Po předložení platné vstupenky mohou návštěvníci rotundy zavítat zdarma do kláštera v Roudnici a návštěvníci kláštera mají volný vstup do rotundy na Řípu.
Druhý z objektů není nutné navštívit tentýž den.
Vstupenka má neomezenou platnost.
Oba objekty jsou přístupné v návštěvní době k samostatným prohlídkám bez průvodce.
Prohlídky s průvodcem jsou vypravovány pouze po předchozí domluvě.
V roce 2025 byla zahájena rekonstrukce kláštera a na prohlídkové trase došlo k omezení turistického provozu.
Novinkou expozice v rotundě na Řípu je virtuální vyhlídka, která umožňuje přehlédnout zaslíbenou zemi tak, jak ji obdivovali naši předci.
Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na památné hoře Říp je křesťanský kostel, který stále slouží svému původnímu účelu a je dokladem starobylé duchovní tradice místa.
Dříve byla rotunda farním kostelem a centrem Řipského děkanátu, avšak již více než 400 let patří k roudnickému klášteru.
První písemná zmínka o řipské svatyni pochází z roku 1126 a najdeme ji v kronice tzv. Kanovníka vyšehradského.
Kníže Soběslav I. tehdy obnovil zbořenou kapli a olomoucký biskup Jindřich Zdík ji slavnostně vysvětil.
Jak vypadala stavba v roce 1126, nevíme, avšak předpokládáme, že měla současný půdorys i tvar.
O předchozí stavbě nevíme s jistotou nic.
Domníváme se, že mohla být postavena někdy v průběhu 10. století v souvislosti s christianizací míst s přetrvávajícím pohanským kultem.
Rotunda je zasvěcena sv. Jiří a sv. Vojtěchovi, avšak původní patrocinium není známé.
Kostel sv. Vojtěcha připomíná papežská listina z roku 1273.
Sv. Jiří je v souvislosti s rotundou doložen až na počátku 16. století.
Nejpozději od 14. století plnila rotunda funkci farního kostela pro okolní vesnice.
Do roku 1577 vlastnili Říp strahovští premonstráti, kteří jej prodali Vilémovi z Rožmberka.
Za Lobkoviců zanikla řípská fara a kostel přešel pod správu roudnického proboštství.
Za josefínských reforem byl zrušen zdejší hřbitov, poustevna i poutní tradice.
S rozmachem národního uvědomění ožila i hora Říp, která se stala dějištěm obnovených poutí i politických manifestací.
Jedno z nejpočetnějších shromáždění proběhlo v roce 1868, kdy byl z hory vylomen základní kámen pro stavbu Národního divadla.
V této emočně vypjaté době došlo k renovaci rotundy a české společnosti byly poplatnou formou představovány mýty o původu předků.
Bývalý augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem je nejvýznamnější gotickou památkou na Podřipsku.
Chloubou klášterního komplexu je monumentální kostel Narození Panny Marie, který byl v 18. století upraven ve stylu barokní gotiky.
V interiéru se nachází množství uměleckých předmětů, ze kterých vyniká soubor dvanácti obrazů tzv. Pašijového cyklu z roku 1522.
Ze 14. století se zachovaly autentické prostory křížové chodby kolem rajského dvora, kapitulní síň nebo bývalá knihovna.
Klášter byl založen v roce 1333 pražským biskupem Janem IV. z Dražic, který do Čech přivedl dosud neznámý řád augustiniánů kanovníků.
Roudnická komunita kanovníků v čele s proboštem se řídila vlastními řádovými pravidly (řeholí sv. Augustina a roudnickými statuty) a už kolem poloviny 14. století zakládala vlastní dceřiné kláštery, které společně tvořily tzv. roudnickou kongregaci.
Roudnice se stala nadregionálním kulturním centrem, což dokládá pozoruhodný fond někdejší klášterní knihovny.
Slibný rozkvět kláštera ukončily husitské války.
Klášterní statky byly rozchváceny a kanovníci uprchli do exilu.
Do Roudnice se vrátili až po vyhlášení basilejských kompaktát v roce 1436.
Bez hospodářského zázemí se však marně pokoušeli navrátit zašlou slávu roudnické kanonie a někdy v průběhu 2. poloviny 15. století své působení v Roudnici ukončili.
Zachován zůstal pouze titul probošta, který používali roudničtí duchovní správci až do konce 20. století.
V 16. století byla Roudnice převážně utrakvistická.
V roce 1594 dosadila Polyxena z Pernštejna (později z Lobkowicz) v rámci svých protireformačních snah do Roudnice nového katolického probošta a pro farní účely nechala opravit zchátralý objekt bývalého kláštera.
V roce 1676 poničil Roudnici katastrofální požár a na opravu kostela se čekalo dlouhých 50 let.
Od roku 1725 realizoval obnovu Octtavio Broggio, který kostel Narození Panny Marie rekonstruoval ve stylu barokní gotiky podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky.
Za nepříznivých povětrnostních podmínek může být rotunda na Řípu zavřená.
Mimo návštěvní dobu a od listopadu do března lze oba objekty navštívit po předchozí domluvě.
Oba zpřístupněné objekty jsou živé kostely.
Konají se zde bohoslužby, křty, svatby, pohřby, koncerty.
Každou neděli se v klášterním kostele koná mše svatá od 9:30.
Mše svatá v rotundě se koná první neděli v měsíci od 16:30.
1+1 ZDARMA - navštivte jednu z našich památek a vstup do druhé máte zdarma.
Po předložení platné vstupenky mohou návštěvníci rotundy zavítat zdarma do kláštera v Roudnici a návštěvníci kláštera mají volný vstup do rotundy na Řípu.
Druhý z objektů není nutné navštívit tentýž den.
Vstupenka má neomezenou platnost.
Oba objekty jsou přístupné v návštěvní době k samostatným prohlídkám bez průvodce.
Prohlídky s průvodcem jsou vypravovány pouze po předchozí domluvě.
Klášterní kostel Narození Panny Marie zůstává pro veřejnost otevřený i během rekonstrukce, která potrvá do konce roku 2027.
Aktuální informace sledujte zde.
Základní vstupné: 80 Kč.
Snížené vstupné: 50 Kč (děti a mládež 6-25 let, ZTP, ZTP/P, senioři 65+).
Rodinné vstupné: 210 Kč (2 dospělí a max.
Říp je oblíbeným cílem školních výletů, neboť Říp nevynechá žádná učebnice vlastivědy.
Někteří učitelé se ovšem nespokojí se starožitnými představami národovců a vedou své žáky ke kritickému myšlení.
Pro tento případ nabízíme školám komentovanou prohlídku s pracovním listem, suvenýrem na památku a manuálem pro pedagogy.
Během prohlídky s dětmi a učiteli otevíráme několik okruhů, které jsou spojeny s horou, rotundou a vlastí.
Společné se ptáme, jak minulost ovlivňuje dnešní dny a pátráme po skutečnostech, které můžeme uplatnit v běžném životě.
Zamýšlíme se nad stereotypy, které jsou s Řípem spojeny a pokoušíme se odlišit domněnky od reality.
A nemusíte se bát. Jestli praotec Čech byl nebo nebyl, to nás vůbec nebude zajímat.
Obsah prohlídky je přizpůsoben věku dětí a v neposlední řadě je určen učitelům, neboť sami učitelé v problematice Řípu často tápou.
Školním výpravám dále nabízíme návštěvu roudnického kláštera, kde se žáci dozvědí o životě v klášteře a prohloubí znalosti o středověkém stavitelství.
Zatímco v rotundě se seznamujeme s románským slohem, v klášteře věnujeme pozornost gotice.
U rezervovaných prohlídek je nutné dodržet nástupní čas.
Upozorujeme, že na přelomu jara a léta je o prohlídky zvýšený zájem a nemusí být dostupné.
Organizované skupiny dětí (6-17 let) platí 30 Kč/osoba/objekt za prohlídku bez průvodce resp. 60 Kč/osoba/objekt za prohlídku s průvodcem.
Na Říp vedou čtyři značené stezky.
Nejsnazší přístup míří od severu z obce Rovné, kde se nachází zpoplatněné odstavné parkoviště.
Jižní trasy vedou z obcí Vražkov, Mnetěš a Ctiněves, kde lze parkovat s omezením, zato zdarma.
Chodí odtud méně lidí a závěrečná pasáž s výraznějším převýšením opravdu připomíná výstup na horu.
Bývalý klášter augustiniánů kanovníků se nachází v historickém centru Roudnice nad Labem poblíž řeky.
Objekt je přístupný z ulice Komenského a vstupuje se průčelím kostela Narození Panny Marie.
Parkování je možné v sousedství kláštera.
Z vlaku či autobusu je to ke klášteru 10 minut chůze.
Na Říp vedou z Roudnice dvě turistické trasy (modrá a červená).
Hora Říp (456 m n. m.) vystupuje z polabské roviny 5 km jižně od Roudnice nad Labem.
K hoře Říp se vztahuje pověst o příchodu praotce Čech.
Tím je od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa.
Na vrcholu stojí kaple zasvěcená patronu Přemyslovců sv. Jiří a patronu české země sv. Vojtěchovi.
Uvnitř je k vidění socha sv.
Na vrchol vede několik značených turistických cest.
Pokud se při výstupu střelka na vašem kompasu zmateně roztočí, bude to jasným důkazem toho, že místní čedič obsahuje příměs magnetovce.
Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní zastaveníčko s občerstvením.
Chata Říp je otevřena téměř po celý rok - aktuální otevírací dobu naleznete na stránce chatarip.eu.
Od dubna roku 2019 má chata nové správce, kteří se snaží nabízet výrobky lokálního původu, od jídla až po upomínkové předměty.
Pro rodiny s kočárkem je nejschůdnější variantou nechat vůz na placeném parkovišti v Rovném a na Říp vystoupat ze severovýchodní strany.
Zpět je nutné vrátit se po stejné trase.
Přístupovou cestu na Roudnickou vyhlídku a vyhlídku Českého středohoří s kočárkem nedoporučujeme.
PROHLÍDKA ROTUNDY SV. JIŘÍ A SV. Zdarma děti do 15 let v doprovodu platící dospělé osoby (max.
Zdarma děti do 15 let v doprovodu platící dospělé osoby (max.
Vstupenka opravňuje k jednorázovému vstupu do rotundy sv. Jiří a svatého Vojtěcha na hoře Říp a do augustiniánského kláštera v Roudnici nad Labem.
Poprvé se rotunda v písemných pramenech připomíná k roku 1126, kdy kníže Soběslav I. nechal obnovit zbořenou kapli a olomoucký biskup Jindřich Zdík ji slavnostně vysvětil.
Z této skutečnosti plyne, že k založení stavby došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu zasvěcena.
Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců.
Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.
Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869 až 1881.
Při ní byl proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou.
Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena.
V rotundě je umístěn reliéf sv. Jiří bojujícího s drakem od sochaře Bernarda Otty Seelinga z roku 1874.
Podobu téhož světce ztvárňuje i polychromovaná socha od Eduarda Veselého z roku 1881.
Ve věži visí dva zvony s českými nápisy, na menším mariánském je letopočet 1491, na větším svatojiřském je nápis, že byl ulit roku 1509 od mistra Tomáše z Litoměřic.
Bohoslužby probíhají v rotundě od května do října každou první neděli v měsíci od 16.30 hodin.
Novinkou v expozici rotundy je virtuální vyhlídka po zemi zaslíbené.
Přečtěte si o historické rotundě a vydejte se na cestu po památkách české historie.