Kudlov, středně velká obec ležící v kopcovitém terénu jižně od Zlína, náležela tradičně do správního obvodu zlínské římskokatolické farnosti. Myšlenka na stavbu kaple se kvůli nedostatku finančních prostředků rodila těžce; uskutečnění záměru bylo z větší části závislé na štědrosti dárců. Delší dobu probíhala finanční sbírka v Kudlově i okolních obcích, ale zásadní byl vklad manželů Procházkových, kteří věnovali 600 Kč a také pozemek. Při navrhování podoby kaple měl František Lýdie Gahura zcela volnou ruku, patrně proto, že se zřekl nároku na honorář. Podstatným limitem byla pouze nutnost maximální finanční úspornosti realizace. Přesto si výstavba vyžádala celkové náklady ve výši 30 000 Kč.
V kontextu tehdejší Gahurovy tvorby pro firmu Baťa představuje kaple svatého Václava mimořádné dílo, v němž mohl nezvykle svobodně vyjádřit svůj názor na soudobou architekturu. Tvarově i materiálově by kaple přesto naprosto suverénně zapadla do kterékoliv tehdejší baťovské obytné čtvrti Zlína. Kudlovská stavba na půdorysu řeckého kříže je vertikálně profilována a ze všech stran osazena vždy trojicí úzkých podlouhlých okenních otvorů v pravidelném rastru. Svým vnějším výrazem má nejblíže k obřadní síni od Bohuslava Fuchse na brněnském ústředním hřbitově (1925-1926).
Volba tvaru a rozměrů Kudlovské kaple byla ovlivněna nevelkým, téměř čtvercovým pozemkem v těsné blízkosti hlavní silnice procházející obcí. Jediným vybočením z celkové vnější souměrnosti je zvonice vystupující organicky z levého nároží. Druhou zásadní vertikálu představuje kamenný kříž s Kristem, který byl ke kapli přenesen z jiné části obce a umístěn v severozápadním rohu pozemku. Pravděpodobně mylné je připsání kříže F. L. Architekt velmi kreativně pracuje s hlavním stavebním prvkem kaple - režnými cihlami, které zároveň vytvářejí ústřední měřítko stavby a jejích prvků, včetně šířek okenních otvorů. Postupně se osově souměrný vstup krytý předsazeným betonovým parapetem vyneseným na kovových sloupcích otevírá do interiéru.
Dominantním prvkem interiéru je opět neomítaná režná cihla. Vynikal tak kontrast tmavě červených ploch a světla propouštěného dovnitř štíhlými okenními otvory. Gotický výraz kaple podtrhoval minimalisticky pojatý oltář sestávající ze dvou kamenných desek ve tvaru řeckého kříže (žulový oltářní stůl a pískovcový sloup). Nad mensou je ve sloupu zasazena schrána svatostánku s mosazným reliéfem, na němž z obilného klasu vyrůstá kniha s pečetěmi, na níž stojí beránek Boží s křížem a stuhou.
Plochý dřevěný strop kaple využíval geometrické tvarování pomocí různě kladených lakovaných a barvených prken oddělených kontrastně zbarvenými latěmi. Bohužel nevíme, s jakými barevnostmi Gahura pracoval ani zda litá betonová podlaha byla v přirozeně šedém odstínu, či v jiné barvě. V Gahurově pojetí se šťastně potkávají vlivy holandského hnutí De Stijl, německého expresionismu a školení u Jana Kotěry s pragmatickým zlínským přístupem. Režná cihla se ve všech případech ukázala jako ideální materiál pro svou ekonomickou výhodnost a zároveň vynikající variabilitu při modelaci budov různého určení.
K využití podobného stavebního principu, včetně půdorysu řeckého kříže, se Gahura vrátil o něco později v nerealizovaném projektu hřbitovní kaple pro Louky-Prštné (1932). Dnešní stav interiéru Kudlovské kaple nemá s původní realizací tolik společného: oltářní mensu a spodní část zakrývá látkové zdobení, nad Gahurovým ukřižovaným Kristem přibyla socha svatého Václava původně umístěná na jedné z bočních konzolí. Poslední úprava interiéru kaple dle návrhu Miroslava Kováče byla provedena před rokem 2020. Došlo ke sjednocení barevnosti podsedáků nově instalovaných dřevěných lavic a koberců, neutrální bílé výmalbě, výměně svítidel či instalaci nového oltáře a ambonu z kaleného čirého skla. Kaple si dodnes zachovává kontrast s okolím a nadále vytváří zásadní, byť hmotově drobnou dominantu obce.
Halová stavba kaple sv. Václava na půdorysu centrály v prostoru ohrazeného okrsku v centru obce u hlavní komunikace. Objekt postaven z režného zdiva je členěn na čtyřech stranách mělkými rizality velkých lizénovým rámů s vertikálně řazenými trojicí vysokých pásových oken s krajní cihlovou profilací lemujících pásy. Objekt stojí na nízké podezdívce z hrubě bosovaných kvádrů s předsazeným nástupním prostorem a jednoramenným širokým schodištěm o celkové šesti stupních. Na osu průčelí je prolomen široký pravoúhlý vchod, osazený jednokřídlou dvěřní výplní s svislého laťování a středovým pravoúhlým úzkým průhledem s osazenou mřížkou.
Nástupní prostor je kryt betonovým obdélným parapetem v šířce průčelí na kovových sloupcích kruhového profilu, ukotvených v betonových patkách. Objekt je ve vrcholu zakočen nízkou betonovou nadezdívkou a z levé krajní stěny průčelí vystupujícího tělesa otevřené pilířkové zvonice ve vrcholu s betonovou nadezdívkou a litinovým křížem. Stavba je kryta plochou střechou. Kaple svatého Václava, slavnostně posvěcená v roce svatováclavského milénia (1929), zaujímá velmi zajímavé místo v baťovské architektuře.
V místní části Kudlov, která se rozkládá v kopcích nad Zlínem, naleznou návštěvníci církevní památku, která je významnou ukázkou spojení sakrálního účelu a baťovské architektury. Kaple byla vysvěcena dne 22. září 1929 a světcem byl Msgr. Antonín Kobliha, farář v Dómě Olomouc, kmotrou paní Marie Baťová. Stavba vznikla díky darům Baťa, členění pozemku a iniciativě místních občanů; monumentální prvek slouží dodnes jako dominanta Kudlova.
Kaple je dnes využívána pravidelně každý druhý čtvrtek v měsíci k večerní mši svaté; jednou ročně se koná poutní mše svaté. Lokalita Kaple sv. Václava spadá do Farnosti Zlín - sv. Filipa a Jakuba. Kaple byla chráněnou památkou a představuje jedinečné propojení funkcionalistické estetiky Baťova Zlína s náboženským účelem.
Pro zájemce o historii urbanismu a architektury východní Moravy tvoří Kudlovská kaple důležitý článek v mozaice staveb, které vznikaly v době největšího rozmachu krajského města a jeho blízkého okolí.