Pan farář jede na cesty. U dálnice uvidí billboard, na kterém je kříž, na kříži visí Ježíš a nad tím je nápis: NAŠE HŘEBÍKY UDRŽÍ VŠE! Pan farář se zarazí a rozhodne se, že to tak nenechá. Jde za majitelem železářství a povídá mu, že ten nápis tak nemůže být, že to uráží jeho víru a vyznání. Majitel ho vyslechne a povídá: "Víte co, pane faráři, jděte na faru a dělejte si svoje věci. My to zatím dáme do pořádku."
Pan farář jde tedy domů a druhý den se jede schválně podívat, jak to dopadlo. Tam je na billboardu prázdný kříž, pod křížem se v blátě válí Ježíš a nad tím je nápis: S NAŠIMI HŘEBÍKY BY SE TO NESTALO !!!
Dva roky starý objev části kovaného hřebu, kterým mohl být ke kříži přitlučen Ježíš Kristus, stále fascinuje nejen křesťany, ale i archeology. Milevský klášter představil nález z roku 2020 konečně i veřejnosti. Jedná se o šest centimetrů velkou část kovaného hřebu, u něhož je velmi pravděpodobné, že se jedná o tzv. Svatý hřeb, kterým byl k Pravému kříži přitlučen Ježíš Kristus.
Archeology k tomuto přesvědčení vede kromě řady analýz i nález schránky, v jejíchž útrobách kromě hřebu nalezli právě i část Pravého kříže. Samotná schránka je však rovněž předmětem zájmu archeologů, kteří jsou nyní přesvědčeni, že její původ sahá až do Byzantské říše. Pocházet má ze 4. až 5. století a je nabarvena vzácnou ultramarínovou modří, která byla ve své době hodnotnější než zlato.
„Nyní máme potvrzené stáří schrány z dubového dřeva. Zajímavé je, že nebyla zdobena pouze zlatem a stříbrem, byla křiklavě modrá, zářila z ní nebeská modř,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář. Právě užitá barva, která se velmi komplikovaně získává drcením polodrahokamu lapis lazuli, je podle vědců zcela výjimečná. Může za to mimo jiné skutečnost, že existuje pouze jediné naleziště tohoto minerálu a museli byste se za ním vydat až do dnešního Afghánistánu.
Archeologové zatím bohužel nevědí, jak se schránka z Východořímské říše z oblasti dnešního Turecka do Milevska dostala. Šindelář nicméně dodal, že vědci budou pokračovat ve výzkumu a analýzách. „To nám může naznačit odpovědi na řadu otázek,“ uvedl archeolog.
Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. Šindelář se vyjádřil i k hodnotě samotného hřebu, která je podle něj nevyčíslitelná. K přesvědčení, že by hřeb skutečně mohl být oním Svatým hřebem, vědce vede mimo jiné skutečnost, že milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území dnešního Česka.
Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 x 16 centimetrů, přičemž k trezorové místnosti vede tajná chodba nad jedním poschodím. Chodba samotná má rozměry 60 x 60 centimetrů a s jejím průzkumem pomáhali speleologové ze Správy jeskyní ČR z pracoviště Chýnovská jeskyně.
Porovnání motivů a objevů ukazuje, že nález hřebu a schránky otevírá diskusi o tom, jak starověké artefakty a jejich zdobení odrážejí náboženské a politické kontexty dané doby.
- Farářův konflikt s majitelem železářství a následná změna billboardu jako indikátor veřejné debaty o víře.
- Nález kovaného hřebu a schránky ve Milevském klášteře a jejich historický kontext doby Byzantské říše.
- Analýzy barvy lapis lazuli a její význam pro hodnocení hodnotnosti schránky.
- Geografické a historické souvislosti, proč Milevský klášter patřil k bohatým institucím středověku.
Vizualizace ukazuje, že dutina v trezorové místnosti a tajná chodba naznačují sofistikovaný systém ukrývání cenností, který byl součástí klášerního architektonického designu a bezpečnosti.