Kapli i její interiér zřejmě navrhl Hanns Gasser, který působil kromě Vídně na mnoha místech Evropy. Náklady stavby činily 34 tisíc rakouských zlatých. Na mapě stabilního katastru obce Hořín z roku 1842 je již kaple zakreslena. Dle údajů soupisu památek byla kaple založena v roce 1826, ale dokončena byla až v roce 1849. Vysvěcena byla jako kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova 20. srpna roku 1853 pražským arcibiskupem kardinálem knížetem Bedřichem Schwarzenbergem za velké účasti členů lobkowiczkého rodu a veřejnosti.
Na pohřebišti bylo umístěno 18 hrobek. Kaple Zvěstování P. byla postavena na kopci zvaném „Hrobek“ (n.v. 372 m). Před kaplí se z likvidované zámecké kovárny postavila kamenná terasa, uprostřed níž byl vztyčen r. 1728 nejprve dřevěný kříž, který byl v r. 1862 nahrazen litinovým. V roce 1717-1718 zde nechal zámecký kapelník Mikuláš Josefů, rodem z České Skalice, postavit vlastní nákladem krásnou barokní kapli. Plechový obraz v ní byl umístěn a podle něj pak plhovský malíř Adolf Štěpán namaloval na plátno oltářní obraz. Kolem celého rámu byly vyřezávané dřevěné paprsky a některé z nich byly nahrazeny jen papírovými. Nahoře byl umístěn vyšší zlacený kříž, který dosud z této ozdoby zůstává.
V roce 1722 dochází k úpravám zkrášlujícím tuto památku a jejího nejbližšího okolí. Směrem k nynější teplárně byla vysázena lipová alej, která ohraničovala tehdejší hřbitov. Záměrem bylo zajistit důstojný rámec pro pohřby a duchovní život v okolí kaple. Zlikvidovaná zámecká kovárna dala vzniknout kamenné terase, která se stala součástí sakrálního komplexu.
Ani tato svatyně neušla císařským reformám. Na základě dekretu byla r. 1786 zrušena a v roce 1787 prodána ve veřejné dražbě za 46 zlatých náchodskému purkmistrovi Matěji Dydákovi. Zvonek zakoupila obec Lipí, která jej vlastní dodnes. Jmění v hodnotě 900 zlatých bylo převedeno k děkanskému kostelu sv. Vavřince. Jednalo se o nový oltář, rozkladnou kazatelnu, kropenku a další předměty, které souvisely s funkcí kaple a její provozní výbavou.
Po požáru stodol naproti kostelu sv. Michaela, kde bylo skladiště střelného prachu, zřídili z plhovské kaple v r. 1823 novou naději. Suplika o znovuotevření kaple byla sepsána v roce 1823, avšak úřední jednání trvalo 11 let, takže až 17. srpna 1834 byla kaple slavnostně vysvěcena děkanem P. Kašparem Lukavským. Při této příležitosti daroval náchodský magistrát bývalý popravní zvonek z r. 1569, který pukl a je vystaven v okresním muzeu. Nový zvonek byl pořízen v r. 1897.
Kaple byla navržena jako čtyřboká stavba s vyhloubenými nárožími a členěnými pilastry. V západním průčelí se nachází pravoúhlý vchod, nad ním výklenek s plechovou soškou Panny Marie a nad římsou je vzad ustouplý tabulový štít s obrazem korunování Panny Marie. Vnitřek je centrální, sklenutý kopulí a čtyřboký s vyplněnými kouty. Ve výplních koutů jsou výklenky se sochami sv. evangelistů. Oltářík P. Marie a zábradlí před ním ze šípovitých motivů a sošky pocházejí z r. 1718-1720 a kaple byla považována za výjimečnou ukázku barokní venkovské architektury.
Hlavní výzdobu kaple představuje dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1905, kterou zhotovil pražský řezbář V. Mráz na objednávku místního faráře Františka Kahouna. Světec je zobrazen v ikonografii s biretem a gestem mlčenlivosti, připomínajícím zpovědní tajemství. Socha je umístěna ve výklenku hlavní niky a doplňují ji drobnější devocionální plastiky novodobého původu. Kaple sv. Jana Nepomuckého je cenným dokladem barokní krajinné a poutní architektury, která byla součástí širší duchovní kompozice propojující Škvorec s poutním místem u kostela sv. Jiří.
Kaple byla spolu s areálem kostela sv. Jiří a bývalým děkanstvím zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Přílohe patří i reference na další lokality kaplí v regionu a historické poznámky o souvislostech s škvoreckým panstvím a rodem Thun-Hohensteinů, kteří se uplatnili v soudobé architektuře a architektonickém dědictví regionu. Kaple sv. Jana Nepomuckého tak zůstává významnou ukázkou barokní krajinné architektury a svědčí o historickém vývoji duchovní kultury v 18. století v regionu.
Historické provázání s regionem a významné kapitoly
Roku 1822 přešel objekt pod patronát rodu Thun-Hohensteinů, kteří nechali zřídit rodinnou kryptu. Kapli proto často nazývají Thunovská. V letech 1870-1872 byla původní kaple rozebrána a na jejím místě vznikla novogotická kaple podle plánů Friedricha Schmidta, vedením Josef Mocker. Členové rodu Thun-Hohensteinů se zde pohřbívají až do roku 1935. Po válce objekt zůstal bez většího zájmu a trpěl vandalismem; pozůstatek byla exhumace ostatků a jejich přenesení do krypty kostela Povýšení sv. Kříže. V roce 1998 byla v kapli instalována expozice k dějinám objektu. V letech 2001-2008 měl kapli pod patronátem občanské sdružení Iniciativa pro děčínský zámek; od června 2008 ji spravuje Zámek Děčín. Kaple procházela postupnými rekonstrukcemi a otevřela se veřejnosti s pravidelnou průvodcovskou službou.
Současná podoba kaple zahrnuje renovační zásahy v 90. letech 20. století a rekonstrukce v roce 2010 s cílem navrátit původní barokní výraz a obnovit duchovní význam místa jako součást kulturního dědictví regionu. Kaple zůstává významnou součástí poutní krajiny a připomíná historický vývoj barokní architektury a duchovního života v regionu.
Současnost a návštěvnost
Kaple je spojena s okolní architekturou a poutní krajinou, která zahrnuje výjezdy do blízkých lokalit a připomíná období širší barokní kultury v regionu. Přibližně pravidelná turistická a duchovní vyprávěcí činnost zajišťuje kontinuitu tradic a vzdělání o historii kaple a jejího okolí. Návštěvníci mohou spatřit hlavní oltář a sochu sv. Jana Nepomuckého, stejně jako keramické kachle a další mobiliář, které tvoří integrální součást interiéru kaple.
Poznámky k doprovodnému materiálu
Pro studium historie kaple existují související zdroje a literatury, které rozvíjejí kontext mateřského regionu a architektonických staveb spojených s rodem Thun-Hohenstein. Kaple sv. Jana Nepomuckého a její okolí je tak významným svědectvím o barokní krajině a poutní kultuře v století XVIII.
Hlavní události barokní architektury | Dějiny barokní architektury
tags: #kalivodska #kaple #karenin