Když náš syn Eli chodil do čtvrtého ročníku, jeho třída si zkoušela model řízení státu a Eliho jeho vrstevníci zvolili, aby byl v jejich třídě soudcem. Jednoho dne je navštívil skutečný soudce ze soudu v 2. utažském obvodu, oblékl Eliho do soudcovského taláru a nechal ho vykonat přísahu pro působení v jejich třídě. Po letech pilného úsilí Eli obdržel pozvánku k přijímacímu pohovoru na jednu z právnických fakult, na kterých si velmi přál studovat. Oznámil mi: „Mami, položili mi deset otázek. Poslední zněla: ‚Co je pro vás morálním kompasem?‘
Odpověděl jsem, že v průběhu historie lidstvo odvozovalo systémy morálky tím, že své životy modelovalo podle archetypů. Archetypem morálky, podle něhož se snažím svůj život modelovat já, je archetyp morálky Ježíše Krista. Řekl jsem, že kdyby veškeré lidstvo ctilo učení Ježíše Krista obsažené v Kázání na hoře, svět by byl lepším, pokojnějším místem. Pak pohovor skončil a on si pomyslel: „A to je konec mého dětského snu. Za dva týdny byl Eli přijat a získal i stipendium.
Před začátkem školního roku jsme areál školy navštívili. Budova právnické fakulty připomínala hrad, který se vypínal vysoko na kopci s výhledem na krásné jezero. Kázání na hoře je díky svému průlomovému učení každopádně nejpozoruhodnější řečí, která byla kdy pronesena. Celoživotní učednictví ve vztahu k Ježíši Kristu začíná v našem domově - a v Primárkách již od věku 18 měsíců.
Co znamená víra pro děti a rodinu
Když Ježíš pronesl kázání o chlebu života, „mnozí z učedlníků jeho“ nedokázali Jeho učení a nauku přijmout a „odešli zpět, a nechodili s ním více“. „Pane, k komu půjdeme? Jak Petr ukázal, víra znamená „míti víru v někoho nebo přijímati něco jako pravdivé“. A aby nás víra vedla ke spasení, musí být jejím ústředním bodem Pán Ježíš Kristus.
Jak můžeme dětem pomáhat posilovat jejich víru v Ježíše Krista a jejich přístup k božské moci? Vyzývám vás, abyste se zamysleli nad tím, jak toto může vypadat v životě malých dětí. Slýchají svědectví o Ježíši Kristu a Jeho evangeliu? Vídají obrázky Jeho služby a Božství, plné úcty a zbožnosti? Pociťují a rozpoznávají, jak jim Duch Svatý svědčí o Jeho existenci a božskosti?
Lid krále Beniamina prožil mocnou změnu srdce a prostřednictvím smlouvy zasvětil svůj život konání Boží vůle. Díky smlouvě, kterou tito lidé uzavřeli s Bohem a Ježíšem Kristem, byli nazýváni „dětmi Kristovými, syny jeho a dcerami jeho“.
Jak můžeme dětem pomáhat uzavírat a dodržovat posvátné smlouvy?
V Knize Mormonově Spasitel nabádá své nově povolané učedníky, aby Ho co nejvěrněji napodobovali: „Jakými lidmi máte býti? Jak můžeme pokřtěným a konfirmovaným dětem pomoci plnit jejich smluvní zodpovědnost shromažďovat sebe i druhé k Ježíši Kristu?“
Když Pánovým nejmladším učedníkům předáváte určité výzvy, využívejte prosím každé příležitosti k tomu, abyste je vedli, provázeli, kráčeli s nimi a pomáhali jim nacházet onu Cestu. Předávejte těmto drahocenným maličkým rady a pokyny, až se budou připravovat na to, že budou učit, svědčit, modlit se nebo sloužit, aby díky tomu při plnění svých zodpovědností získávali sebedůvěru a pociťovali radost.
Když se Ježíš Kristus stane ústředním bodem našeho života, to, co si přejeme a jak si to přejeme, se navždy změní. Obrácení mění všechno! Mění naši podstatu, „takže již nemáme sklonu činiti zlo, ale neustále činiti dobro“. Mění to, jak využíváme svůj čas, své zdroje; to, co čteme, sledujeme, posloucháme a sdílíme.
Je třeba, abychom světlo Ježíše Krista vnášeli do každého koutu svého života. Pokud ve svém domově a na každém shromáždění této Církve nebudeme svědčit o pravdivosti Jeho předsmrtelné božskosti, Jeho božského poslání a Jeho Vzkříšení vysvobozujícího z vězení, pak se naše poselství lásky, služby, čestnosti, pokory, vděčnosti a soucitu nemohou stát ničím jiným než bodrými povzbudivými řečmi o ohleduplném životě.
Bez Ježíše Krista neexistuje žádná moc ke změně, žádný cíl, o který bychom mohli usilovat, ani žádné smíření ve vztahu k našim životním těžkostem. Když svým dětem říkáme, že je máme rádi, říkáme jim také, že je má rád i jejich Otec v nebi a Spasitel Ježíš Kristus? Tento Ježíš nemá být Ježíšem fiktivním, ani Ježíšem zjednodušeným, ani Ježíšem bez těla, ani Ježíšem ledabylým, ani Ježíšem neznámým, ale obdařeným slávou, všemocným, vzkříšeným, oslaveným, hodným uctívání, mocným Jednorozeným Synem, který má moc spasit.
Věřím, že příběh Eliho a jeho cesty víry odráží hluboké poselství: mít jasný morální kompas, který vychází z učení Ježíše Krista, a sdílet ho s dětmi tak, aby formoval jejich životy a myšlenky. Pozitivní změna vychází z rodinného prostředí, kde se víra stává každodenní průvodkyní v každém výkonu, v každém rozhovoru i v každé činnosti.
Propagujme tedy cestu, kterou představuje kázání na hoře, a ptejme se sami sebe: jak můžeme lépe vést naše děti k pevnému a svědomitému životu podle Kristova učení a jak můžeme posilovat jejich důvěru v Boží vedení v každodenních rozhodnutích?