Kaple sv. Jana Nepomuckého v Kolesovicích a její historicko-architektonické posezení v Holašovicích

Holašovická návesní kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, se nachází v severní části návsi. Jde o jednu z mála drobných sakrálních staveb, u kterých známe kromě doby i okolnosti jejího vzniku. Autentický nápis o založení kaple se zachoval dodnes - je na kamenné desce, zazděné v zadní stěně při podlaze vlevo do oltářní menzy. Zakladateli kaple byli bratři Bartoloměj a Josef Pimiskornové, kteří byli místními rodáky.

V době založení byl mladší z nich, Josef, měšťanem v pražském Novém Městě, kde se živil jako obchodník s pivem. Starší Bartoloměj vstoupil roku 1709 do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a po vysvěcení na kněze sloužil jako farář v několika farnostech, včetně strýčické, ke které Holašovice patřily až do roku 1784. Kapli nechali oba bratři vystavět na své náklady, opatřili pro ni oltářní obraz zasvěcený Svaté Rodině a do věžičky pověsili malý zvonek. Podmínkou ale bylo, že se o ni bude starat holašovická obec, což bylo stvrzeno 31.

Kaple je svým architektonickým řešením velmi zajímavá. Době jejího vzniku, tedy po polovině 18. století, odpovídá pouze klenba - stlačená valená s dvojicí styčných trojbokých výsečí - jediná tohoto druhu v obci. Další datovatelné stavební prvky na objektu jsou sice barokní, ve vesnickém prostředí se však užívaly až výrazně později, v první polovině 19. století. Jde např. o odsazené zaoblení nároží, fabionovou římsu a zejména styl štítu, který se stal symbolem přestaveb holašovických usedlostí, ale až v době kolem poloviny 19. století. Nezvyklé je i hladké provedení štítu bez lemu a další výzdoby.

Naopak, na propojení stavby s mladšími regionálními vesnickými stavebními zvyklostmi, poukazuje vstupní portál, obrácený svou nikou opačně než obvykle, tedy směrem ven. Takto obrácené vstupy se používaly ve vesnickém prostředí v situacích, kdy byla nutné ochrana jak dveří, tak odemykajícího člověka, před povětrnostními podmínkami. Uplatňovaly se tak jako vstupní branky do dvorů a zejména jako vstupy do sýpek.

Na návsi před kaplí stojí kříž s litinovým tělem Krista, vysvěcený roku 1935. Tento kříž je na tomto místě minimálně třetí, jak dokládá zápis z pamětní knihy čakovské fary - ta zmiňuje stavbu nového dřevěného kříže v roce 1879 jako náhradu kříže staršího. Další křížek pak nalezneme při rozcestí od návsi k Nové Vsi. Pamětní kniha čakovské fary uvádí jeho zřízení roku 1876 Jakubem Stropkem, sedlákem z usedlosti č. 5, který se zavázal, že držitelé této usedlosti budou o křížek navždy pečovat a udržovat jej v řádném stavu.

Historicko-architektonické rysy kaple

Kaple má prostý, avšak promyšlený architektonický vývoj, který odráží lokální stavební zvyklosti i časové vrstvy. Základní stavební hmota odpovídá polovině 18. století, avšak postupné prvky z první poloviny 19. století ji propojují s pozdějšími úpravami vesnického prostředí. Významnou roli sehrává i samotný vstupní portál, jenž svou nikou směřuje ven a symbolicky odráží ochranu před nepřízní počasí pro návštěvníky i vstupující.

Oltářní obraz zasvěcený Svaté Rodině a malý zvonek v kapli jsou důkazy o tom, že zakladatelé kladli důraz na úctu k rodině a duchovnímu životu komunity. Všechny tyto detaily dohromady přispívají k tomu, že kaple představuje výjimečný příklad sakrální architektury v regionu Holašovicka a zároveň zrcadlí dovednost a záměr tehdejších řemeslníků i mecenášů.

Kříže a jejich význam v krajině

Kříže před kaplí a na rozcestí k Nové Vsi představují kontinuitu sakrální modlitby a paměť místních obyvatel. Záznamy z pamětní knihy čakovské fary potvrzují historické fáze jejich vzniku a údržby, což ukazuje, jak místní komunita udržuje spojení s minulostí a respektuje tradice umístění i ochrany těchto drobných sakrálních prvků.

Vztah kaple k Holašovicím a širšímu kontextu

Kaple vznikla v kontextu holašovických usedlostí a jejich stavebních změn, které se udály kolem poloviny 19. století. Styl štítu a další prvky odrážejí přestavby usedlostí, čímž kaple zároveň slouží jako svědectví místní kulturní identity a architektonické spolupráce mezi různými generacemi, která se promítla do krajinného rázu Holašovic.

Kaple tak představuje spojení původních zakladatelů, místní komunity a pozdějších stavebních vlivů, které utvářely charakter Holašovic jako celku. Hladké štíty bez lemu, odsazené nároží a obrácený portál dávají vyniknout jedinečnosti místa a jeho zapojení do širšího krajinářského a sakrálního kontextu regionu.

tags: #kaple #sv #jana #nepomuckeho #kolesovice