Industrializace druhé poloviny 19. století, bourání městských hradeb a následný růst měst s sebou přinesly i zásadní změny v pohřbívání. Městské úřady musely řešit situaci s hromadným přibýváním obyvatelstva, tudíž i s vyšší úmrtností. Jsou zakládány a budovány nové obecní a městské hřbitovy, na jejichž projektování se podílí především úředníci, technici a geometři městských úřadů. Vzhledem k nařízením, že hřbitovy mají být budovány mimo centra, bylo nutné opatřit je také technickým zázemím (márnice ad.), ale i obřadními stavbami, které by pohřeb urychlily a zlevnily. Na nově vzniklých hřbitovech jsou městskými úřady realizovány utilitární hřbitovní kaple, sloužící především pohřebním obřadům.
Až do roku 1884 byli vinohradští občané pohřbíváni na Vršovickém nebo Olšanských hřbitovech. Vinohradská obec na tuto situaci reagovala podle zákona ze 30. dubna 1870 a založila na rozsáhlých pozemcích podél pravé strany erární Černokostelecké silnice u Starých Strašnic vlastní obecní pohřebiště. Pro účely vybudování nového hřbitova byly vybrány, získány a 15. března 1880 schváleny pozemky tzv. Beptovy nadace. Během roku 1884 se započalo s terénními úpravami; nově založený hřbitov měl výměru téměř 25 933 m2 a byl rozvržen do dvanácti oddělení. Hřbitovní areál byl vysvěcen 1. března 1885 a ke svému účelu odevzdán 23. března 1885; první pohřeb se konal 30. března 1885.
Kaple sv. Václava na vinohradském hřbitově byla položena do roku 1897 a stavebně realizována v letech 1898-1899 stavitelem Vladimírem Sedláčkem podle plánů Antonína Turka, vinohradského městského stavebního radu. Architekt navrhl kapli v novogotickém stylu, typickém pro sakrální architekturu konce 19. století. Kaple má arkádové hrobky podél lodi a presbytář orientovaný na východ. Z jižní strany k němu přiléhá sakristie a ze severní strany umrlčí komora. Po obou vnějších stranách a při vchodu je navrženo celkem čtrnáct hrobek překrytých arkádami. Hrobky mají tři úrovně a každá z nich obsahuje čtyři výklenky, mohlo zde být umístěno až dvanáct rakví.
Průčelí kaple bylo vyhotoveno z lisovaných cihel hnědočerveného tónu; na tomto podkladě vynikají kamenné detaily z jemného hořického pískovce. V interiéru se na západní straně kaple nalézá kůr, přístupný točitými schody. Vnitřní prostory jsou zaklenuty křížovými klenbami; sedm oken s kamennými profilovanými ostěními a prolamovanými kružbami osvětluje prostory. Kaple měla být původně vydlážděna okrasnými šamotovými dlaždicemi ve stylu stavby, arkády pak dle římské imitace; interiér kaple je zdoben barevnou dekorativní malbou.
V arkádách kaple je situována řada významných náhrobků. Na východní straně kostela je hrobka rodiny Benešovy-Tománkovy (po roce 1935) podle návrhu sochaře a architekta Karla Štipla; nad štíhlým pylonem jsou tři ženské figury Víry, Naděje a Lásky. Na severní straně presbytáře je hrobka stavitele Emila Hraběte (1870-1942) a jeho choti; kamenné práce byly provedeny Janem Radou podle návrhu E. Hraběte. Nadživotní plastika ženy s květinami byla vytvořena Jaroslavem Horejcem z bílého kamene.
V severní arkádě se nachází hrobka rodiny českého prezidenta Václava Havla, upravená v roce 1996 Olbramem Zoubkem. Do edikulu byla vložena deska ze světlé leštěné žuly; po stranách byly zasazeny dvě reliéfní ženské postavy. Do východní stěny byl druhotně zasazen medailón s dvojportrétem stavitele Václava Havla a jeho choti Emilie Havlové. Hrobka rodiny Samcovy z tmavé leštěné žuly je dílem Jana Rady. V lunetě nad hranolovou stélou s křížem se dochovala nástěnná malba Panny Marie mezi Jáchymem a Annou.
Hrobku rodiny Říhovy-Kvěchovy (po roce 1910) zdobí dvojice andělů v reliéfu, hrobku rodiny Šubertovy zdobí mozaika s polopostavou sv. Václava a reliéfní portrét městského radního Václava Šuberta (1866-1915) od Rudolfa Vlacha z roku 1915. Hrobka rodiny Schaede-Hollmann vznikla kolem roku 1913; v záhlaví stély stojí anděl s věncem. Dále je zde hrobka duchovenstva na Královských Vinohradech s černou žulovou deskou a vimperkovými prvky. Na západní straně nalezneme hrobku rodiny Kreislů s novogotickou stélou od Josefa Víška; stéla ze světlého mramoru nese trojúhelný štít s Kristovým poprsím.
Na jihovýchodní straně lze spatřit hrobku rodiny Chmelovy-Kafkovy, kterou provedli bratři Ducháčkové podle návrhu Antonína Turka. Náhrobní desky jsou od firmy Pupp a Škárka. Novogotickou stélu z bílého mramoru završuje trojúhelný štít s polopostavou Krista a vysoká věžička nad středem kaple. V lunetě je mozaika s polopostavou sv. Josefa mezi světci. Následuje hrobka rodiny Borůvkovy s monumentální postavou anděla od Čeňka Vosmíka.
Hrobka báňského ředitele Aloise Vošahlíka je ozvláštněna monumentální figurou horníka ve slavnostní uniformě, kterou provedl v roce 1909 Milan Havlíček ve spolupráci s Františkem Kadeřábkem. Hrobku rodiny Řezníčkovy dekoruje prostá deska z černé leštěné žuly. Hrobka rodiny Fuksů-Bursíků má hranolovou stélu od V. Černého (1910) s lunetou a mozaikou s námětem Svaté rodiny. Hrobku Divišovy zdobí mramorová socha Vítězného Krista z roku 1908, hrobka cukrovarníka Josefa Lexy nese prostou desku s vegetabilním dekorem.
Kaple sv. Václava nyní slouží jako obřadní síň; uvádí se, že jsou zde uložena významná díla z různých pražských hřbitovů, která byla v nedávné době nahrazena kopiemi. Náhrobek Johanna Aloise Panzkého († 1817) a jeho dětí od Václava Prachnera pochází z Malostranského hřbitova; náhrobek neznámého vojáka italského původu vznikl kolem roku 1815 pro Karlínský vojenský hřbitov a byl převeden na obecní hřbitov na Olšanech. Dále se uvádí náhrobek Anny Degenové (Rubenové) (1848-51) od Josefa Maxe, přemístěný z Malostranského hřbitova; na hranolovém soklu stojí ležící děvčátko. Náhrobek Jana Václava Tomáška (1774-1850) od Ignáce Karla Platzera z Malostranského hřbitova zdobil monumentální lyra s vavřínovým věncem. Dále je zde náhrobek Augusta Bedřicha Piepenhagena a jeho dcery od Tomáše Seidana. Plastika sedícího anděla s malířskou paletou byla původně určena pro karlínský evangelický hřbitov a byla v roce 1906 převezena na Olšany. Náhrobek rodiny Pštrossovy zdobí anděl s převrácenou pochodní, holdující pomníku; nachází se zde i plastika z náhrobku Marie Kykalové a reliéfy z Bílkova náhrobku od Viktora Nečase (1909).
Kaple sv. Václava, vybudovaná v novogotickém stylu, stojí v areálu vinohradského hřbitova, asi 200 m od hlavní vstupní brány, za centrálním křížem. Tento římskokatolický hřbitovní kostel byl vybudován v roce 1895 podle návrhu architekta Antonína Turka a spadá pod duchovní správu III. pražského vikariátu. Loď kostela je zakončena křížovou klenbou a interiér je prosvětlen vitrážovými okny.
