Dominantou městysu Radiměř je památkově chráněný kostel svaté Anny. Pozdně barokní kostel pochází z let 1771-1776. Původně gotický presbytář z 2. poloviny 14. století byl ponechán jako východní kaple. Interiér ukrývá hodnotné zařízení s pozdně gotickou reliéfní dřevořezbou sv. Anny Samotřetí z počátku 16. století, oltář z roku 1666, jehož autorem byl Abraham Fritsch von Reichenberg (z Liberce), občan a malíř z Chrudimi, obrazy Ant. Mühla z Nové Paky z roku 1888 a další dřevořezby.
Pod kostelem se nachází jednopatrová fara, která je spojena s hřbitovem dřevěným mostem na pilířích. Faru zdobí sluneční hodiny a staré nápisy z 16. a 18. století objevené při opravě fary v roce 2011. Dále stojí jistě za zmínku kaple svatého Jana a kaple svatého Josefa.
Kaple sv. Josefa pochází z poloviny 19. století. Kaple svatého Jana a kaple svatého Josefa tvoří součást skupiny sakrálních památek, která dotváří vizuální a duchovní rytmus Radiměře. Původně gotický presbytář z 2. poloviny 14. století, který byl ponechán jako východní kaple u kostela, ukazuje na kontinuitu církevní architektury v regionu a na proměny stylů od středověku přes baroko až do novověku.
Interiér kaple svaté Anny Zachovává mimo jiné pozdně gotickou reliéfní dřevořezbu sv. Anny Samotřetí z počátku 16. století a oltář z roku 1666, který byl dílem Abrahama Fritsch von Reichenberg z Liberce, malíře z Chrudimi. Obrazy Antona Mühla z Nové Paky z roku 1888 a další dřevěné řezby dotvářejí bohaté ikonografické a umělecké svědectví hospodářských i liturgických potřeb vesnické sakrální architektury.
Faru pod kostelem doplňuje dřevěný most na pilířích k hřbitovu, který vytvořil funkční svazek areálu a venkovského života. Sluneční hodiny na faře představují historický prvek času, zatímco nápisy z 16. a 18. století, objevené při opravách v roce 2011, dávají historický kontext současným výpravám a výzkumům regionu. Kaple sv. Jana a kaple sv. Josefa rozšiřují okruh chrámových objektů a potvrzují význam Radiměře jako centra duchovního a kulturního života.
Radiměř a její okolí zároveň odkazují na širší kontext Králík, Sněžník a souvisejících přírodních a historických zajímavostí v Pardubickém kraji. V bezprostřední vzdálenosti se nacházejí další kulturní objekty, zříceniny hradů a přírodní zajímavosti, které spolu vytvářejí bohatou síť turistických a historických hodnot regionu.
Kaple svatého Josefa z poloviny 19. století je součástí souboru sakrálních staveb, který zahrnuje i kapli svatého Jana. Důraz na původní gotické prvky a pozdně barokní výzdobu ukazuje, jak se v českých zemích prolínaly architektonické epochy a umělecké směry v malých sídlech a vesnicích.