Kaple vznikla v době pozdního středověku jako dodatečná nástavba na jedné z bašt městského opevnění v sousedství budov kadaňské johanitské komendy a hřbitova kolem farního kostela. Suterén kaple, tedy prostor původní bašty, byl od té doby využíván jako kostnice (v současnosti je nepřístupný). Ve zvýšeném přízemí se pravděpodobně u tří oltářů pod gotickými kružbovými okny odehrávaly bohoslužby.
Zatímco kněžiště bylo opatřeno od počátku žebrovou paprsčitou klenbou, příčně navazující loď kaple byla zprvu plochostropá. K zasvěcení kaple nejsou dostupné zaručené informace, údaj z roku 1602 ale může směřovat k zasvěcení Duchu svatému. Stavba je známa v souvislosti s působením Růžencového bratrstva.
Koncem 18. století získala novou roli: byla přepatrována, přičemž spodní část se stala depozitářem kostelního zařízení a horní část děkanskou knihovnou. Zřídil ji na náklady města Kadaně děkan Kistenfeger a rozšířil jeho nástupce Panosch.
Historický kontext a souvislosti
Přeměny kaple odrážejí širší vývoj městského prostoru Kadaň a jeho farní správy. Umístění kaple na bastě městského opevnění spolu s johanitskou komendou a blízkým hřbitovem kolem farního kostela ukazuje na její význam jako sakrálního a doprovodného místa v rámci středověké a časné novověké sakrální krajiny Kadaňského regionu. V souvislosti s Růžencovým bratrstvem je kaple často spojována s mariánským kultem a duchovní praxí, která byla v časném novověku rozšířená mezi měšťany a duchovní správou.
Architektura a prostorové uspořádání
Vnitřní uspořádání kaple kombinuje gotické prvky se stavebně pozdějšími úpravami. Kněžiště disponuje žebrovanou paprsčitou klenbou, zatímco příčně navazující loď kaple byla původně plochostropá. Oltáře se nacházely pravděpodobně u tří oltářů pod gotickými kružbovými okny, která poskytovala světlo do prostoru. Suterén, dřívější prostor bašty, slouží jako kostnice, která je v současnosti nepřístupná.
Zásahy a proměny v 18. století
Koncem 18. století kaple získala novou roli: byla přepatrována, spodní část se stala depozitářem kostelního zařízení a horní část děkanskou knihovnou. Zřídil ji na náklady města Kadaně děkan Kistenfeger a rozšířil jeho nástupce Panosch. Tyto změny odrážejí tehdejší snahu o efektivní využití prostoru a konsolidaci duchovního i administrativního života města.
Současnost a odkazy na místní sakrální síť
Kaple je součástí širší sakrální sítě Kadaňského regionu, která zahrnuje kostely jako Kostel Povýšení sv. KADAŇ, Kostel Stětí sv. KADAŇ, Kostel sv. Blatno, Kostel sv. Chomutov a další. Historické vazby na kadaňskou Johanitskou komendu a propojení s farou ukazují na důležitost kaple v kontextu místní duchovní správy. Zásadní role kaple v minulosti i její pozdější rekonstrukce ilustrují proměny města a jeho náboženského života.
- Kaple vznikla na baště městského opevnění, v sousedství johanitské komendy a hřbitova kolem farního kostela.
- Suterén sloužil jako kostnice, dnes je nepřístupný.
- V přízemí se odehrávaly bohoslužby u tří oltářů pod gotickými kružbovými okny.
- Kněžiště má žebrovanou paprsčitou klenbu, loď byla původně plochostropá.
- Růžencové bratrstvo je spojeno s historií stavby.
- Koncem 18. století kaple přepatrována; spodní část jako depozitář, horní část jako děkanská knihovna.
- Děkanská knihovna byla zřízena děkanem Kistenfegerem a rozšířena Panoschem.
