Kostel Groß St. Martin je jedním z dvanácti významných románských chrámů v Kolíně nad Rýnem a spolu s Kolínskou katedrálou představuje dominantu města. Nachází se v historickém jádru u břehu řeky Rýn, obklopen ulicemi a domy z 70. a 80. let; byl postaven asi od roku 1150 na římských a raně středověkých základech a dokončen ve 13. století. Do roku 1802 sloužil jako kapitulní chrám benediktinského klášera, poté jako farní kostel. Byl vážně poškozen během druhé světové války a obnova trvala až do roku 1985. Od roku 2009 je Groß St. Martin využíván Fraternité de Jérusalem a slouží jako klášterní chrám. V kryptě je k vidění římské vykopávky.
Historie a vývoj gotického a renesančního jádra
Ke kostelu patřila hřbitov a škola; ve 13. století byl kostel rozšířen o nové městské hradby a dochovaly se stopy po původní stavbě, která byla původně románská. Kostel byl tehdy přestavěn v gotickém slohu; zeď přiléhala k hradbě a odtud pochází název sv. Martina ve zdi. První gotický chrám vznikl pravděpodobně na konci 14. století; jeho stavebníci mohli být místní vladyka Zdeslav z Chrustoklat, pražský měšťan Menhard Rokycanský či samotný Karel IV., který vyměnil patronát s Vyšehradskou kapitulou. Renesanční úpravy přinesly interiéru kazatelnu z roku 1574 financovanou Martinem Náchodským a dále pak stavební prvky, které připomínají atmosféru předbělohorského kostela. Kostel v 16. století zažíval období reformních snah, a to díky aktivní účasti farářů i husitského hnutí.
Barokní období započalo po získání panství škvoreckého rodu; věž byla zvýšena v letech 1660 a kolem roku 1705 proběhla celková barokní přestavba. Původní gotický presbytář byl rozebrán a loď prodloužena, oratoře nadluhovaly, kruchta byla nahrazena novou a kostel získal cibulovou báň na věži; barokní omítka sjednotila vnější fasádu. V 18. století došlo k dalším úpravám včetně výměny staršího oltářního zařízení a k postupnému obměňování interiéru. Velký čištění a obrátky studující renovace následovaly během 19. a 20. století, a to zejména po ničivém poškození věže a střech v 19. století a během válek.
Současný stav a interiérová galerie
Presbytář je v interiéru oddělen vítězným obloukem, klenba je cihlová s plochým profilem na pasech. Po stranách se nacházejí dvě boční oratoře v patře a v přízemí sakristie a kaple; západní část lodi nese renesanční kruchtu podepřenou arkádami a sloupky s kamennými reliéfy. Loď je osvětlena čtyřmi barokními okny; pod barokní omítkou byl v roce 2013 odhalen zazděný gotický portál. Věž se dochovala se třemi gotickými okénky a střílnovými okny; exteriér pokrývá jednotná barokní omítka s pilastry a korunní římsou, zakončená strmou střechou.
Interiér je bohatý na historické památky: renesanční kazatelna z roku 1574, původní renesanční desky a náhrobníky šlechtických rodin, včetně několika dětských náhrobnických desek ze 16. a 17. století. Na kruchtě se nacházejí renesanční malby z období 1618, obsahující fragmenty žalmu 84 a další texty, které odkazují na duchovní témata tehdejší doby. Po obou stranách výklenku v lodi jsou barokní malby z 18. století, zahrnující motivy smrti a memento mori. Církevní nástěnné malby z 19. století doplňují výzdobu; fresky z klasicistní polohy jsou z roku 1930, a spolu s renesančními deskami tvoří komplex historických artefaktů, které ilustrují kontinuitu liturgie a kultu společenství.
Varhany na kruchtě pocházejí z roku 1890 od Braunerových z Nového Města na Moravě; nebyly naposledy renovovány v roce 1937 a dnes nejsou funkční. Z původní triády zvonů se dochoval pouze gotický zvon Martin z roku 1479 s nápisem v latině, který připomíná patrony a podporovatele. Kostel od roku 2008 náleží obci Rostoklaty a spolu s hřbitovní zdí a branou byl zapsán mezi kulturní památky ČR. Přední část podlahy a nástěnné popisy jsou popsány ve sbírkách památek a v literatuře jako významný příklad gotických a barokních stavebních slohů v Kolínsku.
Architektonické významy a porovnání s okolím
Kostel Groß St. Martin v Rostoklatech se odkazuje na bohatý vývoj architektury ve středověku: gotické jádro, renesanční prvky a barokní rekonstrukce, které zachovaly významné hranice původního zdiva. Exteriér i interiér odrážejí proměny stylů a citlivě odrážejí historické epochy od středověku až po moderní restaurační zásahy. Kostel je často srovnáván s jinými kolínskými sakráliemi, jako jsou kostel sv. Jana Křtitele v Tuklatech a sv. Václava v Přistoupimi, avšak Groß St. Martin si zachovává charakter gotické hřbitovní a barokní harmonii, která vyjadřuje kontinuitu liturgie a pastorační práce evangelické i církevní komunity.
Současné využití a místní život kolem kostela
V současnosti se v kostele konají pravidelné bohoslužby evangelického sboru německého jazyka a večer české bohoslužby pro mládež; nadále probíhají také slavnostní bohoslužby Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy a různé kulturní a sociální akce. Martinská ulice, bývalý hřbitov kolem kostela a okolní domy udržují živou tradici historické tavící hrany města s odkazy na husitská období a pozdější reformace. Legendy a mystické příběhy spojené s kostelem dodnes doplňují místní folklor a odbornou literaturu, která ukazuje, jak se duchovní dědictví promítá do dnešní identity Kolína nad Rýnem.
