V katedrále sv. Víta na Pražském hradě je možné nahlédnout do Svatováclavské kaple, kde se nachází hrob nejvýznamnějšího zemského patrona. Nádherná výzdoba a také odlišné pojetí architektury zdůrazňují výjimečnost tohoto ústředního místa chrámu. Obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu pocházejí z původní výzdoby kaple ze 14. století. Stavba Svatováclavské kaple byla dokončena v roce 1366.
Jejího vysvěcení o rok později se zúčastnil sám Karel IV. Vybudovaná byla nad původním Václavovým hrobem, protože v 10. století byl umístěn do jižní apsidy rotundy, kterou svatý Václav sám zakládal. V 11. století, při stavbě svatovítské baziliky, byl hrob respektován a ani ve 14. století nechtěli jeho polohu měnit. V kapli se nachází náhrobek svatého Václava. Současnou podobu získal při rekonstrukci v roce 1913, ale uvnitř náhrobku je zachovaná původní gotická tumba ze 14. století.
Architektura a výzdoba kaple
Stěny kaple jsou vyložené drahými kameny; výzdobu stěn dělí výrazná vodorovná římsa na dvě části. Část pod římsou je vyhrazená pašijovému cyklu. Malby ze 14. století jsou vložené do ploch vyložených drahými kameny: jaspisy, ametysty a chryzoprasy. Nad římsou jsou malby zobrazující scény ze života svatého Václava a ze zázraků, které se odehrály po jeho smrti.
Dole u Ukřižování klečí Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská, v pásu horních maleb je vyportrétován Vladislav Jagellonský a jeho manželka Anna. Výzdoba pod římsou krátce poté, co byla dokončena, musela být pozměněna. Kaple byla vysvěcena roku 1367. Pět let poté Karel IV. rozhodl, že spodní část stěn bude osazena drahými kameny. S tím se původně nepočítalo, a tak museli kameníci svatovítské huti opatrně odsekat povrch stěn. Stěny pod římsou jsou vyložené drahými kameny. Jaspisy, ametysty a chryzoprasy.
Nebeská modrá klenba kaple je výjimečná tím, že její přípory nevycházejí z rohů, ale vždy z první čtvrtiny stěny. Klenba tak působí lehkým dojmem, protože se díky tomu zdá, že má subtilní žebra. „Celý profil žebra je ale ve skutečnosti ukryt pod omítkou kapí a my vidíme pouze kousek této profilace. Je to taková finta Petra Parléře,“ uvedl odborník Petr Chotěbor.
Klenot sbírky: socha a náhrobek
V severním portálu, který se zachoval ze 14. století, si na křídle dveří můžete povšimnout lví hlavy s kruhem. „O té se traduje, že sem byla přenesena z kostela ve Staré Boleslavi, kde byl svatý Václav zavražděn. Právě tohoto kruhu se údajně držel v momentě své mučednické smrti.“ U Ukřižování klečí Karel IV. a je zde vyobrazena také jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská.
Návštěvníci mohou obdivovat také světcovu sochu, jednu z nejvýznamnějších památek gotického sochařství. Je zhotovená z opuky a obvykle se datuje do roku 1373. Na podstavci má štítek s reliéfním mistrovským znamením Parléřů; používal ho nejen Petr Parléř, ale i členové jeho rodiny.
Historické rekonstrukce a symbolika
Kaple byla restaurována Kamilem Hilbertem v letech 1911 až 1913. Kaple byla zbudována nad hrobem svatého Václava, knížete a věčního panovníka Českého království, který zde odpočívá již déle než 1000 let. Původně bylo jeho tělo po převezení ze Staré Boleslavi pochováno v apsidě románské rotundy, která se stala součástí i pozdější tzv. Spytihněvovy baziliky. Ta byla v souvislosti se stavbou gotického chrámu zbořena, ale hrob světce zůstal na svém místě.
Pod zděnou římsou je kaple vyzdobena jako nebeský Jeruzalém, popsaný v Písmu Svatém v knize Zjevení svatého Jana: „Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly…“ Čtyři stěny kaple jsou skutečně rozděleny na tři díly a dekorovány jaspisy a dalšími polodrahokamy vloženými do pozlacené malty. Obdobně je koncipována i koruna svatého Václava, která se skládá ze čtyř dílů ve tvaru lilie se třemi listy, posázené drahými kameny.
Výzdoba pod římsou pochází z doby Karla IV. Až později byla doplněna nástěnná malba nad římsou, kterou nechal vytvořit Vladislav Jagellonský. Malby zobrazují několik scén ze života svatého Václava. Nad vstupem na schodiště do korunní komory, uzavřeným dveřmi se sedmi zámky, lze vidět setkání knížete Václava se saským vévodou a východofranským králem Jindřichem Ptáčníkem, který Václavovi předává ostatky svatého Víta, hlavního patrona naší katedrály. Nad západním vstupem do kaple je pak scéna setkání Václava s Jindřichem Ptáčníkem na říšském sněmu. Dále stojí za pozornost scéna zavraždění svatého Václava bratrem Boleslavem u dveří kostela sv. Kosmy a Damiána, kterou nejlépe vidět při pohledu od západních dveří kaple nad náhrobkem světce.
Podobnost s mytickým Jeruzalémem, kruh lví hlavy a další ikonografie dotvářejí dojem posvátného prostoru. Náš svatý knížec se v poslední chvíli svého pozemského života drží klepadla na dveřích ve tvaru lví hlavy - takové klepadlo je k vidění na dveřích severního vstupu do kaple, a podle legendy sem bylo přeneseno právě ze Staré Boleslavi. Zda se ho svatý Václav v okamžiku své smrti opravdu držel, není písemně doloženo. Původ tohoto klepadla však bývá kladen nejpozději do 11. století.
kaple sv. Václava
Dokončení textu popisuje kontext seriálu o skrytých pokladech naší katedrály a zdůrazňuje unikátní a překrásnou výzdobu tohoto vzácného prostoru. Kaple sv. Václava byla zbudována nad hrobem světce, který pro Českou zem stále zůstává symbolem historické kontinuity a duchovní identity.