásný pohled na Boubín a Bobík, Vimperk. Celkový počet obyvatel této části obce je 613 (data k 30. 10. 2022).
Na severní straně štítu kostela je patrná lidská tvář, která podle místních zřejmě patří dívce z Erbenovy balady. Místo údajně inspirovalo Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile.
Hřbitov Velhartice a okolí bývá považován za místo s negativní energií; podle legend má na něj vliv i obřad vzkříšení mrtvého a stopy energie z černé magie. Stopy energie jsou spojovány s tmavými skvrnami na štítu, které se objevují a znovu mizí po obnovení omítky. Zvažte návštěvu za krásného počasí a vyhledejte výhled na hrad Velhartice a šumavskou krajinu.
Centrum hřbitova tvoří kostel sv. Máří Magdalény. U bočního vchodu do kostela je kamenný kříž, kde se soustřeďuje negativní energie. Dříve se tu nacházela Velhartická archa, pozdně gotický skříňový oltář, cenný pro umělecké zpracování. Hřbitov Velhartice najdete na jihozápadě Čech asi 20 kilometrů od Klatov. Malebná ves Sv. Máří náves má nadmořskou výšku 760 m n. m. a 766 m n. m. na Štítkově.