Obraz nebyl kompletně restaurován v 80. letech, jak bylo očekáváno a dlouhé období nebyl vůbec sejmut z oltáře.
Povrchová oprava se odehrála na místě právě jako ta, která dle ústní tradice proběhla během války ve 40. letech.
Obraz slouží obřadům, ovšem značně potemněl, protože posledních 94 let nebyl vyčištěn.
Po sejmutí díla bylo možno přečíst vzkaz budoucím od posledního restaurátora: POZDRAVY BUDOUCÍM VLČEK . A . 1924.
Povrchová nečistota od té doby pokryla malbu a navíc rozložený lak místně zdeformoval barevnost i tonalitu malby.
I z dalekého odstupu jsou patrná místa, která odpadávají a je zřejmé, že obraz takto "zlobil" již v minulosti.
Novodobá rentoaláž již není zcela funkční.
To důvodně ospravedlňuje dnešní rozhodnutí započít celkovou a náročnou opravu díla spojenou se sejmutím obrazu z oltáře.
Obrazový formát je složen ze čtyř pruhů pláten se svislými švy.
Obraz je na několika místech proražen a to bylo asi důvod, proč byl v minulosti nažehlen na nové plátno za použití moučno-klihového lepu.
Podlepení není místně funkční, spojení se rozpadá.
Původní Rafaelova předloha je malba ve tvaru pravidelného obdélníku, postaveného na kratší stranu.
Hering maloval slavný obraz podle rytiny, protože zvolil pro jednotlivé figury jiné barvy než autor originálu.
Obraz visel od roku 1632 skoro sto let na stejném místě, ovšem na jiném - dřevěném oltáři.
Vrcholně barokní architektura pro obraz později vytvořila nový způsob presentace ve štukovém rámu s umělým mramorem a množstvím plastických figur.
Zdali byl tehdy obraz formátově upravován (do lunetového ukončení) zjistí dnešní restaurátorský zásah.
Obraz je malován na poměrně jemném plátně na klasickém bolusovém podkladu cihlově-červené barevnosti.
Střídání klimatických podmínek v průběhu staletí způsobilo vznik pravidelné sítě krakeláže barevné vrstvy.
Velikost a hrubost šupin je závislá na síle jednotlivých vrstev (v blízkosti švů se zvyšuje) a také na použití malířských pigmentů.
V obličejových partiích, kde bylo použito více olovnaté běloby, se krakeláž také zvětšuje.
Rozložení laku - zneprůhlednění vrstvy - se na obraze také vyskytuje ve velké míře (např. na modrém plášti dole).
Na mnoha místech se na povrchu malby objevuje bílá plíseň.
Vodně nasvícená malba byla fotografována teleobjektivem z určité vzdálenosti.
I když si snímky ve velkém rozlišení nedávají za cíl zcela přesně interpretovat rozměrové poměry díla, struktura poškození, znečištění i technické prvky malby jsou zcela dobře identifikovatelné.
Obraz byl fotografován v tzv. dvojkliku - dvou snímků vybraného detailu v rozptýleném a ultrafialovém spektru ve dvou chvílích následně po sobě.
Vzniká tak vhodný technický předpoklad dobrého vyhodnocení, které se provádí později v ateliéru restaurátora při prohlídce snímků.
Provedli jsme množinu takových dvojkliků, které jednak vypovídají o stavu povrchu malby nyní, ale budou použity i při pozdějším restaurování.
Lakové vrstvy jsou silné (obsahují nejméně tři vrstvy) a většinou nedovolují během průzkumu vhled na vlastní malbu, protože ji zcela zacloňují.
Dobře se však diferencují pozdější zásahy, retuše a přemalby.
Pěčlivé restaurování se bude v každém ohledu zaobírat všemi částmi díla: napínací rám, plátěná podložka, podkladové vrstvy, malba, staré a novodobé laky, znečištění.
Barevné vrstvy budou zajištěny před ztrátou, bude sejmuta mechanická nečistota z povrchu malby.
Obraz bude v kostele sejmut z napínacího rámu, protože neexistují dostatečně velké dveře průchodu ven.
Plátno bude narolováno na pevný papírový buben o dostatečném průměru (50cm).
V atelieru restaurátora bude obraz vybalen, znovu zajišťován proti ztrátám, bude strženo novodobé plátno a sejmut starý lep.
Rub plátna bude konservován a desinfikován.
Originální plátno bude nežehleno na novou plátěnou podložku a bude napnuto na stávající, konservovaný (posílený) rám.
Barevná vrstva bude zbavena zbytku nečistot a novodobé laky budou odstraněny.
Budou sejmuty také veškeré retuše a přemalby, popř. budou pouze ztenčeny.
Nevhodné plastické doplňky budou přepracovány, další defekty budou vytmeleny.
Obraz bude nalakován pomocným lakem, který dovolí nahlédnout do stavu zachování barevných vrstev.
Budou poté prováděny scelující retuše a rekonstrukce.
Závěrečná laková vrstva prohloubí původní barevný kolorit a ochrání povrch malby svou konservační vrstvou pro další léta.
V souvislosti s původem a dílem potom popisujeme i život a dílo Herinka, Herynk, něm. Johann (Hans) Georg Hering, Häring. Pocházel z Eschwege v Hesensku, narodil se asi kolem roku 1570.
Tři roky se učil u malíře Christiana Müllera v Kasselu, z učení byl propuštěn v roce 1587. Poté údajně odcestoval do Itálie.
Od roku 1615 pobýval v Praze, od roku 1620 byl členem staroměstského malířského cechu.
Jeho tvorba navazuje na pražské manýristické prostředí dvora Rudolfa II., ale jeho kompozice jsou intenzivně dramatizovány světelným kontrastem.
Vytvářel i četné kopie italských mistrů.
Pro strahovský klášter vytvořil cyklus 10 obrazů z výjevů ze života sv. deset obrazů s výjevy ze života sv. Praha, katedrála sv. Ukřižování se sv. Janem, Pannou Marií a sv. [Franz Lothar Ehemant], Etwas zur Kunstgeschichte Böhmens, in: Joseph Dobrowsky (ed.), Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 I/3, Prag 1779, s. 203-235 (228); Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I, Prag 1815, sl. 238, 613-614; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 323-324; Jaromír Neumann, Malířství XVII. století v Čechách. Barokní realismus, Praha 1951, s. 70-71; Eliška Fučíková, Studien zur rudolfinischen Kunst. Addenda et corrigenda, Umění 27, 1979, s. 489-519; Michal Šroněk, Barokní malířství 17. století v Čechách, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/1, Praha 1989, s. 324-356 (324-325); Michal Šroněk, Hering, Jan Jiří, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s.
tags: #jan #jiri #hering #navstiveni #pm