Když se řekne „Ježíš“, mnoha lidem vyskočí obraz pana faráře, církve či kostela. Je to, jako by to byla značka, pod kterou se skrývá křesťanské náboženství. A pokud náboženství i církev nemáme rádi, pak už dál po významu jména Ježíš nepátráme. Nejdříve tedy: Kdo to byl?
Ježíše Krista představuje Bible jako Božího Syna. Jako někoho, kdo nemá počátek, je nestvořený. To znamená, že je nezávislý na tomto stvořeném světě. Můžeme říct, že je součást Boží osoby. A tedy, že je Bůh. Výjimečnost a nenahraditelnost Ježíše spočívá ovšem i v tom, že byl zároveň i plně člověk. Plně Bůh a plně člověk - zároveň. Byl Bohem, který se stal člověkem. Je na něm vidět obrovská Boží láska, protože z dokonalého nebe šel do našeho světa polopravd, přetvářek, zla a nespravedlnosti. A stal se jeho součástí. Neštítil se nás lidí a stal se jedním z nás. Stáli jsme mu za to!
Ač zde na zemi byl odsouzen, ukřižován a zemřel, podle svědectví mnoha jeho současníků, vstal z mrtvých. To je také jediné logické vysvětlení, proč apoštolové byli ochotni umírat mučednickou smrtí pro své svědectví o vzkříšeném Ježíši Kristu.
Ježíš nebyl indický guru, jak jsme možná někde mohli číst. A to už jen proto, že východní filosofie a náboženství se diametrálně liší od toho, co učil Ježíš a jeho první následovníci. Jde tedy spíše o snahu propojit jednotlivá náboženství a vytvořit si vlastní cestu spásy. Ježíš taky nebyl pouhý člověk, syn tesaře Josefa v Nazaretě. Sám o sobě říká, jak to čteme v evangeliu podle Jana: Já a Otec jsme jedno. Nevěřící Tomáš, když se může dotknout jeho ran, řekne: Můj Pán a můj Bůh.
Proč Ježíš přišel a stal se člověkem? Jedině proto, že byl plně člověkem, mohl na něm být odsouzen lidský hřích jako takový. Už starozákonní představa odpuštění a smíření souvisela se zástupnou obětí. Což znamená, že někdo jiný - nějaké zvíře jako beránek, je obětováno za vinu člověka. Někdo jiný náš dluh zaplatí místo nás. Ježíš je tedy odpovědí na to, jak se zbavit svého zla. Nikoli si ho vysvětlit, pochopit a smířit se s ním. Ježíš je cestou, jak se fakticky zbavit své vlastní viny. Můžeme jednoduše Ježíše oslovit svými vlastními slovy a požádat ho, aby náš hřích vzal na sebe. Jednoduše přijmout Ježíšovu oběť na kříži jako oběť za mé vlastní provinění. Ježíš se tak stává prostředkem smíření mezi námi a Bohem. Ježíš je něco jako dveře do věčnosti. Nelze tam projít jinudy. Dveře jsou klíčové! Ježíš je něco jako klíč od auta. Pokud chcete odjet, musíte ho mít! Anebo je podobný PIN kódu, bez nějž vám bankomat nevydá žádnou částku. Ani desetník věčného života nezískáme, pokud neznáme PIN kód - Ježíše Krista. Ježíš je jako dvanácti-dioptrické brýle, bez nichž nejsme schopní číst věčnost. A skončím citátem Bible: V nikom jiném není spása - na světe není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!
Historie Ježíše Nazaretského a christologie
Ježíš Nazaretský, známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství. Hlásal brzký příchod Božího království, vyzýval k obrácení či pokání a byl popraven kvůli svým názorům. Křesťané Ježíše obvykle nazývají Kristus (Pomazaný, Mesiáš) a považují jej za Božího syna a Spasitele světa. Jako proroka či významnou duchovní postavu ho uznává i islám a některá další náboženství. Ježíšova postava také hluboce ovlivnila kulturu křesťanských zemí. Základním pramenem pro poznání Ježíšova života jsou spisy Nového zákona, zejména čtyři evangelia.
Historici zkoumají, zda byl Ježíš skutečnou historickou osobností; většina předpokládá, že ano, a že šlo o galilejského rabína a židovského náboženského reformátora. Narození a další detaily jsou předmětem debat a kritického zkoumání. Křest v Jordánu, veřejné působení v Galileji, uzdravování a zázraky, a nakonec ukřižování za vlády Pontia Piláta tvoří jádro příběhu, který se v evangeliích nachází. Vzkříšení, podle svědectví učedníků a následovníků, je klíčovým prvkem křesťanské víry a potvrzuje Boží moc a Ježíšovo božství.
Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeného z hebrejského Ješua; Kristus pochází z řeckého christos a znamená „pomazaný“; Nazaretský odvozuje význam od Nazareta. Teologie christologie se zabývá tím, jak je Ježíš stále zároveň Bohem a člověkem a jaké jsou důsledky pro víru a spásu. V praxi to znamená, že Ježíš je Pán vesmíru, Syn Boží a Spasitel, který skrze svou oběť a vzkříšení otevírá cestu k věčnému životu. Pro křesťany tedy Ježíš není jen významnou historickou postavou, ale živým Božím prostředníkem a tělesnou Kristovou přítomností mezi lidmi.
V interpretacích se různě odráží pohled na Boží trojici, roli Ducha a Syna, a na to, co znamená, že Ježíš je „Jednorozený Bůh“ či „Syn Boží“. Různá křesťanská vyznání vyjadřují různé modalitní důrazy, ale všechna sdílejí jádro: Ježíš Kristus je prostředník mezi Bohem a lidmi a jeho život je vzorem pro lidskou etiku, odpuštění, milosrdenství a spravedlnost.
Co o Ježíšovi říká Bible a další prameny
Podle Nového zákona Ježíš vzkřísil a vstoupil na nebe; popisy a proroctví v evangeliích, a také mimobiblické prameny včetně židovských i římských historiků, potvrzují, že Ježíš byl reálně historickou postavou. Vědecké metody textové kritiky zkoumají původ a vývoj biblických textů, zpochybňují některé legendární prvky a zkoumají, jaké teologické poselství se v textu odráží. Důležité je porozumět, že křesťanství klade důraz na duchovní význam Ježíšova života, působení a smrti, a že jeho učení o milosrdenství, odpuštění a odpovědnosti nabízí rámec pro etické jednání i pro vyznání víry.
V různých tradicích se objevují i apokryfní texty a doplňkové evangelia; jejich význam je však odlišný a nemají stejnou autoritu jako kanonická Evangelia. Prameny uvádějí, že Ježíš byl narozdíl od některých představ skutečnou historickou postavou; mnoho detailů je předmětem výkladů a tradic. Kreálem křesťanské víry je přesvědčení, že Ježíš zemřel na kříži, vstal z mrtvých a tím otevřel cestu k věčnému životu pro ty, kdo v něj věří. A právě tato víra a vnitřní proměna člověka jsou to, co často zdůrazňují misijní a evangelizační snahy, které se v některých komunitách, jako TCV, soustřeďují na sdílení tohoto poselství s širší veřejností.
Pro přesné shrnutí: Ježíš je v křesťanském pohledu Bůh a zároveň člověk; jeho život a učení ukazují cestu lásky, odpuštění a spravedlnosti; jeho smrt a vzkříšení dávají lidem naději na věčný život a spásu skrze víru v něj. Tato esence formuje jádro křesťanského vyznání a žitého života věřících po celém světě.
