Dech podzimu smutně vane z mlhavých strnišť, z polí a zahrad oloupených o poslední úrodu. Jako bychom již kolem sebe cítili studený podzim a v duchu se těžce loučíme s prchajícím létem. Zlatě kolébá se tráva, dozrávají kaštany a kvetou poslední luční i zahradní květy. Příroda se začíná připravovat na podzimní přehlídku barev a padajícího listí a načerpává ze zbytků posledních hřejivých slunečních paprsků ještě nějaké ty zásoby na zimu. Máme tu babí léto a jeho symbolem je v pranostikách svatý Václav. Období kolem tohoto svátku je také někdy označováno jako Svatováclavské léto (od cca 25.9. do 5.10.) nebo také léto sv. Václava.
Na tento státní svátek připadá mnoho zajímavých pranostik, které mají i poměrně široký záběr zaměření. Pro počasí během babího léta jsou u nás typické výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Příčinou je jasná, bezoblačná obloha, která při anticyklonálním vývoji počasí umožňuje za prodlužujících se nocí silné vyzařování tepla. To vede k výraznému ochlazování zemského povrchu i přilehlých vrstev vzduchu, k častému vzniku radiačních mlh, ranních a nočních mrazíků a nezřídka i k výskytu prvních ranních mrazů.
Jakmile dochází k pravidelným výraznějším poklesům teploty, uchylují se u nás žijící plazi postupně do svých zimních úkrytů. Zalézají nejčastěji do děr pod kořeny stromů a pařezů, puklin a jeskyněk, ale i do opuštěných nor savců. Na zvláště vhodných místech se živočichové ukládají k zimnímu spánku i ve větším počtu pohromadě. Vyskytují se zde posPOLu např. zmije, užovky, ještěrky, i slepýši.
Ač před pár dny teprve podzim začal, naši předci již varovali: „Přijde Václav - kamna připrav.“ Místy zase říkali: „Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek,“ což se bohužel často neočekává. A tak se asi dočkáme: „Na svatého Václava bývá bláta záplava.“ Na druhou stranu, pokud k nám dorazí přímo bouřky, mohlo by se vyplnit: „Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.“
- O svatém Václavovi se také traduje mnoho pranostik ohledně sklizně vína.
- zdroj: archiv Antonín ViK, časopis Český lid a Venkovvyobrazení: pohlednice, autor: Jaroslav Pukl (1893, Praha)
- Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Svatováclavské babí léto je tady.
Jedna z pranostik říká, že na sv. Václava nové léto nastává. Babí léto je jedinečné období roku plné barev, kdy se příroda připravuje na příchod plného podzimu a zimy. Průměrně se objevuje na přelomu září a října, přibližně od 25. září do 2. října. Krátící se dny a naopak prodlužující se noci přinášejí ranní mrazíky. V časných hodinách se často tvoří přízemní mlhy, které postupně ustupují slunečním paprskům, mnohdy drží až do odpoledne. Babí léto je charakteristické kombinací teplých, slunečných dní a studených nocí.
V lidové meteorologii je symbolem babího léta svatý Václav, a proto někdy také bývá označován jako léto sv. Svatováclavské pranostiky a rčeníK svátku svatého Václava (28. září) se váže mnoho zajímavých pranostik, lidových moudrostí, pořekadel a rčení, které mají poměrně široký záběr zaměření. Pojďme si některé z nejznámějších připomenout.
K babím létu: pranostiky a jejich význam pro počasí
- K svátku svatého Václava (28. září) se váže mnoho zajímavých pranostik, lidových moudrostí, pořekadel a rčení, které mají poměrně široký záběr zaměření.
- O babím létě: Kolem svatého Václava nové léto nastává.
- Svatováclavské léto trvá po osm dní.
- Na svatého Václava bývá slunce záplava.
- Je-li na svatého Václava slunečno, bude i dva týdny po něm.
- Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
- Na svatého Václava ráno pálí mráz, odpoledne slunce.
- Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
- Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Nenechte si ujít: Na podzim mění listy stromů barvu na žlutou, oranžovou, červenou a hnědou. Předpověď počasí: Podzim teprve začal, ale naši předci už varovali před příchodem zimy. Na svatého Václava mráz nastává. Před svatým Václavem času dost, po svatém Václavu pozdě. Svatý Václav hady sklízí.
Inspirujte se: Jaká bude letošní zima: Sledujte kočku a zkontrolujte cibuli, příroda se nemýlí. O hospodaření: Svátek sv. Babí léto na Václava bude!
Nota bene o víně a klimatu
Aktuální předpověď počasí na svátek sv. Václava je optimistická. Od pátku ubyde deště a začne se oteplovat. Víkend přinese pravé babí léto, nebe bude většinou polojasné, přeháňky nebo mrholení budou jen ojedinělé. Nejvyšší denní teploty se mohou přiblížit 20 °C. Sobota bude převážně oblačná až polojasná. Ráno se mohou ojediněle objevit mlhy nebo nízká oblačnost. Pršet nebo mrholit by mělo jen ojediněle. Nejnižší noční teploty 11 až 7 °C, na severovýchodě okolo 5 °C. Denní maxima můžeme očekávat mezi 15 až 20 °C. V neděli na Václava má být většinou polojasno s ranními mlhami nebo nízkou oblačností. Místy se mohou objevit i slabé přeháňky. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat v rozmezí od 8 do 4 °C. Nejvyšší denní teploty vystoupají na 19 °C.
Mohlo by vás zajímat: Zima bude letos tvrdší než jindy, varují experti. Počasí dramaticky ovlivní nezvyklá anomálie. Vyhlídka počasí na příští týden. Podobné počasí vydrží podle předpovědi také na začátku příštího týdne. Meteorologové uvádějí, že obloha bude polojasná až jasná. Ráno a dopoledne ojediněle mlhy. Pršet by nemělo. Nejnižší noční teploty klesnou na 7 až 2 °C a místy můžeme čekat přízemní mrazíky.
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.
V podvědomí máme v souvislosti se svatým Václavem spíš slunečné a málo větrné počasí. To proto, že je podle něj pojmenována část babího léta, které se ve střední Evropě v průměru vyskytuje nejčastěji v období od 21. září do 2. října. Jeho příčinou je rozsáhlá tlaková výše nad střední či jihovýchodní Evropou. Letos ale budou počasí u nás na přelomu září a října ovlivňovat spíš tlakové níže. A to znamená víc oblačnosti a častější déšť. Nejteplejším dnem týdne bude zřejmě sobota, to by se nejvyšší maxima mohla dostat až ke 24 °C, jinak bude většinou do 20 °C.
Vinohradnictví a klimatická minulost Česka
Výhled počasí pro následující týdenCenné záznamy archivů: Ale zpátky k vínu. Obvykle se pěstuje mezi 25 a 40° zeměpisné šířky. Česko patří v rámci Evropy k místům, kde leží vinice nejvíc na severu. To výrazně prohlubuje závislost úrody na aktuálním počasí i na vývoji klimatu. Úrodu pozitivně ovlivňuje nejen dostatek slunečního svitu a vyšší teploty, ale taky dostatek srážek. Naopak příčinou špatné úrody jsou nejen nižší teploty, ale taky extrémní zimní a pozdní jarní či časně podzimní mrazy.
Archivní záznamy o počátcích kvetení, časech vinobraní i o dalších fenofázích vinné révy jsou cenné pro rekonstrukci klimatických změn. Díky pěstování vinné révy se tak v gruntovních knihách či novinových výstřižcích dozvíme mnoho o klimatu Česka v dobách, kdy ještě neexistovaly či se pro systematické měření nepoužívaly základní meteorologické přístroje. A nejen v Česku, podobné výzkumy probíhají v mnoha zemích Evropy a taky například ve Velké Británii.
Hranice vinohradů ve Velké Británii
Rok 1811: „Tak dobré víno si v Bzenci nikdo nepamatoval.“ (Anonym 1908). Rok 1822, který byl srovnáván s ročníkem 1811: „Výborné, jako r. 1811… to byl balsám na sklepy po těch válečných útrapách a neúrodách.“ (Anonym 1908). Rok 1834 překonal předešlé ročníky: „Víno bylo tak dobré, že nemělo žádného pamětníka od šedesáti roků, aby mělo ctnosti neslýchané, totiž velmi silné, sladké a čisté. Vinobraní bylo 20. září.“ (Anonym 1908). Rok 1835: „Ve množství bylo vína o třetinu více než v roce předešlém.“ (Anonym 1908). Byly ale také roky velmi nepříznivé: Rok 1641: „Byla u nás všeobecná neúroda a následkem toho drahota. Tuhá zima poškodila naše vinohrady tak, že nebylo žádného vína. Velké mrazy přišly ještě v květnu a červnu a způsobily mnoho škody na ovocném stromoví, na osení a zeleninách.“ (Bukovanský 1913).
Rok 1805: Znojmo: Hrozny nedozrály, „wurden die wenigen Weintrauben nicht reif“. (Haase 1873) Rok 1814: „Jarními mrazy většina vinic promrzla, co zbylo, zmrzlo v srpnu nadobro.“ (Anonym 1908). Rok 1825: „Byl neslýchaný rok, z jara silné mrazy, 16. června pak třikrát v jednom dni potlouklo, a ty kroupy byly tak veliké jako slepičí vejce, nebylo znát, kde vinohrady ve Bzenci byly.“ (Anonym 1908).
V roce 1866 na celém našem území udeřily silné jarní mrazy, které poničily úrodu včetně révy vinné. Vinař J. Svoboda z Bohutic si do své hospodářské knihy zapsal, že „22. a 23. 5.