Výraz „Boží slovo“ se většinou vztahuje na nějaké poselství od Boha nebo na soubor takových poselství. (Lukáš 11:28) A na několika místech v Bibli je „Boží Slovo“ nebo „Slovo“ použité jako titul. Poselství od Boha. Proroci často označovali poselství, které přinášeli, za Boží slovo. Například Jeremjáš uvedl své prorocké výroky takto: „Jehovovo slovo ke mně začalo přicházet.“ (Jeremjáš 1:4, 11, 13; 2:1) Než prorok Samuel pověděl Saulovi, že ho Bůh vybral za krále, řekl: „Ty se teď zastav, abych ti dal slyšet Boží slovo.“
Slovo je také používáno jako titul Ježíše Krista, ať už jako duchovní osoba v nebi, nebo jako člověk na zemi. „Slovo“ žilo dřív než všechno ostatní, co Bůh vytvořil. „Na počátku bylo Slovo... Ten byl na počátku u Boha.“ (Jan 1:1, 2) Ježíš je „prvorozeným všeho stvoření... „Slovo“ přišlo na zem jako člověk. „Slovo [se] stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ (Jan 1:14) Ježíš Kristus se „zřekl ... sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobným lidem“. „Slovo“ je Boží Syn. Potom co apoštol Jan napsal, že „se Slovo stalo tělem“, pokračoval takto: „Dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi od otce.“ (Jan 1:14) Jan také napsal: „Ježíš Kristus je Boží Syn.“ (1. Slovo je v mnoha ohledech podobné Bohu. „Slovo bylo bohem“ neboli „bylo božské“. (Jan 1:1; An American Translation) Ježíš je „odleskem [Boží] slávy a přesným znázorněním samotné jeho bytosti“. „Slovo“ vládne jako král.
V Bibli se píše, že na hlavě Božího Slova je „mnoho diadémů“ neboli královských korun. (Zjevení 19:12, 13) Slovo je také označené jako „Král králů a Pán pánů“. (Zjevení 19:16) O Ježíšovi je řečeno, že je „Král těch, kdo kralují, a Pán těch, kdo panují“.
Boží Slovo jako mluvčí Boží vůle
Slovo slouží jako Boží mluvčí. Titul Slovo o svém nositeli prozrazuje, že přes něj Bůh předává informace a pokyny. Ježíš o sobě řekl, že tuto úlohu zastává. Prohlásil: „Otec, který mě poslal, mi dal přikázání, co povědět a co mluvit.“
Ten čas, kdy jsme vložili do textu vyznání víry, umožňuje poznat, že Ježíš je Boží Syn a že Slovo se stalo člověkem, aby lidé mohli poznat Boha a následovat Ježíše Krista. Slovo tedy spojuje Boží zjevení s lidskou zkušeností - Ježíš je Boží Slovo v lidském těle.
Čtení Božího slova a životní měřítka víry
Jestliže zůstáváte v mém slově, jste opravdu mými učedníky. A poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí. (Jan 8:31-36) Zůstávat v Božím slově znamená nechat se jím vést, neustále jej číst a poslouchat. Co jiného to v praxi znamená než pravidelné denní čtení Božího slova s modlitbou, abychom podle něj mohli žít?
Jako měřítko víry uvádí text ovoce: „láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ (Gal 5:22-23) Toto jsou projevy živé víry, a i když jsou těžko přesně měřitelné, existence zůstávání ve slově ukazuje, jak funguje víra v každodenním životě.
Pravda v Božím Slově a osvobození
Jestliže zůstanete v mém slově … pravda vás vysvobodí. Třetí důvod zůstávání v Božím slově je osvobození od otroctví hříchu. „Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo dělá hřích, je otrokem hříchu. A otrok nezůstává v domě navěky, syn zůstává navěky.“ (Jan 8:34-36)
Osvobozující moc Božího slova spočívá v poznání pravdy o našem hříchu a o Boží milosti; Boží slovo je ta pravda, která vede k pokání a k životu v novém vztahu s Bohem. Luther a další teologové zmiňovali, že skutečná svoboda přichází prostřednictvím Ježíše Krista, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu.
Ježíš - Boží Syn, Spasitel a Pán života
Ježíš Kristus je Boží Syn, který přišel na svět jako Slovo, které bylo u Boha a bylo Bůh. On se stal tělem a přebýval mezi námi, aby nás uvedl do vztahu s Bohem. Ježíš žil bez hříchu, zemřel na kříži jako oběť za hříchy lidstva a vstal z mrtvých, čímž zajistil věčný život pro ty, kdo v něho věří. Potvrzením této pravdy jsou jeho zjevení po vzkříšení a oslovení učedníků, kteří svědčili o Jeho kráse a moci.
V tradičním křesťanském vyznání se Ježíš považuje za Božího Syna a za Spasitele lidstva. On je ten, kdo zjevuje Boha Otce, a skrze Něj lze vstoupit do věčného života.
Ježíšova božská podstata a lidská zkušenost jsou spojeny v christologii; Ježíš je Bůh a zároveň člověk, což je klíčová věroučná náplň křesťanství. Tituly jako „První a poslední“ a „Král králů a Pán pánů“ ukazují na jeho nadřazenost a boží autoritu.
Doklady o Ježíšově životě a jeho učení stojí na Novém zákoně, historických kontextech, a biblické archeologii. Historici se shodují na existenci Ježíše jako historické postavy, ačkoli některé detaily zůstávají předmětem vědecké debaty.
Ježíš je připraven na osobní vztah s každým člověkem. Pokud ještě váháš, můžeš se modlit a vyznat víru v Ježíše jako Pána a Spasitele a vyžít nový život s Bohem. Nyní je čas uvědomit svou hříšnost, rozhodnout se od Boha odvrátit a věřit v Ježíše Krista, aby ti byl dán věčný život.
V nové pratické části textu se připomíná, že titul „Ježíš Kristus“ spojuje historickou postavu s teologickým významem a že Ježíš je v křesťanství klíčovou cestou k Bohu. Všechny modlitby či obřady by měly být vykonávány v Jeho jménu a s důrazem na opravdovou víru, lásku a pokoření před Bohem.
Krátká shrnutí klíčových myšlenek
- Boží Slovo je poselství Boha a současně titul pro Ježíše Krista.
- Zůstávat v Božím slově znamená být skutečným učedníkem a poznávat pravdu.
- Pravda, kterou poznáváme ze Slova, vede k osvobození od hříchu.
- Ježíš Kristus je Boží Syn, Spasitel a Pán všech věcí; skrze Něj je možný vstup do věčného života.