Kostel kartuziánů, zasvěcený Nejsvětější Trojici, patří k ojedinělé ukázce sakrální architektury, která se dochovala v původním rozsahu gotické stavby spolu s přilehlým klášterním komplexem, s pozdějšími hodnotnými barokními úpravami, prezento-vanými jak v exteriéru, tak interiéru chrámu. V 1. etapě bylo vystavěno kněžiště s lodí a severní kaple - někdejší sakristie. Sálový prostor o sedmi klenebních travé a pětibokém závěru provázejí po stranách dvě pětiboce ukončené kaple.
Žebra křížových polí, s takřka nezalomenými pásy, nasedají vysoko na konzoly osazené v pravoúhlých příložkách. Ve 2. etapě následovala výstavba jižní kaple - původně kapitulní síně. Kolem poloviny 60. let 18. století došlo k částečné úpravě kostela kartuziánů i některých klášterních budov. Vedle přístavby tzv. Švédské kaple a zvýšení celé stavby se změny nejcitelněji projevily na hlavní kostelní fasádě, prezentované v dynamickém pojetí prostorotvorného průčelí s příznačným konkávním prohnutím, vybaveném též sochařskou výzdobou od Ondřeje Schweigla, jenž v nikách umístil sochy sv. Jana Křtitele, patrona kartuziánů a sv. Bruna, zakladatele řádu. Kompozičním ideovým završením průčelí je sousoší Nejsvětější Trojice se štítem CT (Cella Trinitatis - Příbytek Trojice).
Pozdně barokní průčelí kontrastuje s interiérem chrámu, jehož loď i obě postranní kaple si zachovaly charakter původní stavby. Hlavní oltář, pocházející z roku 1763, byl proveden dle návrhu Ondřeje Schweigla s centrálním obrazem archanděla Michaela od J. M. Kremserschmidta z roku 1772. Oltářní architekturu po stranách doplňují plastiky patrona a zakladatele kartuziánského řádu Bruna a Huga. Na bočních zdech interiéru kostela jsou pod klenbou umístěny obrazy dvanácti apoštolů od Josefa Sterna z konce 60. let 18. století. Fresková výzdoba kleneb pochází od významného malíře pozdního baroka Franze Antona Maulbertsche, přičemž boční stěny a klenby jsou pokryty scénami ze Starého a Nového zákona, typologicky doprovázené postavami, spjatými s kartouzským řádem, a to sv. Václavem, Brunem a markrabětem Janem Jindřichem; kupoli kaple zdobí freska s nebeskou sférou s anděly, ústřední postavou Boha Otce a alegorií Církve.
Gotický jednolodní kostel z 1. poloviny 14. století byl přestavěn barokně. Loď si uchovala původní, téměř čtvercový půdorys, a je uzavřena polygonálním presbytářem. V presbytáři se zachovala gotická křížová klenba a zazděná gotická okna. Loď má okna barokně upravená. Kolem kostela dodnes funguje hřbitov. Původně stojí kostel na mírném pahorku nad obcí. Přestavba do baroka zůstala názorným dokladem proměn stavebních slohů v regionu. Loď si zachovala původní, téměř čtvercový půdorys a presbytář, který uzavírá polygonální řešení. V presbytáři se nachází gotická křížová klenba a zazděná gotická okna, zatímco okna lodi byla upravena v barokním stylu. Tato kombinace dokládá postupné vrstvení architektonických prvků od středověku po baroko.
Architektonické prvky a jejich význam
- Jednolodní dispozice s původním, téměř čtvercovým půdorysem - charakteristická zvlášť pro menší venkovské kostely tehdejší doby.
- Presbytář uzavřený polygonální - vysoce plastický útvar, který připomíná gotické modulární řešení.
- Gotická křížová klenba v presbytáři - nejstarší část kostela, která odráží duchovní i stavební dědictví 14. století.
- Zazděná gotická okna v presbytáři - svědectví o zachované gotické výzdobě během změn v průběhu barokní restaurace.
- Barokní úpravy oken lodi - ukazují vliv baroka na fasádní i interiérové detaily, které přizpůsobily průchod světlu a rytmus prostoru.
- Hřbitov kolem kostela - kontinuálně fungující prostor, který doplňuje historický význam sakrální stavby a její okolní prostředí.
Historický kontext a současnost
Historicky kostel svědčí o přechodu od gotického k baroknímu slohu, kdy zachované prvky gotické klenby a oken spolu s barokními úpravami vytvářejí dramatickou syntézu. Obecně takové stavby reprezentují vrstvení architektonických období a svědčí o kontinuitě farního života v regionu. Dnes je kostel součástí kulturního dědictví a je vnímán nejen jako sakrální prostor, ale i jako důležitý bod pro poznání místní historie a architektury.
Podrobnosti o původu a paleografii lze nalézt v publikacích jako Umělecké památky Čech 1 (A-J), Academia, Praha, 1977, například na straně 12.10. Tato literatura podtrhuje význam kostela v kontextu českého gotického a barokního vývoje.
Vizuální a informační doplňky
Pro lepší porozumění architektury a urbanismu kolem kostela lze zvážit vizualizaci dispozice a vývoje: Historie a charakteristika gotické architektury (stručně vysvětleno).
V případě potřeby lze doplnit tabulku s výčtem hlavních architektonických prvků a jejich časové souvislosti.
- Prvek: Dispozice - Stav: Jednolodní, téměř čtvercový půdorys - Časový rámec: 14. století
- Prvek: Presbytář - Stav: Polygonální, gotická klenba - Časový rámec: 14. století
Legenda českého baroka, kostel, na kterém se podílela rodina architektů. Chrám svatého Mikuláše je stavbou, která utváří panorama Prahy, bez ní by pohled na Pražský hrad nebyl kompletní a Malá Strana by neměla monumentální středobod na svém náměstí. Ne nadarmo je kostel svatého Mikuláše nazýván barokní perlou českého baroka. Je to stavba, která vzbuzovala zájem i obavy v době svého vzniku, právě zde najdete nejvyšší pražský interiér. Málokoho už napadne, že s kostelem je úzce spjat také vedle stojící Profesní dům, přitom tím to všechno začalo, když byl položen základní kámen ke stavbě další jezuitské koleje v roce 1673. Během prohlídky si ukážeme exteriéry Profesního domu, kde se nachází nástupce původní románské rotundy sv. Václava a také vestavbu z 20. let. Představíme si výzdobu průčelí kostela a pak se vydáme do jeho interiéru, abychom se nechali unášet krásou umění štukatérů, malířů a dalších barokních umělců. Velkolepá nástropní malba s Apoteózou sv. Povíme si o neposlušném klerikovi, dozvíte se i něco více o oblíbeném hudebním nástroji W. A. Mozarta anebo také proč Václav Libštejnský hrabě z Kolovrat málem zruinoval svůj rod. Můžete se také těšit na kapli sv. Vstup do interiérů kostela svatého Mikuláše je zpoplatněn.
