Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu, vstal od večeře, odložil plášť a opásal se ručníkem. „Pane!“ zvolal Šimon Petr. Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý.“
Když jim umyl nohy, znovu se oblékl, posadil se zpět za stůl a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal? Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem. Když však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému.“
Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám. Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. Každý z věřících má tedy následovat Kristův příklad pokorné služby.
Jovaný výklad a starší texty o umývání nohou
Bolo pred veľkonočnými sviatkami. Ježíš vedel, že nadišla jeho hodina odísť z tohoto světa k Otci. A pretože miloval svojich, čo boli na svete, miloval ich do krajnosti. 4vstal od stola, zobliekol si odev, vzal plátennú zásteru a prepásal sa. 5Potom nalial vody do umývadla a začal umývať učeníkom nohy a utierať zásterou, ktorou bol prepásaný. 6Tak prišiel k Šimonovi Petrovi. 10Ježiš mu na to: „Kto sa okúpal, potrebuje si umyť už len nohy a je celý čistý.“
Keď im umyl nohy a obliekol si odev, znova si sadol k stolu a povedal im: „Chápete, čo som vám urobil? 13Vy ma oslovujete: „Učiteľ“ a: „Pane“ a dobre hovoríte, lebo to som. 14Keď som teda ja, Pán a Učiteľ, umyl nohy vám, aj vy si máte jeden druhému nohy umývať.“
„Dal som vám príklad, aby ste aj vy robili, ako som ja urobil vám. Veru, veru, hovorím vám: Sluha nie je väčší ako jeho pán, ani posol nie je väčší ako ten, kto ho poslal. Keď to viete, ste blahoslavení, ak podľa toho aj konáte.“
Životní význam a duchovní očištění
Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. Ptám se tedy: Proč Pán Ježíš v těch posledních dnech života na zemi udělal něco takového, o čem jsme v Bibli četli? Pán Ježíš učedníkům umývá nohy, aby jim dokázal svoji lásku. Hned v úvodu čteme ten jeho důvod: Protože miloval své, kteří byli ve světě.
Prakticky tedy ukazuje, že Boží království je království služebnosti a vzájemné péče. Učedníkům prostřednictvím tohoto aktu připomíná, aby si navzájem sloužili, a že služba není o hierarchii, ale o podpoře druhého.
Taktéž se ukazuje, že duchovní očištění je pokračující proces: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umývat nohy, ale je potřeba další očištění a posvěcení skrze Boží slovo a modlitbu.“ V souvislosti s obrazem vinné révy a ratolestí se učí, že Otec čistí každou ratolest, která nese ovoce, aby nesla hojnější ovoce.
Obsahové klíče k praktickému žití víry
4. Umývání nohou má povzbudit lásku k sobě navzájem i k těm, kdo jsou součástí společenství. Člověk dovede milovat, když něco dostane; milovat Pána Ježíše Krista znamená vycházet s bratřími a sestrami, protože církev má svítit světlu láskou.
5. Snaha o vzájemný respekt a ochotu sloužit vyžaduje, aby se věřící neuzavřeli do sebe, ale chodili po cestě vzájemného sdílení a podpory. Kdo vyznává lásku k Bohu a zároveň nenávidí bratra, klame se.
6. Závěrem ukazuje Ježíš příklad i pro dnešní dobu: žádná služba není pro křesťana příliš těžká; On, Boží Syn, umýval nohy obyčejným lidem.
Kořeny a prameny v kontextu a liturgii
Ve Starém zákoně Abrahám hostí tři cesty zpět k Bohu a prokazuje pohostinnost; mezi prvými křesťany se považovalo za dobrý skutek umývat nohy svatým. V liturgii některých církví se proto během Večeře Páně praktikuje umývání nohou jako projev služby a pokory, která předjíždí Kristovu oběť na kříži.
Toto gesto je tedy nejen historický popis poslední večeře, ale i výzva k žití víry: přiznat si svou zranitelnost, odložit masky a sloužit bližnímu s pokorou.
