Od počátků nebylo nic, pak nastalo 13. století a vznikl kostel sv. Kříže. Do města se postupně vpisovaly románské prvky a později husitské válečné dění; během nich byl kostel vypálen. V půlce 15. století byl kostel obnoven a znovu vysvěcen jako kostel Narození Panny Marie.
Kostel míval výraznou osmibokou věž a v průběhu let k ní přibyla barokní přístavba se současnou vyhlídkovou věží. Nedlouho poté kostel vyhořel a časem v něm město nechalo zřídit pivovar - odtud Pivovarská věž. Pivovar zde fungoval až do roku 1932, poté se budova částečně využívala jako obecní škola. Zajímavostí je, že budova slouží dodnes jako názorná ukázka různých stavebních slohů - dodnes zde můžete obdivovat barokní prvky, románská zazděná okna i gotické sloupy.
Do Jablanného v Podještědí se dostanete pohodlně vlakem z Liberce, Děčína a Ústí nad Labem, autem můžete zaparkovat na náměstí, které je takřka vedle Pivovarské věže a hned po výstupu nahoru můžete vyrazit objevovat další krásy města - třeba baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy nebo zámek Lemberk. Věž je otevřena v dubnu o víkendech a svátcích od 10 do 15 hodin, v květnu a září od úterý do pátku od 10 do 15, o víkendech 10 až 16:30. V červnu a srpnu je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 17 hodin.
Farní kostel existoval původně se zasvěcením Sv. Kříži již ve 13. století, kdy v gotickém slohu pamatoval jako kostel sv. Kříže i Havla a sv. Zdislavu. Písemná zmínka o něm je z let 1279 - 1290 v listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně, ačkoli tato data nejsou přesná. Nese však i prvky románského slohu (zazděná okna).
Kostel utrpěl velké škody během husitských válek a dále po zásahu bleskem v roce 1758. Poté byl opraven a přestavěn, ale zhoubný požár města v roce 1788 Proměnil kostel ve zříceninu. Stavbu zachránilo zřízení městského pivovaru, který zde byl v provozu až do roku 1933. V roce 2003 byla otevřena vyhlídková věž, která poskytuje krásný pohled na město i jeho okolí. Vyhlídková věž je součástí bývalého farního kostela Narození Panny Marie, ten však byl zrušen v roce 1757.
Farní kostel v minulosti patřil k nejvýznamnějším stavbám ve městech. Jednalo se o mimořádné dílo, jelikož loď kostela zabírala plochu více než 24 x 16 m a výška lodi byla přes 10,5 m. Nejstarší zmínka o kostele pochází z listin pražského biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1279 - 1290. Kostel utrpěl velké škody během husitských válek a dále po zásahu bleskem v roce 1758. Poté byl opraven a přestavěn, ale zhoubný požár města v roce 1788 proměnil kostel ve zříceninu. Stavbu zachránilo zřízení městského pivovaru, který zde byl v provozu až do roku 1933.
Loď kostela byla původně jednolodní, s mohutnou západní věží a presbytář s kryptou. Presbytář s kryptou nahradila novostavba s pivovarskými sklepy; presbytář byl propojen s lodí lomeným obloukem. Loď měla patrně původně podpůrný systém kleneb. Po rekonstrukcích v 18. století došlo k rozsáhlým úpravám, včetně úprav interiéru a západního průčelí.
V průběhu 20. století prošla budova řadou změn: v roce 1863 byl z ní zřízen pivovar, což vedlo k devastujícím úpravám; po roce 1945 zde sídlila škola a od 60. let 20. století chátrala bez využití. V závěru 90. let byla z podnětu obnovy zřízena vyhlídková věž; v současnosti slouží městu jako připomínka historických časů a architektonických vrstev, které se v objektu potkávají.
